A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Starodub Стародуб | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 52°35′ s. š., 32°46′ v. d. |
Nadmořská výška | 180 m n. m. |
Stát | Rusko |
Federální okruh | Centrální |
Oblast | Brjanská |
Brjanská oblast na mapě Ruska | |
Starodub | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 22 km² |
Počet obyvatel | 17 687 (2021)[1] |
Hustota zalidnění | 804 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | starburg |
Telefonní předvolba | 48348 |
PSČ | 142943 |
Označení vozidel | 32 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Starodub (rusky a ukrajinsky Стародуб) je město v Ruské Federaci, správní středisko Starodubského rajonu v Brjanské oblasti. Jde o významné město ukrajinské historické země Starodubecko (Starodubščyna) nebo také Severie.
Obyvatelstvo
Dle sčítání lidu z roku 2008 zde žije 18 399 obyvatel.
Rok | 1939 | 1959 | 1970 | 1989 | 2002 | 2004 | 2005 | 2008 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel (tis.) |
12,6 | 11,7 | 15,1 | 18,9 | 18,6 | 18,4 | 18,4 | 18,4 |
Poloha
Město se nachází na řece Babynec, pravém přítoku řeky Bablja, přítoku řeky Sudosti (přítok řeky Desny).
Etymologie
Podle místní legendy je Starodub pojmenován na počest mohutného silného dubu, který se nacházel v centru města, na náměstí. Podle současných znalostí tamější obyvatelé dub uctívali. Byl považován za posvátný strom boha Peruna. Lze dovozovat, že Starodub byl v pohanských dobách kulturním a duchovním centrem Severjanů. Pohané se tu příležitostně scházeli pod silnými větvemi dubu, přinášeli sem své náboženské oběti a pořádali slavnosti, v nichž opěvovali veliké a nádherné síly přírody.
Zbytky víry ve starý dub přežívaly dokonce až do 19. století, kdy v některých vesnicích Starodubského kraje rolníci pokládali do stájí části hromem poškozených dubů v přesvědčení, že dodá sílu jejich koním. Jak napsal místní historik Alexander Rubec, ještě ve třicátých letech 19. století rostl ve Starodubu dub s obrovskou korunou, pod kterou se vešlo až patnáct vozů. Roku 1840 dub uschl a městská rada ho nařídila vykopat i s kořeny, čímž „zničila slavnou historickou památku Starodubu“. V roce 1909, v blízkosti Kyjeva, vyzvedli archeologové ze dna řeky Desny 20metrový dub, do jehož kmene byly vpraveny čelisti čtyř kanců, které byly v dávných dobách považovány za posvátné a měly chránit člověka.
Historie
Město je známo z 11. století jako pevnost Černigovského knížectví. V letopisech se město poprvé zmiňuje v roce 1096 ve spojení s válkami mezi kmeny Kypčaků. Na přelomu 12. a 13. století bylo město centrem Starodubského knížectví. V roce 1239 bylo město zničeno Tatary.
Ve 14. století se oblast stala součástí Litevského velkoknížectví a město centrem Starodubského okresu. Na počátku 16. století oblast získalo Ruské carství.
V roce 1616 ho dobyla polská vojska a v souladu s podmínkami Děulinského příměří v roce 1618 město přešlo pod správu Republiky obou národů. Následně v roce 1620 městu bylo uděleno magdeburské právo a znak.
V roce 1648 v průběhu Chmelnického povstání vedeného Bohdanem Chmelnickým ukrajinské vojsko osvobodilo město. Podle sčítání lidu v roce 1654 v Starodubu žilo 538 kozáků. Od roku 1663 se město stalo vojensko-administrativním centrem Starodubského regimentu. V roce 1666 na prosbu starodubských obyvatel získalo město carský list, který potvrdil práva městské samosprávy.
Za Kozáckého hetmanátu se v okolí Starodubu těžila železná ruda a vyrábělo se z ní železo. Hejtman Ivan Mazepa od 9. května 1690 povolil starodubskému plukovníkovi Michalovi Myklaševskému zřídit dva doly na těžbu rudy.
V roce 1781 se Starodub stal krajským městem Novgorodsko-Siverské gubernie a od roku 1802 Černigovské gubernie.
Mezi lety 1917–1918 byl Starodub součástí Ukrajinské lidové republiky (podle zákona z 2.–4. března 1918 se měl stát centrem Siverského kraje) a později Ukrajinského státu.
V roce 1919 bylo město násilně začleněno do RSFSR.
Po druhé světové válce se ruská komunistická moc uchýlila k odstraňování zděných budov z dob hejtmanátu. Zejména byl zničen kostel svatého Jana, postavený v roce 1720 prostředky hejtmana Jana Skoropadského, a dále katedrála Proměnění Páně, postavená ve stylu ukrajinského baroka, a kostel svatého Mikuláše.
Ekonomika
Ve městě je rozvinut především potravinářský průmysl (továrny na sýr a konzervy a také pekárna).
Památky
- Katedrála narození Páně (1677, obnovena v roce 1744 po požáru). Kozácké baroko s prvky naryškinského stylu.
- Kostel sv. Zjevení, z let 1770–1789, provinční baroko.
- Kostel sv. Mikuláše, z let 1802–1802, klasicismus.
- Budovy bývalé duchovní akademie a mužské gymnázium
Slavní lidé
- Josif Izrailevič Vorovič — ruský matematik, akademik Ruské akademie věd
- Semjon Jakovyč Haličský — ukrajinský voják a státník. Starodubský plukovník.
- Petro Jurijovyč Datlev — ukrajinský politik, revolucionář, překladatel, editor a publicista.
- Mikola Zajcev — ukrajinský voják a veřejný pracovník; kornet armády UNR .
- Osip Kirillovič Kameněckij — ruský zdravotník
- Georgij Vasiljevič Metělskij — ruský spisovatel, prozaik.
- Michail Andrijovyč Miklaševskyj — ukrajinský voják a státník.
- Nikolaj Stěpanovič Nikitčenko — sovětský generálmajor.
- Anatolyj Volodymyrovyč Ohijevskyj — ukrajinský hydrolog, doktor technických věd.
- Roman Onysymovyč Rakuška — ukrajinský státní a církevní pracovník, pravděpodobný autor Kroniky Samovědce.
- Pavlo Andijovyč Rastohujev — běloruský lingvista-dialektolog.
- Olexandr Ivanovyč Rubec — ukrajinský etnograf, folklorista, sborový dirigent a pedagog.
- Ivan Iljyč Skoropadskyj — ukrajinský hejtman
- Pavlo Petrovyč Skoropadskyj — hejtman Ukrajinského státu (studoval na starodubském gymnáziu).
- Mykola Filipovyč Toločynov — porodník-gynekolog.
- Michail Stepanovyč Tkačenko — člen ukrajinské Centrální rady a Malé rady, generální tajemník soudní správy.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Стародуб na ukrajinské Wikipedii.
- ↑ Таблица 5. Численность населения России, федеральных округов, субъектов Российской Федерации, городских округов, муниципальных районов, муниципальных округов, городских и сельских поселений, городских населенных пунктов, сельских населенных пунктов с населением 3000 человек и более . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-09-01..
Literatura
- VORTMAN, D. J. Енциклопедія історії України. Díl 9. : Інститут історії України, 2012. 944 s. Dostupné online. ISBN 978-966-00-1290-5. Heslo Стародуб, s. 816. (ukrajinsky)
- ŽELIBA, Olexandr. ГЕРАЛЬДИКА СТАРОДУБЩИНИ. Український вимір. 2006-05-09. Dostupné online . (ukrajinsky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Starodub na Wikimedia Commons
- (ukrajinsky) Encyklopedie "Moje město"
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk