A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika Азәрбајҹан Совет Сосиалист Республикасы (ázerbájdžánsky) Азербайджанская Советская Социалистическая Республика (rusky)
| |||||||||||||
Hymna Azərbaycan marşı (1920–1922) Азәрбајҹан Совет Сосиалист Республикасынын Һимни (1944–1991) | |||||||||||||
Motto Бүтүн өлкәләрин пролетарлары, бирләшин! („Proletáři všech zemí, spojte se!“) | |||||||||||||
Geografie
| |||||||||||||
Rozloha
|
86 600 km²
| ||||||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||||||
Počet obyvatel
|
7 037 900 (rok 1989)
| ||||||||||||
Národnostní složení
|
|||||||||||||
státem propagovaný ateismus
| |||||||||||||
Státní útvar | |||||||||||||
Vznik
|
|||||||||||||
Zánik
|
|||||||||||||
Státní útvary a území | |||||||||||||
|
Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika (ázerbájdžánsky Азәрбајҹан Совет Сосиалист Республикасы – Azärbajdžan Sovet Socialist Respublikasy, rusky Азербайджанская Советская Социалистическая Республика – Azerbajdžanskaja Sovetskaja Socialističeskaja Respublika) byla svazovou republikou SSSR v kavkazském regionu. Rozloha činila 86 600 km² a hlavním městem bylo Baku. V roce 1982 měla 6,3 mil. obyvatel, z toho 78,1 % tvořili Ázerbájdžánci, dále Rusové a Arméni.
Ázerbájdžánská SSR hraničila na severu s RSFSR, na severozápadě s Gruzínskou SSR, na východě s Arménskou SSR a na jihu s Íránem. Východ omývalo Kaspické moře. Součástí Ázerbájdžánské SSR byly také Nachičevanská autonomní sovětská socialistická republika a Náhornokarabašská autonomní oblast.
Ázerbájdžánská SSR vznikla zánikem Zakavkazské sovětské federativní socialistické republiky v roce 1936. Po rozpadu SSSR v roce 1991 získala republika samostatnost a vznikl tak nezávislý Ázerbájdžán.
Ekonomika
Ázerbájdžánská SSR se stala během socialistické výstavby průmyslovou republikou s rozvinutým kolektivním zemědělstvím. Průmysl byl zaměřen na těžbu a zpracování ropy a zemního plynu. Dále těžba rud železa a barevných kovů, energetika, petrochemie, průmysl chemický, plastických hmot, průmyslových hnojiv, strojírenský (těžební zařízení), elektrotechnický, hutnictví železa (ocelárny, válcovny trub) a neželezných kovů, textilní (vlna, hedvábí), papírenský, stavebních hmot, kožedělný, potravinářský (vinařský, konzervárenský, rybný), tabákový. V zemědělství důležité zavodňování. Pěstování obilnin, bavlníku, brambor, ovoce, vinné révy a tabáku. Chov ovcí a koz (5,5 mil. ks v r. 1981), skotu a bource morušového.
Stručný historický přehled
- 9.–4. st. př. n. l. Mana, Atropatene, Médie, Albánie Kavkazská
- 3.–10. st. Sásánovci, od 8. st. arabský chalífát
- 4. st. křesťanství státním náboženstvím
- 1. pol. 9. st. Bábekovo povstání, islamizace
- 9.–16. st. feudální státy
- 11.–14. st. nájezdy Seldžuků, Mongolů a Tímúra
- 16.–18. st. součást říše Safíovců
- 17.–18. íránsko-turecké boje o Ázerbájdžán, povstání za nezávislost
- pol. 18. st. mnoho feudálních států závislých na Persii
- 1813, 1828 sever připojen k Rusku (Jelizavetpolská, Bakuská guvernie), jih součástí Íránu
- listopad 1917 nastolena sovětská moc
- duben–květen 1918 součást Zakavkazské demokratické federativní republiky
- květen 1918–duben 1920 Ázerbájdžánská (lidová / demokratická) republika
- duben–červenec 1918 bakuská komuna
- červenec 1918–duben 1920 zahraniční intervence, vláda musavatistů
- 1920 vznik komunistické strany, vyhlášení Ázerbájdžánské SSR (28. dubna 1920)
- 12. 3. 1922 součást Zakavkazské sovětské federativní socialistické republiky (ZSFSR)
- 30. 12. 1922 ZSFSR součástí SSSR
- 5. 12. 1936 ZSFSR zrušena, Ázerbájdžánská SSR svazovou republikou SSSR
- 23. 9. 1989 deklarována státní suverenita
- 5. 2. 1991 Ázerbájdžánská republika
- 30. 8. 1991 vyhlášení nezávislosti
- 25. 12. 1991 zánik SSSR – úplná nezávislost
Přehled představitelů
Bakuská komuna
- (2. 11. 1917 –) 25. 4. 1918 – 31. 7. 1918 – Stepan Georgiyevich Shaumyan – předseda Rady lidových komisařů bakuské komuny
Zakavkazská federativní demokratická republika
- 22. 4. 1918 – 26. 5. 1918 – Nikoloz Simonis dze Chkheidze – předseda shromáždění; SDWP
Ázerbájdžánská (lidová / demokratická) republika
- 28. 5. 1918 – 17. 6. 1918 – Memmed Emin Aga ogly Resulzade – předseda Národní rady; TPM
- 17. 6. 1918 – 16. 11. 1918 – Fath Ali Khan Khoyski – předseda prozatímní vlády; TPM
- 16. 11. 1918 – 7. 12. 1918 – Memmed Emin Aga ogly Resulzade – předseda Národní rady; TPM
- 7. 12. 1918 – 2. 2. 1920 – Hasan bey Meshedi Husseyn ogly Agayev – první náměstek předsedy parlamentu; TPM
- 2. 2. 1920 – 27. 4. 1920 – Mammad Yusif Hajibaba ogly Kafarov – první náměstek předsedy parlamentu; TPM
Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika
- 28. 4. 1920 – 16. 5. 1920 – Mirza Davud Bagir ogly Husseynov – náměstek předsedy Prozatímního revolučního výboru; AKP
- 16. 5. 1920 – 21. 5. 1921 – Nariman Kerbalay Nadzhaf ogly Narimanov – předseda Prozatímního revolučního výboru; AKP
- 21. 5. 1921 – 6. 5. 1922 – Mukhtar Haji ogly Hajiyev – předseda Ústřední výkonné rady; AKP
- 6. 5. 1922 – 18. 9. 1929 – Samed Aga Agamali ogly Aliyev – předseda Ústřední výkonné rady; AKP
Federativní svaz sovětských socialistických republik Zakavkazska
- 12. 3. 1922 – 13. 12. 1922 – Nariman Kerbalay Nejef ogly Narimanov – člen Svazové rady za Ázerbájdžánskou SSR (další dva kolegové z Arménské SSR a Gruzínské SSR); AKP
Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika
- 13. 12. 1922 – 1929 – Samed Aga Agamali ogly Aliyev – předseda Ústředního výkonného výboru Ázerbájdžánské SSR; CPTSSF
- 1929 – 13. 12. 1931 – Gazanfar Makhmud ogly Musabekov – předseda Ústředního výkonného výboru Ázerbájdžánské SSR; CPTSSF
- 13. 12. 1931 – 5. 12. 1936 – Sultan Medzhid ogly Efendiyev – předseda Ústředního výkonného výboru Ázerbájdžánské SSR; CPTSSF
Ázerbájdžánská SSR
- 5. 12. 1936 – 10. 6. 1937 – Sultan Medzhid ogly Efendiyev – předseda Ústředního výkonného výboru; AKP
- červen 1937 – 19. 7. 1938 – Mir Bashir Fattakh ogly Kasumov – úřadující předseda Ústředního výkonného výboru; AKP
- 19. 7. 1938 – 21. 7. 1938 – Mir Teimur Mir Alekper ogly Yakubov – předseda Nejvyššího sovětu; AKP
- 21. 7. 1938 – 23. 4. 1949 – Mir Bashir Fattakh ogly Kasumov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP
- 18. 5. 1949 – 9. 3. 1954 – Nazar Heydar ogly Heydarov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP
- 9. 3. 1954 – 23. 1. 1958 – Mirza Azhdar ogly Ibrahimov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP
- 23. 1. 1958 – 26. 11. 1959 – Ilyas Kerim ogly Abdullayev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP
- 26. 11. 1959 – 16. 11. 1961 – Saftar Mamed ogly Dzhafarov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP
- 29. 12. 1961 – 25. 12. 1969 – Mamed Abdul ogly Iskenderov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP
- 25. 12. 1969 – 30. 12. 1985 – Kurban Ali ogly Khalilov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP
- 30. 12. 1985 – 22. 6. 1989 – Suleiman Bayram ogly Tatliyev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP
- 22. 6. 1989 – 18. 5. 1990 – Elmira Mikail kyzy Kafarovová – předsedkyně prezídia Nejvyššího sovětu; AKP
- 19. 5. 1990 – 5. 2. 1991 – Ayaz Niyazi oğlu Mütəllibov – prezident; AKP
Ázerbájdžánská republika
- 5. 2. 1991 – 25. 12. 1991 (– 6. 3. 1992) – Ayaz Niyazi oğlu Mütəllibov – prezident; bezp.
Administrativní členění
1 ASSR, 1 AO, 61 rajónů
Autonomní republika
Název | Rozloha v km2 | Počet obyvatel (1985) | Administrativní středisko |
---|---|---|---|
Nachičevanská ASSR | 5.500 | 267.000 | Nachičevan |
Autonomní oblast
Název | Rozloha v km2 | Počet obyvatel (1985) | Administrativní středisko |
---|---|---|---|
Náhorní karabašská AO | 4.400 | 174.000 | Stepanakert |
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk