A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Štětín Szczecin | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 53°25′29″ s. š., 14°33′19″ v. d. |
Nadmořská výška | −0,1 až 130,9 m n. m. |
Stát | Polsko |
Vojvodství | Západopomořanské |
Okres | městský okres |
Administrativní dělení | 4 městské části |
Štětín | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 301 km² |
Počet obyvatel | 396 168 (2021)[1] |
Hustota zalidnění | 1 316,2 obyv./km² |
Etnické složení | Poláci |
Náboženské složení | křesťanství |
Správa | |
Status | město |
Starosta | Piotr Krzystek |
Oficiální web | www |
Adresa obecního úřadu | pl. Armii Krajowej 1 |
Telefonní předvolba | (+48) 91 |
PSČ | 70-001–71-899 |
Označení vozidel | ZS a ZZ |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Štětín (polsky Szczecin, výslovnost IPA, německy Stettin) je město (a přístav) položené na Odře v severozápadním Polsku, hlavní město Západopomořanského vojvodství a historická metropole Pomořanska. Město bylo založeno slovanskými osadníky nejspíše již v 7. století, avšak městská práva získalo v roce 1243. Do počátku 16. století ve Štětíně dominovala polština, ale ještě v tomtéž století docházelo k rapidní germanizaci tamního obyvatelstva. Žije zde přibližně 396 tisíc[1] obyvatel. Rozloha města je 301 km².
Členění města
Město o rozloze 300,55 km² se od roku 1990 člení na 4 městské čtvrti (dzielnice): Północ, Prawobrzeże, Śródmieście a Zachód. Každá čtvrt se člení na menší části, sídliště (osiedla). Mezi největší městské sídliště Štětína patří (dle počtu obyvatel) Pogodno, Gumieńce, Niebuszewo-Bolinko a Pomorzany. Naopak nejmenší městské sídliště jsou Międzyodrze-Wyspa Pucka, Głębokie-Pilchowo, Żydowce-Klucz a Golęcino-Gocław. Dle katastrální výměry jsou největšími městskými sídlišti Dąbie, Międzyodrze-Wyspa Pucka, Płonia-Śmierdnica-Jezierzyce a Wielgowo-Sławociesze-Zdunowo, nejmenšími pak Śródmieście-Zachód a Centrum.
Etymologie
Vlastní název Štětína je slovanského původu. Středověké písemné historické prameny jsou poměrně vzácné a je obtížné vyvozovat konkrétní závěry. Dříve se název města odvozoval ze slova štětina. Novější studie jej odvozují od slova „szczyt”,[2] které znamenalo ve staré polštině štít s příponou „-in” (Szczycin).[3] Podle středověkých kronik bylo město vystavěno na třech kopcích. Z těchto vrchů vzniklo pojmenování Szczytno. Marian Gumowski z nápisů na středověkých městských pečetích četl původní název města "Szczycin".[4] Podle jiné teze název pochází ze staroněmeckého slova „stette“, což znamená „pevnost“. V historii Štětín několikrát změnil název. Nejstarší název Stetin pochází z roku 1133, v roce 1188 Stetyn, v 1251 Stitin nebo také Stitinum, Stitin, Stetina a Stittin.[5] Dříve se názvem „Stary Szczecin“ (Alten Stettin) odlišovalo staré město od Nového Štětína (polsky Nowy Szczecin), tedy Szczecinka (1. pád Szczecinek). Polským předválečným exonymem byl "Szczecin" (1890, 1938), oficiálně přijatý v roce 1946 po polské anexi východních území Německa.
Historie
Nejstarší sídlo zde měl v 6. až 5. století př. n. l. lid lužické kultury. Středověké slovanské osídlení na Zámecké hoře se datuje do 7. století. V roce 967 kníže Měšek I. z rodu Piastovců toto sídlo připojil k Polsku. Roku 1007 se štětínští vzbouřili proti vládě Boleslava Chrabrého. Od roku 1234 přešlo město pod vládu Svaté říše římské.
Československý Štětín 1919–1956
V letech 1919–1957 byla část Štětína pronajata Československu. Pronájem části Štětína od Německa byl důsledek postavení Československa na straně vítězů 1. světové války. Z právního hlediska bylo Československo s Německem ve válečném stavu od 28. října 1918 (vznik Československa) až do německé kapitulace 11. listopadu 1918. V této době došlo i k bojům německé armády s československými legiemi na západní frontě ve Francii u Terronu a Vouziers.
Německo v rámci mírové smlouvy z Versailles (podepsána dne 28. června 1919), kromě toho, že uznalo Československo v jeho historických hranicích, tj. včetně německých separatistických pohraničních útvarů Deutschböhmen, Böhmenwaldgau, Sudetenland a Deutschsüdmähren a vnitřních německojazyčných enkláv Iglau (Jihlava), Brünn (Brno) a Olmütz (Olomouc), odstoupilo Československu dne 10. ledna 1920 ze svého území slezské Hlučínsko a roku 1919 pronajalo část svých přístavů Štětín a Hamburk (Moldauhafen) na 99 let Československu. V rámci téže smlouvy byly v Německu internacionalizovány vodní toky vedoucí k těmto přístavům. Německo nesmělo zasahovat do provozu plavidel a mohlo zasáhnout pouze v případě ohrožení jeho práv.
Své části Štětína se Československo vzdalo v roce 1956 ve prospěch Polska. Polsko naproti tomu roku 1957 odstoupilo Československu území v Krkonoších (obec Mýtiny), u Karviné (dnes jsou obě území součástí České republiky) a v Pieninách (dnes součást Slovenska), vše o celkové rozloze 3,7 km².
Vzdělání
Veřejné univerzity
První vysoké školy ve Štětíně byly založeny v 20. století.
- Pomořanská medicínská univerzita ve Štětíně založena 1948
- Štětínská univerzita založena 1985
- Západopomořanská technologická univerzita ve Štětíně založena 2009
Veřejné akademie
- Námořní akademie ve Štětíně založena 1968
Soukromé školy
- Vysoká škola veřejné správy ve Štětíně
- Vysoká škola ekonomie a turistiky
- Vysoká škola humanitních studií TWP
- Vysoká škola pedagogiky TWP
- Vysoká škola evropské integrace ve Štětíně
- Vysoká škola cizích jazyků
- Vysoká škola technická a ekonomická ve Štětíně
- Vysoká škola teologie a humanitních věd
- Štětínská vysoká škola – Collegium Balticum
- Vysoká odborná škola „Oeconomicus“ PTE
- Vysoká škola managementu
- Západopomořanská obchodní škola ve Štětíně
Galerie
-
Hrad Pomořanských vévodů
-
Katedrála sv. Jakuba
-
Radnice
-
Bývalá nová radnice
-
Bývalá stará radnice
-
Námořní muzeum
-
Lékařská akademie
-
Staré město
-
Štětínský přístav, ležící na ostrovech mezi rameny Odry
-
Výškový komplex PAZIM
-
Dlouhý most
-
Městský okruh
-
Silnice E28, dopravní značka na polsko-německé hranici
-
Pomník hrdinů (1979)
-
Náměstí Jana Pavla II.
Sport
- V roce 2011 se zde pořádalo Mistrovství Evropy v plavání v krátkém bazénu.
- Od roku 1993 se každoročně v září pořádá mezinárodní tenisový ATP challenger mužů Pekao Szczecin Open, který bývá hojně navštíven, protože je propojen s hudební a výtvarným festivalem. [6].
Osobnosti
- Kateřina II. Veliká (1729–1796), ruská carevna
- Alfred Döblin (1878–1957), německý spisovatel a lékař
- Fritz Gerlich (1883–1934), německý novinář a historik
- Kamil Grosicki (* 1988), fotbalista
- Joanna Klepko (* 1983), zpěvačka, skladatelka
- Agata Kulesza (* 1971), polská herečka
- Marcin Lewandowski (* 1987), atlet
- Žofie Pomořanská (1498–1568), manželka dánského krále Frederika I.
- Szymon Rozwałka (* 1970), architekt
- Žofie Dorota Württemberská (1759–1828), manželka ruského cara Pavla I.
Partnerská města
V reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, vypověděl Štětín v únoru 2022 partnerskou smlouvu s ruským Murmanskem, kterou měl od roku 1993.
Reference
- ↑ a b Dostupné online. .
- ↑ Włodzimierz Kwaśniewicz: 1000 słów o broni białej i uzbrojeniu ochronnym. Warszawa: Wydawnictwo Ministerstwa Obrony Narodowej, 1981, s. 243. ISBN 83-11-07666-9.
- ↑ Stanisław Rospond: Słownik etymologiczny miast i gmin PRL. Wrocław: Zakład Narodowy im. Ossolińskich, 1984, s. 380–381. ISBN 83-04-01090-9.
- ↑ Dzieje Szczecina. T. 1, Pradzieje Szczecina. Poznań: Państowe Wydawnictwo Naukowe, 1983, s. 15–16. ISBN 83-01-04343-1.
- ↑ Dzieje Szczecina. T. 1, Pradzieje Szczecina. Poznań: Państowe Wydawnictwo Naukowe, 1983, s. 14. ISBN 83-01-04343-1.
- ↑ Tennis, Music & Art Festival. pekaoszczecinopen.pl . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-09-15.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Štětín na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo Štětín ve Wikislovníku
- Encyklopedické heslo Štětín v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Informační server města
- (česky) Štětín – informace o městě včetně mnoha fotografií
- Interactive Town Map Archivováno 3. 3. 2011 na Wayback Machine.
- Satellite photo (TerraServer)[nedostupný zdroj
- Galerie Štětín na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk