A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
PhDr. Vladimír Lébl, CSc. | |
---|---|
Narození | 6. února 1928 Praha |
Úmrtí | 8. června 1987 (ve věku 59 let) Praha |
Místo pohřbení | Hřbitov Malvazinky |
Povolání | muzikolog, historik a hudební kritik |
Choť | Eva Léblová[1] |
Děti | Petr Lébl[1] |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Vladimír Lébl (6. února 1928 Praha – 8. června 1987 tamtéž) byl český muzikolog, divadelní a hudební publicista.[2] Jeho syn Petr Lébl byl český divadelní režisér.
Život a dílo
Nejprve studoval na smíchovském reálném gymnáziu, které dokončil maturitní zkouškou v roce 1946. Poté nastoupil ke studiu Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Hudba mu během tohoto období byla pouze koníčkem, věnoval se jí jako klavírista v barových kapelách, v sezóně 1948/49 působil v Divadle satiry. Roku 1949 přestoupil na Filozofickou fakultu, kde studoval hudební vědu a etnografii, mj. u Mirko Očadlíka. Absolvoval v roce 1953 diplomní prací Pět kapitol o Leoši Janáčkovi a dále působil na katedře hudební vědy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy jako asistent. Roku 1958 se habilitoval disertační prací Vítězslav Novák (1870–1949) a získal vědecký titul CSc. Od roku 1957 vedl hudebně dramatického oddělení Divadelního ústavu Ministerstva kultury a věnoval se výzkumu hudebně dramatické tvorby na českém území. Od roku 1955 publikoval v Hudebních rozhledech, později i v časopise Divadlo a v Literárních novinách. V rámci své publicistické činnosti se věnoval zejména soudobé hudbě.[3]
V roce 1963 nastoupil do Ústavu pro hudební vědu při československé akademii věd, v rámci svého působení redigoval obsáhlý první díl knihy o dějinách české hudby počátku 20. století. Od roku 1964 zároveň budoval v ústavu zvukovou laboratoř a stál již v roce 1961 u zrodu Elektronické komise při Svazu československých skladatelů. Na tomto poli své činnosti spolupracoval s Miloslavem Kabeláčem a Eduardem Herzogem a v roce 1966 spolupořádal mezinárodní seminář nové hudby jehož se zúčastnil i Pierre Schaeffer.[3]
Roku 1965 spoluzaložil Pražskou skupinu Nové hudby, kam patřili i Marek Kopelent, Rudolf Komorous, Josef Bek, Zbyněk Vostřák, Eduard Herzog a Vladimír Šrámek.[4] Byl v kontaktu i s progresivními brněnskými autory, jakými byli Josef Berg, Alois Piňos či Miloš Štědroň. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let vydal čtyři čísla časopisu Konfrontace, v němž se věnoval otázkám soudobé hudby.[3]
Za normalizace se věnoval především redigování souborné publikace Hudební věda a jako metodolog a redaktor se podílel i na obsáhlé monografii Hudba v českých dějinách. Od středověku do nové doby. Práce v oblasti soudobé hudby mu byla během normalizace omezena a někteří autoři, jimiž se publicisticky zabýval, se ocitli i na „černé listině“ vládnoucího režimu. Na konci osmdesátých let také přednášel v Divadle hudby o Nové hudbě, ale i o novějších dějinách české hudby.[5]
Zemřel náhle na infarkt 8. června 1987 v Praze. Je řazen mezi přední české metodology hudební vědy 2. poloviny 20. století.[3]
Svou jedinou skladbu, hudbu ke komedii Iva Havlů Od koření ke koření vydal v roce 1959.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český hudební slovník osob a institucí. Dostupné online.
- ↑ Profil v databázi Národních autorit ČR.
- ↑ a b c d e LUDVOVÁ, Jitka. Lébl, Vladimír. In: Český hudební slovník osob a institucí. Brno: Centrum hudební lexikografie při Ústavu hudební vědy FF MU, 2008. Dostupné online. Archivováno 29. 7. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ Pražská skupina Nové hudby in Antologie české hudby
- ↑ HOLEČKOVÁ, Anežka. 25 let bez Vladimíra Lébla - 6. 2. 1928–8. 6. 1987 . Harmonie, 2012-11-05 . Dostupné online.
Další literatura
- LUDVOVÁ, Jitka. Vladimír Lébl. S. 12–14. Czech Music Quarterly . Czech Music Information Centre, 2005 . Čís. 2, s. 12–14. Dostupné online. ISSN 1211-0264. (anglicky)
- POLÁŠKOVÁ, Anežka. Pozůstalost Vladimíra Lébla v ČMH. Praha, 2011. 164 s. diplomová práce. Ústav hudební vědy FF UK. Vedoucí práce Mgr. Tereza Havelková.
- Heslo Lébl, Vladimír in Česko A-Z Universum. Praha: Knižní klub, 2005. 512 s. ISBN 80-242-1525-X.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk