Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. | Zásady ochrany osobných údajov. | OK, súhlasím
Electronic.sk | Základné pojmy: Elektrotechnika | Elektronika






...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Covid-19
 
Tento článek pojednává o nemoci, kterou způsobuje koronavirus SARS-CoV-2. Možná hledáte: Pandemie covidu-19, nebo SARS-CoV-2, nebo Pandemie covidu-19 v Česku.
Coronavirus disease 2019
covid-19
Koronavirus SARS-CoV-2 způsobující onemocnění
Koronavirus SARS-CoV-2 způsobující onemocnění
Klasifikace
MKN-10U07.1 a U07.2
Statistické údaje – obě pohlaví 
Incidence676 570 149[1] ke dni 8. března 2023
Mortalita1 %[2] (celosvětový průměr, pravděpodobnost úmrtí se v jednotlivých zemích liší podle kvality zdravotnictví)
Klinický obraz
Průběhhorečka, kašel, dušnost, bolest svalů, bolest kloubů, únava
Minimální inkubační doba2 dny
Maximální inkubační doba14 dní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Covid-19 (též COVID-19;[pozn. 1] z anglického spojení coronavirus disease 2019, což česky znamená koronavirové onemocnění 2019; výslovnost: ; podle ICD-11 označené XN109) je vysoce infekční onemocnění, které je způsobeno koronavirem SARS-CoV-2. První případ byl identifikován v čínském Wu-chanu v prosinci 2019. Od té doby se virus rozšířil po celém světě, což způsobilo globální pandemii.

Příznaky nemoci covid-19 jsou různé, od bezpříznakového stavu až po závažné onemocnění, ale často zahrnují horečku, kašel, únavu, dýchací potíže a ztrátu čichu a chuti. Příznaky začínají jeden až čtrnáct dní po vystavení viru. U přibližně jednoho z pěti infikovaných jedinců se neobjeví žádné příznaky.[3] Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se vyvine syndrom akutní dechové tísně. Tento syndrom může být přivoděn cytokinovými bouřemi,[4] víceorgánovým selháním, septickým šokem a krevními sraženinami. Bylo pozorováno dlouhodobější poškození orgánů (zejména plic a srdce). Existuje obava z významného počtu pacientů, kteří se zotavili z akutní fáze onemocnění, ale nadále pociťují řadu následků – známých jako dlouhý covid – i několik měsíců poté. Mezi tyto účinky patří silná únava, ztráta paměti a další kognitivní problémy, slabá horečka, svalová slabost a dušnost.[5][6][7][8]

Virus, který způsobuje covid-19, se šíří hlavně vzdušným přenosem,[9] když je infikovaná osoba v blízkém kontaktu[pozn. 2] s jinou osobou.[13][14] Malé kapičky a aerosoly obsahující virus se mohou šířit z nosu a úst infikované osoby při dýchání, kašlání, kýchání, zpěvu nebo mluvení. Ostatní lidé se mohou nakazit, pokud se virus dostane do jejich úst, nosu nebo očí. Virus se může šířit také kontaminovaným povrchem, i když to není považováno za hlavní cestu přenosu.[13] Přesná cesta přenosu je zřídkakdy přesvědčivě prokázána,[15] ale k infekci dochází hlavně tehdy, když jsou lidé dostatečně blízko sebe. Virus se může šířit až dva dny předtím, než infikované osoby projeví příznaky, a od jedinců, kteří nikdy nepociťují příznaky. Lidé zůstávají infekční po dobu až deseti dnů při středně závažných případech a dva týdny ve vážných případech. Virus se šíří snadněji ve vnitřních prostorách a v davu. Pro diagnózu onemocnění byly vyvinuty různé testovací metody. Standardní diagnostickou metodou je reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test) výtěrem z nosohltanu.

Preventivní opatření zahrnují fyzický či společenský odstup, umístění ohrožených osob do karantény, větrání vnitřních prostor, zakrývání úst a nosu při kašli a kýchání, mytí rukou a udržování neumytých rukou pryč od obličeje. Aby se minimalizovalo riziko přenosu, bylo v době pandemie na veřejnosti doporučeno použití roušek, obličejových masek nebo jiného zakrytí dýchacích cest. Bylo vyvinuto několik vakcín proti covidu-19, načež ve většině států světa proběhlo masivní očkování, podpořené očkovacími kampaněmi. V některých, především v rozvojových zemích, je ovšem očkování závislé na přístupu k dostatečnému množství vakcín.

Ačkoli probíhají práce na vývoji léků, které zpomalují a zastavují virus, primární léčba je v současnosti symptomatická. Zahrnuje léčbu příznaků, podpůrnou péči, izolaci a některá experimentální opatření.

Průběh nemoci

Podrobnější informace naleznete v článku SARS-CoV-2.

Nakažlivost

Covid-19 je vysoce infekční nemoc. Virus je schopný se přenášet z člověka na člověka, šíří se pomocí aerosolu, kapének, případně následkem tělesného kontaktu.[16][17] Kapénky jsou malé kapky odletující z úst člověka při kýchání nebo kašlání.[18] Dominantním způsobem přenosu je ale aerosol.[19] Aerosol jsou částice kapaliny menší než kapénky; šíří se volně vzduchem (vznášejí se podobně jako třeba cigaretový dým), jejich velikost je kolem 1 μm), zanikají vysycháním v sušším prostředí (vytápěné vyvětrané prostory, také v letním období).[18] Ve vlhčím prostředí, které způsobuje např. podzimní vlhké klima, v chladných prostorách v provozech zpracování potravin nebo ve vydýchaných místnostech, vydrží aerosol ve vzduchu déle.[18] Podle zjištění odborníků z amerického unijního státu Illinois je onemocnění covidem-19 do jisté míry sezónní, vyskytuje se mnohem více v chladném a vlhkém ročním období než v teplém a suchém létě.[20] Infekce se do plic patrně nedostává jen skrze nadýchaný vzduch, ale také krevním řečištěm z úst postižených zubním onemocněním, takže je jako prevence užitečné dodržovat ústní hygienu.[21] Přenos nemoci z matky na plod je málo pravděpodobný.[22] Světová zdravotnická organizace vydala odhad, že hodnota indexu nakažlivosti R0 se může pohybovat v rozmezí 1,4–2,5, což je podobné jako u nemoci SARS. Osobní odpovědnost a dobrovolná karanténa při příznacích onemocnění covidem-19 je zcela zásadní. Je znám případ, kdy jediný člověk s vysokou nakažlivostí své infekce (tzv. superspreader) zapříčinil onemocnění resp. karanténu několika set lidí ve státě Oregon, z nichž sedm nakonec zemřelo.[23]

Šíření některých mutací viru bylo podrobně zpětně mapováno pomocí genetické daktyloskopie. Například na biotechnologickou konferenci, konanou v únoru 2020 v Bostonu v USA, zanesl jediný člověk dobře zmapovanou mutaci SARS-CoV-2, označenou C2416T, kterou se následně nakazilo 245 000 lidí v USA a v Evropě. Jinou mutací G26233T se postupně nakazilo 88 000 lidí. Konference se přitom zúčastnilo pouze 200 vědců, ale jejich mobilita následně způsobila „superšířící akci“.[24]

Z porovnání s množstvím virových částic v různých tkáních makaků nakažených SARS-CoV-2 vědci odhadují, že jediný nakažený člověk obsahuje při kulminaci onemocnění 109–1011 virových částic.[25] Při celkovém počtu 100 milionů nakažených globálně a relativně nízkém počtu významných mutací z toho vyplývá, že replikace viru probíhá s vysokou přesností a k chybám dochází jen velmi vzácně.[zdroj? Správnost transkripce SARS-CoV-2 kontroluje exoribonucleáza (protein nsp15). Její funkce je důležitá vzhledem ke značné velikosti genomu SARS-CoV-2 (∼29.7 kb, se 14 open-reading frames (ORFs).[26]

Inkubační doba

Inkubační doba se pohybuje přibližně mezi 1 až 14 dny[27] a i během ní je nemoc infekční.[28] Přenos viru na další osoby byl potvrzen v období 1–3 dny před projevem příznaků onemocnění.[29] Medián inkubační doby je přibližně 5 dní.[30][31][32]

Identifikace

Test na koronavirus

Nemoc má příznaky i průběh velmi podobné jako chřipka či jiné podobné chřipkové onemocnění, ale poněkud delší průměrnou dobu inkubace. Je velmi obtížné na první pohled rozeznat nákazu koronavirem právě od chřipky, protože první příznaky onemocnění jsou podobné. U covidu-19 se kromě zvýšené teploty častěji vyskytuje suchý kašel, dýchací obtíže, méně často naopak bolesti v krku nebo rýma.[33]

Testování

Nejspolehlivější způsob, jak virus v těle odhalit, je podstoupit PCR testy; při nich se ve vzorcích hlenu z nosohltanu a krku následně hledá RNA shodná s RNA koronaviru SARS-CoV-2. Nové a efektivnější metody testování na podobném principu se soustřeďují zejména na zkrácení doby, kdy je možné test vyhodnotit. Pracovníci Univerzity Karlovy vyvinuli kit pro provádění PCR testů používaných k detekci akutních případů nákazy virem, který lze v optimálním případě vyhodnotit během několika desítek minut. Zároveň zjednodušili postup odebírání vzorků do tekutiny, která vir zneškodní a usnadňuje následnou manipulaci.[34]

Rychlejší a dostatečně spolehlivou metodou je antigenní testování pomocí komerčně dodávané soupravy, v níž protilátky proti povrchovým proteinům viru SARS-CoV-2 odhalí přítomnost viru ve vzorku z výtěru nosní dutiny během 15-30 minut.[35]

Indonéská Gadjah Mada University (UGM)v Jakartě vyvinula přístroj, který dokáže odhalit virus ve vzorku dechu. Testovaný nejprve naplní dechem sáček podobný tomu, který se dříve používal pro testy alkoholu u řidičů. Obsah sáčku pak projde přístrojem GeNose, který využívá umělou inteligenci a poskytne výsledek testu během dvou minut. Spolehlivost přístroje je podobná jako u antigenního testování a blíží se 95 %.[36]

Odhalit nemocného lze s pomocí umělé inteligence statisticky efektivně i podle zvuku z nařízeného zakašlání.[37]

Příznaky a symptomy

Symptomy nemoci covid-19[38]

Jako první se obvykle projevuje horečka, velká únava a dušnost. Podle článku publikovaného v časopisu Journal of Clinical Immunology & Immunotherapy[39] je u seniorů obvykle prvním příznakem vysoká horečka, která může být spojená s delirantními stavy, způsobenými hypoxií.[40] Horečnatý stav může následovat noční pocení bez horeček a migréna. Častým průvodním jevem onemocnění je také kopřivka.[41] U některých pacientů se přidá suchý dráždivý kašel, častá je bolest svalů a kloubů.[42][43] Možná je i ztráta čichu (potažmo chuti) zvaná anosmie (v 10 až 30 % případů) bez ostatních příznaků.[44][45]

Některé mírnější případy infekce covidem-19 se projevují pouze zažívacími problémy (zvracení, průjem) následovanými horečkou nebo kombinací zažívacích a dýchacích obtíží. U řady pacientů, mezi kterými převažovaly ženy, se covid-19 projevil pouze jako průjmové onemocnění, trvající 1 až 14 dní (průměrně 5 +- 3 dny). Detekce mRNA koronaviru ve stolici přetrvávala významně déle než u pacientů s onemocněním plic a úplné vymizení nastalo v některých případech až po 50 dnech.[46]

Závažnější případy mohou vést k pneumonii (zápalu plic),[47] akutnímu zánětu srdeční svaloviny,[48] selhání orgánů a smrti.[49]

Vážnou komplikací u pacientů s pneumonií je difúzní intravaskulární koagulace (DIC), pozorovaná až ve 30 % případů, přestože byla preventivně podávána trombolytika. Ta vede k akutní plicní embolii, trombóze v dolních končetinách (DVT), mrtvici a srdečním infarktům.[50] Také v Číně byl zaznamenán rozsev koagulace krve v cévách u 70 % zemřelých v souvislosti s covidem-19.[51] Podobné problémy u 20–40 % pacientů byly zaznamenány také v USA.[52]

Děti mohou mít mírnější či žádné příznaky častěji, byť jsou v tu dobu nositeli značného množství koronaviru.[53] U dětí a mladých pacientů s mírným nebo bezpříznakovým průběhem nemoci se často objevují kožní skvrny připomínající omrzliny, vzácně i puchýřky, nejčastěji na prstech u nohou. Ty jsou skrytým příznakem infekce, která má sice lehký průběh, ale indikuje možného přenašeče viru.[54] Infekce také může být abortivní, kdy i přes kontakt s nakaženým nedojde k propuknutí nemoci.[55] Děti sice mají méně vyvinutý imunitní systém, ale mají ho rychlejší[56] než dospělí, takže nemoc nemusí v takové míře propuknout.[57]

Dle studií z března 2020 onemocnění v 81 % případů probíhá mírně a nevyžaduje hospitalizaci, pouze domácí léčení. Ve 14 % se může vyvinout v pneumonii a 5 % nakažených má kritický průběh se selháním orgánů.[58] Podobně jako u sezónní chřipky probíhá onemocnění covid-19 u řady nakažených asymptomaticky. Čína začala zveřejňovat počty asymptomatických nakažených v dubnu 2020 a uvádí jejich počet 1 367 (oproti 81 554 nemocných),[59] ale hongkongský South China Morning Post uvádí, že z lidí pozitivně testovaných na covid-19, kteří museli zůstat v domácí karanténě, více než 43 000 neprojevilo žádné symptomy onemocnění.[60] S rozšířením testování se poměr asymptomatických pacientů v populaci zasažené covidem-19 může ještě zvýšit. Některé zprávy pocházející přímo od čínské Národní zdravotní komise (China’s National Health Commission) uvádějí až čtyři pětiny asymptomatických pacientů mezi nakaženými (130/166, tzn. 78 %).[61]

Těžší průběh nemoci nastává u lidí ve vyšším věku nebo u pacientů již trpících kardiovaskulárními onemocněními, diabetes, rakovinou a jinými závažnými onemocněními.[62] Také kuřáci (i bývalí) mají horší průběh nemoci.[63]

Prevence

Jako prevence jsou doporučována tato opatření:

  • očkování (nechrání před nakažením, ale před vážným průběhem nemoci u očkované osoby)
  • minimalizace vzájemných kontaktů (physical distancing) a vyhýbání se větším shromážděním lidí (social distancing)
  • domácí karanténa po setkání s nakaženým nebo při příznacích onemocnění
  • ochrana obličeje rouškou a případně i ochrana očí brýlemi
  • důsledná a častá hygiena rukou, dezinfekce rukou po pobytu v místech, jako jsou obchody nebo veřejná doprava
  • časté mytí a dezinfekce povrchů, které užívá více členů domácnosti, děti ve škole, spolupracovníci v zaměstnání, apod.
  • ventilace a filtrace vzduchu ve veřejných prostorech
  • pestrá strava a zdravý životní styl, přiměřený pohyb venku

Genetické faktory

Podle první rozsáhlé studie na souboru 2 244 kriticky nemocných pacientů s pneumonií způsobenou virem SARS-CoV-2, která byla provedena na jednotkách intenzivní péče ve Velké Británii, souvisí těžký průběh nemoci s některými genetickými faktory. Jako nejzávažnější souvislost s těžkým a život ohrožujícím průběhem nemoci se jeví nízká exprese beta řetězce receptoru pro Interferon (IFNAR2), vysoká exprese tyrosin kinázy 2 a vysoká exprese chemotaktického receptoru CCR2 pro monocyty/makrofágy v plicích. Byla rovněž nalezena korelace s genovým clusterem, který kóduje antivirové aktivátory restrikční endonukleázy (OAS1, OAS2, OAS3).[64]

Léčba

RTG hrudníku zobrazující zápal plic způsobený covidem-19
Zdravotníci v ochranných oblecích ošetřující pacienta s covidem-19, nemocnice v Karlových Varech

Počátkem roku 2020 na toto onemocnění neexistovala žádná vakcína ani ověřený lék, který by účinkoval přímo proti viru SARS-CoV-2.[65] Proběhlo rozsáhlé virtuální skenování potenciálních léčiv se známými biologickými účinky (ZINC drug database, obsahující 2924 léčiv a dále 1066 herbálních léčiv), jejich chemická struktura byla pomocí počítačové simulace porovnávána se strukturou potenciálních cílových proteinů zúčastněných v replikaci viru.[66]

V USA bylo založeno The COVID-19 High Performance Computing Consortium, do kterého se zapojily všechny firmy disponující vysoce výkonnými počítači (IBM, Amazon, AMD, BP, Dell, Google Cloud, HP, Microsoft, Intel, Nvidia ad.), univerzity, výzkumné laboratoře a federální agentury včetně NSF a NASA. Jejich cílem je simulace prostorového uspořádání virových proteinů a počítačové modelování interakce potenciálních dostupných léčiv, 3-D modelování dynamických vlastností a změn konformace virového S proteinu při interakci s ACE2 receptorem a jejich možné využití při výrobě vakcín a funkční genetický screening buněčných proteinů, které se účastní replikace viru. Konsorcium Exscalate4CoV, financované z prostředků EU a využívající vysoký počítačový výkon v kombinaci s umělou inteligencí, oznámilo, že účinným léčivem pro některé pacienty s covidem-19 by mohl být selektivní modulátor receptoru estrogenu s generickým názvem Raloxifen.[67]

Od března 2020 existuje pracovní skupina klinických expertů Front Line COVID-19 Critical Care Alliance (FLCCC Alliance),[68] která zkoumá tradiční i nové postupy léčby covidové infekce. Pro hospitalizované pacienty, kteří potřebují kyslíkovou podporu, navrhla postup léčby označovaný MATH+, který místo experimentálních léků využívá osvědčené kombinace známých prostředků, jako kortikosteroidy, kys. askorbovou, heparin, statiny, Vitamin D, melatonin. Autoři dokládají data o celkově nižší mortalitě pacientů s vážným průběhem, kteří byli léčeni podle tohoto protokolu.[69]

Koncem roku 2020 skupina FLCCC Alliance shromáždila data o účincích známého a dlouhou dobu užívaného antiparazitika ivermektin, které bylo k léčbě pacientů s covidem-19 povoleno v průběhu roku 2020 v řadě států v Jižní Americe, Asii (Uttarpradéš, Bangladéš, Irák) i některých dalších zemích (Egypt, Makedonie). Z těchto předběžně zveřejněných dat vyplývá, že ivermektin má antivirové a protizánětlivé účinky, snižuje mortalitu pacientů i závažnost onemocnění a lze ho užít i profylakticky.[70] Americký National Institutes of Health nevyslovuje souhlas ani nesouhlas s užitím ivermektinu při léčbě covidu-19 na základě toho, že množství dávky, která by dosáhla efektu srovnatelného s efektem předchozích studií prováděných v laboratorních podmínkách (in vitro)[71] vysoce přesahuje dávky dosud označené jako bezpečné, ale podporuje další klinické testování.[72] K podobnému záběru ohledně množství dávky, která by byla účinná proti viru SARS-CoV-2, došel i výrobce přípravku.[73]

Na potlačení některých příznaků onemocnění je možné zahájit podpůrnou léčbu běžně dostupnými léky.[74] Někdy lze použít sérum od pacientů, kteří nemoc prodělali.[75][76] V České republice je průkopníkem tohoto způsobu léčby Miloš Bohoněk, primář Oddělení hematologie, biochemie a krevní transfuze Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) v Praze. Plazma z ÚVN putovala zatím do 17 zdravotnických zařízení v celém Česku, léčilo se jí asi 60 % pacientů z celkových víc než 250, kterým zatím zdravotníci v Česku léčebnou plazmu podali.[77]

Světová zdravotnická organizace podporovala v březnu 2020 experimentální léčbu s přípravky remdesivir, kombinací léků lopinavir a ritonavir, chlorochin a s monoklonální protilátkou proti interleukinu-6 švýcarské firmy Roche, označovanou Actemra.[78]

V ojedinělém případu pacientky v Thajsku se podařilo infekci vyléčit pomocí léků na AIDS (kombinace označovaná lopinavir/ritonavir neboli LPV/r) v kombinaci s léky na chřipku.[79]

Při experimentech s linií opičích buněk Vero E6, infikovaných SARS-CoV-2 in vitro, byly úspěšně vyzkoušeny remdesivir a chlorochin. Obě látky účinkují na infikované buňky i při prevenci infekce už v mikromolárních koncentracích. Remdesivir (GS-5734) je nukleotidový analog, který inhibuje virovou RNA polymerázu a brání replikaci viru i za přítomnosti virové exonukleázy, která kontroluje správnost transkripce.[80] Příčinou je zřejmě mechanismus působení remdesiviru, který je v buňce přeměněn na analog nukleosid-trifosfátu a jako substrát nahradí ATP. Jeho inkorporace vede k předčasnému ukončení syntézy RNA v poloze o tři nukleotidy za tímto místem (i + 3), což zajistí, že chybu nerozezná virová exonukleáza opravující chyby.[81]

Chlorochin je jako antimalarikum užíván v humánní medicíně již 70 let a nic nebrání jeho využití při léčbě koronavirové infekce.[82] V USA, kde tamní Food and Drug Administration Agency původně doporučila užívání chlorochinu jako nouzové léčby, se jeho účinky na covid-19 nepotvrdily a vzhledem k jeho rizikovým vedlejším účinkům, způsobujícím srdeční arytmie, bylo toto doporučení v červnu 2020 anulováno.[83]

V Číně byl (cca 21. února 2020) k experimentální léčbě připuštěn lék favipiravir (Avigan), slibné výsledky však měly i remdesivir a chlorochin.[84]

V Itálii jsou experimentálně používány tyto léky: chlorochin, remdesivir, kombinace lopinaviru a ritonaviru pro jejich antivirální účinek, dále humanizovaná monoklonální protilátka tocilizumab (RoActemra normálně proti revmatoidní artritidě), která modulací cytokinu Interleukin-6[85] dokáže zmírnit zánět plic v kritických fázích nemoci. Metaanalýza dat z několika publikací ukazuje, že u pacientů s těžkým průběhem onemocnění je hladina IL-6 asi 2,9krát vyšší oproti pacientům bez komplikací. Zatím jediná popsaná experimentální léčba pomocí tocilizumab ukázala zlepšení klinických příznaků bez vedlejších účinků či smrti.[86] Podobné účinky by mohla mít křeččí monoklonální protilátka sarilumab (Kevzara, sanofi-aventis), která se rovněž užívá jako inhibitor interleukinu-6 u pacientů s revmatoidní artritidou.[87] V Indii byla v říjnu 2020 schválena pro léčbu pacientů se středně těžkým až vážným průběhem onemocnění monoklonální protilátka itolizumab.[88] Ta se váže na receptor CD6[89] a tlumí aktivitu CD4 T lymfocytů, jejichž abnormální stimulace vede u pacientů k cytokinové bouři a těžkému poškození plic.

Antimalarikum hydroxychlorochin bylo testováno na malém vzorku pacientů a jeho účinky jsou neprůkazné,[76][90] Pozdější metaanalýza klinického užití hydroxychlorochinu a chlorochinu ukázala jejich neúčinnost při léčbě covid-19 a dokonce mírně vyšší mortalitu pacientů léčených těmito látkami.[91] Jako nadějný lék pro léčbu pneumonie vyvolané SARS-CoV-2 uváděla jedna studie chlorochinfosfát.[92]

Kumulovaná data z případových studií uvádějí jako experimentálně užívané léky lopinavir (inhibitor HIV proteázy), umifenovir (užívaný v Rusku k prevenci chřipky)[93] a oseltamivir (inhibitor neuraminidázy), zatím bez jednoznačných závěrů.[94] Přehledný článek o klinických projevech, diagnóze a léčbě onemocnění covid-19 byl zveřejněn 20.3.2020 v NCBI.[95]

Při endocytóze viru po vazbě na receptor ACE2 hraje roli s ním asociovaná protein kináza AAK1, kterou blokuje několik známých léčiv, včetně baricitinibu.[96]

Jako jiná alternativa se ukazuje využití již schválených léků, které blokují transmembránovou serinovou proteázu TMPRSS2, která aktivuje spike protein virové obálky a umožňuje jeho fúzi s buněčnou membránou.[97] Inhibitory této proteázy, camostat a nafamostat jsou schválená léčiva v Japonsku a USA a jsou užívána k léčbě chronické pankreatidy, rakoviny i některých virových onemocnění, včetně MERS-CoV.[98] Potenciálními inhibitory TMPRSS2 jsou také otamixaban a I-432.[99]

Jako inhibitor virové proteázy štěpící virový Gag-Pol polyprotein HIV byl mezi experimentální léčiva zařazen TMC-310911 (ASC-09)[100] Je testována řada inhibitorů hlavní virové proteázy SARS-CoV, které jsou provizorně označeny Compound 15 ,[101] PRD_002214 (Ligand ID: 10716), compound 13b (ligand ID: 10720).[99]

Potenciálními léky mohou být dva inhibitory virové proteázy 3CLpro, které pod označením ledipasvir a velpatasvir vyvinula firma Gilead. Prodává je v kombinaci s antivirotikem sofosbuvir, který jako analog uridinu inhibuje syntézu virové RNA (Harvoni, ledipasvir/sofosbuvir), (Epclusa, sofosbuvir/velpatasvir).[102] Z případových studií vyplývá, že u pacientů s covidem-19 by mohl účinkovat dosud opomíjený preparát Famotidin, který se podává na snížení sekrece žaludeční kyseliny a účinkuje jako blokátor H2 receptoru histaminu.[103] Pomocí počítačové simulace a umělé inteligence byla porovnána terciární struktura Famotidinu s možnými cílovými proteiny SARS-CoV-2 a bylo zjištěno, že pravděpodobně blokuje virovou papain-like cysteinovou proteázu (PLpro), která hraje roli při štěpení virového polyproteinu.[104]

Do arzenálu experimentálních léčebných postupů byla nově zařazena rekombinantní rozpustná glykosylovaná angiotenzin konvertáza 2 označovaná jako APNO1. Původně byla vyvinuta jako negativní regulátor systému renin-angiotensin při léčbě jiných onemocnění.[105] Tento enzym, který v plicních buňkách funguje jako receptor SARS-CoV-2 viru, by měl ve své rozpustné formě blokovat vazebná místa viru. Zkoušela se u 200 pacientů ve Španělsku.[106]

Experimentálně se testuje antivirotikum Nitazoxanid, které in vitro účinně blokuje expresi virového proteinu N a snižuje hladinu interleukinu-6 při nákaze buněk virem MERS-CoV,[107] a Triazavirin, vyvinutý proti ptačí chřipce H5N1[108] Čeští vědci z 1. lékařské fakulty a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, kteří zkoumají účinek Raloxifenu na tlumení cytokinové bouře vyvolané vysokou hladinou interleukinu-6, publikovali článek, v němž navrhli tento lék k léčbě pacientů s covidem-19.[109]

Kortikosteroid ciklesonid užívaný jako inhalační antiastmatikum působí v buňce po navázání na glukokortikoidní receptor jako inhibitor transkripce.[110] V kulturách in vitro blokuje replikaci SARS-CoV-2 jako specifický inhibitor nestrukturálního virového proteinu NSP15 (3'-5' exoribonucleáza).[111] Ve Spojeném království byl v randomizovaném klinickém testování u pacientů postižených vážnými plicními komplikacemi úspěšně vyzkoušen levný kortikosteroid Dexametazon, který snížil úmrtnost až o jednu třetinu.[76][112]

Firma Merck & Co (MSD Pharmaceutical) provádí od druhé poloviny roku 2020 druhou fázi klinického testování antivirotika molnupiravir (MK-4482/EIDD-2801),[113] které lze na rozdíl od remdesiviru podávat orálně. Jde o syntetický analog nukleotidu (N4-hydroxycytidin), který vnáší chyby do RNA viru při jeho replikaci. Byl vyzkoušen na zvířecím modelu (fretka), kde významně snížil virovou zátěž v horních cestách dýchacích a zabránil přenosu na zdravá zvířata.[114]

Kanadští vědci z Montreal Heart Institute publikovali randomizovanou studii na více než 4 000 pacientech s diagnózou onemocnění covid-19, provedenou v Kanadě, USA, Evropě, Jižní Americe a Jižní Africe, při které ověřovali účinky perorálně podávaného léčiva Kolchicin. Jde o mikrotubulární jed, který se používá při léčbě dny a Středomořské horečky. Ze studie vyplývá, že Kolchicin statisticky prokazatelně snižuje o 25 % nutnost hospitalizace, o 50 % potřebu umělé plicní ventilace a o 44 % úmrtnost.[115]

V zemích, kde je populace očkována proti tuberkulóze, je úmrtnost na následky onemocnění covidem-19 významně nižší.[116][117]

V izraelském výzkumném centru nemocnice Ichilov (Tel Aviv Sourasky Medical Center) vyzkoušeli jako další způsob léčby vážného průběhu nemoci novou metodu tlumení cytokinové bouře u pacientů s covidem-19. Použili k tomu liposomy obsahující sialoglykoprotein CD24, které pacientům aplikovali inhalátorem.[118] CD24 je malý transmembránový glykoprotein, známý jako signal transducer CD24 nebo cluster of differentiation 24 či heat stable antigen CD24 (HSA), který produkují ve zvýšené míře téměř všechny nádorové buňky. Prostřednictvím receptoru Siglec-10 (sialic acid-binding Ig-like lectin 10) působí jako inhibitor funkce makrofágů a tlumí tak imunitní reakci v organismu.[119][120]

V případě covidu-19 se ozývají vedle skutečných lékařů i provozovatelé nejrůznějších forem tzv. alternativní medicíny, kteří proklamují, že jejich přípravek je nějakým způsobem efektivní v terapii nebo v léčbě onemocnění. Americké Národní centrum pro komplementární a integrativní zdraví (NCCIH) varuje, že neexistuje žádný důkaz, že by tyto formy pokusů o prevenci nebo terapii mohly být prospěšné, některé dokonce mohou být nebezpečné.[121]

K léčbě, vývoji antivirotika a vakcíny a inspiraci z předchozích pandemií se vyjádřil i přední britský virolog profesor John Oxford, který se specializuje na všechny druhy chřipky, zejména zevrubně zkoumal epidemii španělské chřipky v roce 1918.[122]

Známé nebo experimentální léky

Rozsáhlá dlouhodobá britská studie RECOVERY nepotvrdila účinnost azithromycinu,[129] konvalescentní plasmy,[130] hydroxychlorochinu[131] ani kombinace lopinaviru a ritonaviru.[132] Potvrdila účinnost dexamethasonu[133][134] a tocilizumabu.[135] Výzkum účinnosti dalších látek (mj. kortikosteroidů, směsi Regeneron či Bariticitinibu) nadále probíhá.[136]

Protilátky

Pro léčbu pacientů s covidem-19 lze užít konvalescentní plasmu získanou od vyléčených pacientů, která obsahuje protilátky proti SARS-CoV-2. Kromě toho byly k léčbě kriticky ohrožených pacientů užity kombinace monoklonálních protilátek. Agentura Food and Drug Administration v USA autorizovala výjimečné užití (Emergency Use Authorization) produktů společnosti Eli Lilly (mAb bamlanivimab)[137] a Regeneron (směs mAb casirivimab, imdevimab).[138] Jde o monoklonální protilátky, které se podávají nitrožilní infuzí, zejména starším a obézním pacientům. Tuto léčbu podstoupil i Donald Trump.

Firma Regeneron zveřejnila výsledky klinické studie, ve které byla její kombinace monoklonálních protilátek proti spike proteinu koronaviru (casirivimab, imdevimab) podána subkutánně jako prevence onemocnění osobám, které přišly do styku s nakaženými. Testovaná i kontrolní skupina, která dostala placebo, byla stejně velká (750 osob). Po podání dávky 1 200 mg bylo dosaženo ochrany proti symptomatické infekci v prvním týdnu u 72 % v dalších týdnech u 93 % osob zařazených do studie.[139]

Podobné monoklonální protilátky produkují i další firmy: Roche tocilizumab (mAb RoActerma), Sanofi-Aventis sarilumab (mAb Kevzara),[140] Bevacizumab,[141] a GlaxoSmithKline protilátku sotrovimab.[142]

Společnost AstraZeneca klinicky testuje kombinaci monoklonálních protilátek (AZD7442) proti spike proteinu SARS-CoV-2, od kterých očekává okamžitou ochranu ohrožených jedinců jako alternativu k vakcinaci a označuje je jako Storm Chaser. Dvě monoklonální protilátky (AZD8895 a AZD1061) byly substitucí některých aminokyselin modifikovány tak, že lépe odolávají proteázám. Jejich profylaktické působení bylo prodlouženo až na několik měsíců také úpravou Fc konce imunoglobulinu, který ovlivňuje imunologickou odpověď.[143] Neonatální Fc receptor, který se vyskytuje v řadě tkání, zabraňuje proteolytické degradaci IgG a prodlužuje jejich poločas života v cirkulaci.[144]

Experimentálně se zkoumají rekombinantní bispecifické monoklonální protilátky (kombinují dvě vazebná místa na jednom řetězci nebo dva řetězce s různými vazebnými místy v jedné molekule IgG), které reagují současně se dvěma různými epitopy viru SARS-CoV-2. Metodu vyvinuli švýcarští vědci z biomedicínského výzkumného ústavu v Bellinzoně (Institute for Research in Biomedicine, IRB) a myší model senzitivní pro infekci SARS-CoV-2 připravili vědci Českého centra pro fenogenomiku (Ústav molekulární genetiky AV ČR v centru BIOCEV).[145]

Imunita

U virových infekcí je získaná buněčná imunita významnější, než přítomnost protilátek v séru. U pacientů, kteří prodělali covid-19, po několika měsících mizí sérové protilátky, ale robustní buněčná imunita, zprostředkovaná cytotoxickými T lymfocyty (TC lymfocyty, CD8+ T-lymfocyty) a pomocnými T lymfocyty (CD4) přetrvává dlouhodobě. Po nakažení covidem-19 vrcholí aktivita T lymfocytů po dvou měsících, pak mírně klesá a od šestého měsíce se ustálí na hladině, která přetrvává nejméně osm měsíců. Také další práce, která zkoumala imunitu 188 pacientů osm měsíců po prodělání infekce, potvrdila přítomnost specifických protilátek, paměťových B lymfocytů i obou tříd T lymfocytů (CD4+ T a CD8+ T).[146] U covidu-19 nejsou k dispozici data z delšího období, ale v případě pacientů, kteří roku 2003 prodělali onemocnění SARS, přetrvala buněčná imunita 17 let.[147][148]

V článku publikovaném 14. května 2020 v časopisu Cell autoři uvádějí, že pacienti, kteří prodělali onemocnění covid-19, získali robustní buněčnou imunitu. Převažují CD4+ T a CD8+ T lymfocyty se specifitou k S proteinu (u 100 % a 70 % pacientů) a kromě toho i klony specifické pro M a N protein a dále pro nsp3, nsp4, ORF3a a ORF8. V krvi vyléčených pacientů se rovněž nacházejí IgA a IgG protilátky proti celé řadě proteinů specifických pro SARS-CoV-2, jejichž titr koreluje s buněčnou imunitou. Důležitým zjištěním je přítomnost CD4+ T lymfocytů reagujících se SARS-CoV-2 u ∼40–60 % osob, které neprodělaly onemocnění covid-19, což indikuje, že v běžné populaci existuje křížová buněčná imunita mezi běžnými koronaviry vyvolávajícími příznaky nachlazení a SARS-CoV-2.[149]

Po prodělání nemoci SARS zůstávají v těle protilátky po dobu 2 až 3 let a lze očekávat, že situace se SARS-CoV-2 bude obdobná.[150] Studie z počátku pandemie roku 2020, založené spíše na spekulacích a nespolehlivých testech,[151] předpokládaly, že pacienti mohou onemocnět opakovaně. Odvolávaly se na předběžná sdělení z Číny, Jižní Koreje a Ruska, že virus rychle mutuje a člověk se může nakazit jiným kmenem viru, než proti kterému už má protilátky.[152][153][154][155] Studie vědců z kalifornského La Jolla Institute for Immunology z května 2020 naproti tomu potvrdila, že u vyléčených pacientů vzniká masivní buněčná imunita proti klíčovému spike proteinu viru.[156] Podle studie z Rakouska přetrvávají u vyléčených pacientů dlouhodobě také protilátky proti SARS-CoV-2. U 90 % z 800 vyléčených a seropozitivních pacientů byly protilátky prokázány i po dalších sedmi měsících.[157] V Dánsku byla reinfekce zaznamenána u 0,65 % lidí testovaných pozitivně v první vlně, přičemž a u lidí starších než 65 let byla reinfekce pravděpodobnější.[158] V části Itálie byla po průměrně 280 dnech zaznamenána reinfekce u 0,31 % lidí.[159] K podobným zjištěním dospěli vědci ve Velké Británii, kteří potvrdili imunitu u zdravotnického personálu nakaženého covidem-19 i po pěti měsících od onemocnění. U žádného z 1 246 testovaných zaměstnanců s protilátkami nedošlo k následné symptomatické reinfekci.[160] Z jiného velkého souboru celkem 6 614 čínských zdravotníků, kteří prodělali onemocnění covid-19, se pouze u 44 následně objevilo podezření na možnou reinfekci.[151]

Protilátky jsou individuálně přítomny různou dobu, a to „dny až roky“, ale i ve skupině, kde protilátky rychle mizí, přetrvala buněčná imunita zprostředkovaná T lymfocyty.[161] Také další práce potvrzují, že po prodělaném onemocnění covid-19 trvá imunita nejméně 8 měsíců a může přetrvávat roky.[162] V různých studiích byla u 80-100 % pacientů zaznamenána ochrana před reinfekcí a ve zkoumané periodě osmi měsíců dokonce stoupalo množství paměťových B a T lymfocytů.[163] V komparativní studii přítomnosti protilátek u všech známých koronavirových infekcí u lidí bylo potvrzeno, že s výjimkou SARS-CoV-2, kde neexistuje dostatečně dlouhá doba pro měření, imunita přetrvává průměrně 15 měsíců až 12 let (u SARS-CoV 4 měsíce až šest let). Odhad pro pokles imunity a případnou možnou reinfekci SARS-CoV-2 má široké rozpětí od 3 měsíců do 5 let, s průměrem 16 měsíců.[164][165] V JAR, kde existuje vysoká míra kolektivní imunity po prodělané infekci a reinfekce se pohybovaly kolem 1,2 % (35 670 suspektních reinfekcí ze 2 796 982 osob s laboratorně potvrzeným proděláním covidu), se s novou variantou omikron pravděpodobnost reinfekce mírně zvýšila na 2,39 %.[166]

Podle zjištění z ledna 2021 se klony B-lymfocytů,[167] produkujících protilátky proti klíčové doméně SARS-CoV-2 kterou se virus váže na receptor lidských buněk (RBD-specific memory B cells), udržují u pacientů kteří prodělali covid i po 6,2 měsících. Počet těchto paměťových B-lymfocytů neklesá, i když protilátky typu IgM a IgG v plasmě postupně vymizí. Z biopsií střevní sliznice bylo zjištěno, že i po 4 měsících lze u poloviny bezpříznakových pacientů dále detekovat RNA i proteiny viru. Ty odpovídají za pokračující stimulaci imunity a evoluci protilátkové odpovědi směrem k vyšší specifitě i účinnosti.[168]

V brněnských laboratořích Centra buněčného a tkáňového inženýrství Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity vedoucí výzkumu Irena Koutná a její tým vědců ukončili v roce 2020 první fázi klinické studie, ve které testovali paměťovou T-buněčnou imunitu pacientů, kteří prodělali covid-19 (na další testy nemají prostředky). Tento tým potvrzuje, že zatímco protilátky proti viru SARS-CoV-2 po čtyřech měsících z krve vymizí, buněčná imunita zprostředkovaná paměťovými T-lymfocyty je dlouhodobá a může vydržet nejméně jeden rok.[169][170] Irena Koutná však nepublikovala žádnou recenzovanou práci o covidu.[171]

Těžký průběh onemocnění spojují některé studie s indukcí vzniku autoprotilátek, které vyprovokuje vleklý zánět. Tento jev se vyskytuje i u jiných infekcí, např. virem Epstein-Barrové nebo u malárie.[172]

Roku 2021 ukázala metaanalýza, že imunita získaná přirozeně infekcí je srovnatelná s imunitou získanou očkováním.[173] Průlomová infekce (prodělání nemoci po očkování) vytváří obdobnou imunitu jako očkování po prodělání nemoci (hybridní imunita), ale obě kombinace poskytují lepší imunitu než samotné očkování, takže jsou nazývány superimunitou.[174]

Post-covidový syndrom

Podrobnější informace naleznete v článku Dlouhý covid.

Vědecká literatura popisuje tzv. Long Covid, neboli post-covidový syndrom, který označuje soubor příznaků, které přetrvávají déle než 12 týdnů u osob, které prodělaly infekci virem SARS-CoV-2. Podle WHO trpí některým post-covidovým syndromem přibližně každý desátý pacient.[175] Ve Velké Británii zhruba 30 %.[176] Přesné příčiny obtíží nejsou známy, neboť jejich výskyt nesouvisí s intenzitou prodělaného onemocnění.[177] Mezi projevy syndromu mají patřit silná únava, pocit zvýšené teploty, potíže s dechem, tíže na hrudi, tachykardie, bolesti hlavy, úzkosti. Vyšetření pacientů s těmito příznaky neprokázalo znovunakažení se daným virem.[178] Vyskytují se i závažná poškození mozku.[179] Duševní porucha, která se vyskytuje během epidemie častěji, ale není způsobována nemocí přímo.[180]

Vážnější následky byly popsány ve spojitosti jak se zánětem srdečního svalu (myokarditida či periomyokarditida),[181]

Koronavirus může aktivovat expresi lidského DNA transpozonu LINIE-1 nebo využít reverzní transkriptázu viru HIV a integrovat části své RNA do jádra infikovaných lidských buněk. Výzkumníci nalezli chimérické transkripty částí virové a lidské RNA u buněk pacientů i v kulturách lidských buněk infikovaných SARS-CoV-2. Tato re-integrace virové RNA do lidské DNA může být vysvětlením, proč pacienti po prodělání nemoci, kteří již nejsou infekční pro své okolí, stále produkují části virové RNA, které lze detekovat pomocí PCR-testu.[182]

Další komplikací po prodělání infekce covid-19 může být vyvolání autoimunitní reakce. V krvi některých pacientů byly nalezeny autoprotilátky proti interferonu-1, B lymfocytům, proteinům cév, plic a srdce, dokonce i proti membránovým fosfolipidům a annexinu A2. Není ale zřejmé, zda tyto autoprotilátky měli pacienti již dříve, nebo byly aktivovány teprve virovou infekcí. Nejde o vzácný jev, protože četná autoimunitní onemocnění (Psoriáza ad.) vyvolává např. EBV virus. Autoimunitní reakce se může projevit až s několikatýdenním zpožděním po odeznění prvotních příznaků infekce.[183]

Ztráta chuti nebo čichu (a následně parosmie, tj. nepříjemné čichové vjemy) může přetrvávat i po dobu několika měsíců. Poškozený olfaktorický nerv je sice schopen regenerovat, ale u některých pacientů se čich a chuť nemusí obnovit nikdy. Vede to k druhotným dlouhodobým komplikacím, z nichž nejvážnější je pokles produkce serotoninu a následné deprese.[184]

Post-covidový syndrom u dětí

Post-covidovým syndromem trpí každé osmé dítě, které bylo nakaženo covidem-19.[185] Multisystémový zánětlivý syndrom u dětí (MIS-C), který byl mezi 1. lednem a 25. červencem 2020 popsán u 662 dětí, 71 % z nich bylo přijato na jednotky intenzivní péče, 22,2 % potřebovalo mechanickou ventilaci pro pomoc s dýcháním, 11 dětí (1,66 %) zemřelo. Některé z dětí s tímto syndromem, přičemž prevence je pro bezpříznakový průběh covidu-19 obtížná, budou možná muset být dlouhodobě sledovány lékaři.[186]

U dětí se po nákaze koronavirem může objevit vážný zánětlivý syndrom PIMS-TS (syndrom multisystémové zánětlivé odpovědi, anglicky paediatric inflammatory multisystem syndrom). V Česku bylo 200 případů do března 2021,[187] prevencí je očkování.[188]

Vakcína

Mapa zemí podle stavu schválení. V tmavě zeleně vyznačených zemích se již masově očkuje, ve světle zelených zemích se masově očkuje v nouzovém režimu
Podrobnější informace naleznete v článku Vakcína proti covidu-19.

Vakcína proti covidu-19 může rychlým způsobem pomoci získat v populaci kolektivní imunitu bez masových ztrát na životech, poškození zdraví, chronických následků a dalších komplikací, kdy je imunita získána přirozenou cestou (tj. proděláním onemocnění). Stejně jako u jiných onemocnění, u kterých již vakcinace funguje, je k tomu potřeba proočkovanost až 70 % dospělé populace, což by mělo zabránit nekontrolovanému komunitnímu šíření nákazy.[189]

V klinických studiích fáze III prokázalo několik vakcín účinnost až 95 % při prevenci symptomatické infekce covid-19.[190] Národní regulační orgány (alespoň jednoho státu) schválily k dubnu 2021 třináct vakcín pro veřejné použití: dvě RNA vakcíny (vakcínu Pfizer–BioNTech a vakcínu Moderna), pět konvenčních inaktivovaných vakcín (BBIBP-CorV od společnosti čínské společnosti Sinopharm, CoronaVac od čínské společnosti Sinovac, Covaxin od společnosti Bharat Biotech, WIBP-CorV a CoviVac), čtyři vakcíny s virovým vektorem (Sputnik V od ruského Gamalejova institutu, vakcína Oxford–AstraZeneca, Ad5-nCoV od čínské společnosti CanSino Biologics a vakcína Johnson & Johnson) a dvě peptidové vakcíny (ruská EpiVacCorona a čínská RBD-Dimer). Podle Světové zdravotnické organizace bylo k březnu 2021 celosvětově v klinických studiích 73 vakcín, z toho 24 v první fázi, 33 ve fázi I. až II. a 16 v závěrečné, III. fázi.

V Evropské unii, a tedy i v České republice, se k dubnu 2021 očkuje vakcínami BioNTech-Pfizer, Moderna, Oxford-AstraZeneca a Johnson & Johnson.

Mnoho zemí zavedlo plány postupné distribuce, které upřednostňují ty lidi, u nichž je nejvyšší riziko komplikací, jako jsou starší lidé, a osoby, u nichž je vysoké riziko expozice a přenosu, jako jsou zdravotničtí pracovníci, učitelé atd.[191]

Do 8. března 2023 bylo na základě oficiálních zpráv národních zdravotnických agentur po celém světě podáno 13 320 167 733[192] dávek vakcíny proti covidu-19. Společnosti Pfizer, Moderna a AstraZeneca předpověděly výrobu 5,3 miliardy dávek běžně používaných vakcín pro rok 2021, kterými by mohly být naočkovány asi 3 miliardy lidí (většina vakcín vyžaduje pro ochranný účinek proti covidu-19 dvě dávky). Do prosince 2020 více než 10 zemí předobjednalo miliardy dávek vakcín,[193] přičemž přibližně polovina dávek byla objednána zeměmi s vysokými příjmy, které měly pouze 14 % světové populace.[194]

Prevence nemoci

Související informace naleznete také v článku Pandemie covidu-19.
Počet případů nákazy koronavirem SARS-CoV-2 na tisíc obyvatel

Prevence před nákazou koronavirem SARS-CoV-2 je stejná jako u jiných virových onemocnění, například chřipky: zpřísnění hygienických pravidel, např. mytí rukou,[195] vyhýbání se osobám s respiračními potížemi,[196] vyhýbání se koncentrovanému shromáždění osob či posilování imunitního systému. Virus je airborne, tj. přenáší se vzduchem (kapénky, aerosol), kontaktní přenos přes povrchy nebyl dostatečně prokázán kontaktní přenos (např. přes madla vozíků v obchodních centrech), takže opakované dezinfekce povrchů nejsou účinné, což se zjistilo při kontrolních stěrech v Olomouckém nákupním centru, kde se schválně v tu dobu neuklízelo.[195] Desinfekce povrchů je tak doporučována v prostorech s vyšší koncentrací patogenních látek, jako jsou například nemocnice.[195]

Přežívání viru na površích je zřejmě kratší, než se na základě laboratorních pokusů předpokládalo.[195] Virus má poločas přežívání (doba, po které ho zůstane poloviční množství), různý u různých materiálů, ale je v řádu hodin.[197] Při laboratorním experimentu bylo k detekci použito buněk Vero E6.[198] Hodnoty jsou podobné jako u SARS-CoV-1, takže rozsáhlost pandemie covidu-19 je způsobena jinými faktory.[199] Dle posledních studií se pro dezinfekci zasažených oblastí hodí lépe ozon, který ničí SARS-CoV-2[200] lépe než chlor.[201] Poločas přežívání viru se významně zkrátí, pokud je vystaven slunečnímu záření.[202]

Bylo zjištěno, že virus se přenáší méně, pokud prší (studie ale připouští, že to může být způsobeno tím, že lidé za deště méně vycházejí ven a nepotkávají se tedy s osobami mimo svou sociální skupinu).[203] Virus může být přenášen kapénkami, což jsou malé kapičky vody vzniklé například při kýchání, uvnitř kterých jsou přenášeny částice viru (např. kýchnutím přímo na jiného člověka). Kapénky (podobně jako kapky deště) dopadají vlivem gravitace záhy na povrch, který tak mohou kontaminovat obsaženým virem, a ten může být dále přenesen například dotykem ruky (a následným dotekem oka, sliznice, olíznutí, konzumací jablka apod.). Pro virus je kritické vyschnutí vody, která ho obaluje, protože dojde k poškození lipidového obalu viru a tím ke zničení důležitých struktur povrchu viru, pomocí kterých virus vstupuje do buněk hostitele (aby se mohl množit). Další možností šíření viru je aerosolem (je všeobecně znám pod označením mlha nebo opar), což jsou mnohem menší částice vody než kapénky (ale také obsahují několik virových částic), který vzniká rychlým pohybem vzduchu kolem vlhkých povrchů (např. při mluvení, zpívání).[18] Virus může být aerosolem unášen podobně jako cigaretový dým na mnohem větší vzdálenost, než kapénky.[18] Aerosol velmi rychle zaniká (vysychá) v sušším prostředí (při nižší relativní vlhkost vzduchu, 40–60 %, podobně jako mizení mlhy po vysvitnutí slunce),[204] čímž dojde k poškození viru stejně jako u kapének.[18] Za příznivých podmínek (teplota a vlhkost) může aerosol putovat v rozvířeném vzduchu i po dobu několika hodin,[205] a proto se nákaza dobře šíří v chladném a vlhkém vzduchu (například velkoprostorové chladírny nebo vydýchané místnosti). Menší množství aerosolu vniká také vysycháním větších kapének ještě před jejich dopadem na povrch.[18]

Pro omezení přenosu nákazy covid-19 vzduchem je v chladném počasí doporučováno dostatečně časté nárazové větrání, které znemožňuje přenos aerosolu na delší vzdálenost, protože venkovní chladný a vlhký vzduch se uvnitř místnosti rychle ohřeje a stane se suchým (výrazně klesne jeho relativní vlhkost). Nárazové větrání omezuje také vlhkost v místnosti způsobenou tím, že člověk vydechuje vodní páru (asi 13 ml vody za hodinu, viz vodní bilance).[204]

Úmrtnost a smrtnost

Související informace naleznete také v článku Pandemie covidu-19.

Ke kvantifikaci úmrtnosti se běžně používá několik měr.[206] Jednotlivá čísla se liší podle regionu a v čase a jsou ovlivněna objemem testování, kvalitou systému zdravotní péče, možnostmi léčby, dobou od počátečního ohniska a charakteristikami populace, jako je věk, pohlaví a celkové zdraví.[207] Úmrtnosti odráží počet úmrtí v konkrétní demografické skupině dělený počtem obyvatel této demografické skupiny. V důsledku toho úmrtnost odráží prevalenci a závažnost onemocnění v dané populaci. Úmrtnosti do značné míry souvisí s věkem, přičemž u mladých lidí je relativně nízká a u starších osob relativně vysoká.[208][209][210]

Hrubá míra smrtelnosti (HMS či CFR) odráží počet úmrtí dělený počtem diagnostikovaných případů v daném časovém intervalu. Na základě statistik Univerzity Johna Hopkinse je globální poměr úmrtí na infekci 2,2% (2 181 853/101 142 479) k 28. lednu 2021.[211] Hodnota se liší v různých regionech.[212][213] Hrubá míra smrtelnosti nemusí odrážet skutečnou závažnost onemocnění, protože někteří infikovaní jedinci zůstávají asymptomatičtí nebo mají pouze mírné příznaky, a proto tyto infekce nemusí být zahrnuty do oficiálních kazuistik. Kromě toho se HMS může výrazně lišit v průběhu času a napříč místy kvůli dostupnosti testů na virus.

Míra smrtelnosti na infekci

Klíčovou metrikou při měření závažnosti covidu-19 je míra smrtelnosti na infekci (MSI či IFR), označovaná také jako poměr smrtelnosti na infekci nebo riziko úmrtí na infekci.[214][215][216] Tato metrika se vypočítá vydělením celkového počtu úmrtí na onemocnění celkovým počtem infikovaných jedinců; tedy na rozdíl od hrubé míry smrtelnosti zahrnuje MSI i asymptomatické a nediagnostikované infekce, stejně jako všechny hlášené případy.

Červená čára ukazuje odhad míry úmrtnosti na infekci (MSI) v procentech jako funkce věku. Stínovaná oblast zobrazuje 95% interval spolehlivosti pro tento odhad. Značky označují konkrétní pozorování použitá v metaanalýze.[217]
Stejná data vynesená v logaritmickém měřítku

Nedávné (prosinec 2020) systematické přezkoumání odhadlo, že populační MSI během první vlny pandemie činila asi 0,5 % až 1 % na mnoha místech (včetně Francie, Nizozemska, Nového Zélandu a Portugalska), 1 % až 2 % v jiných lokalitách (Austrálie, Anglie, Litva a Španělsko) a překročila 2 % v Itálii.[217] Tato studie také zjistila, že většina z těchto rozdílů v MSI odrážela odpovídající rozdíly ve věkovém složení populace a věkově specifických mírách infekce; zejména odhad metaregrese MSI je u dětí a mladších dospělých velmi nízký (např. 0,002 % ve věku 10 a 0,01% ve věku 25), ale postupně se zvyšuje na 0,4% ve věku 55 let, 1,4 % ve věku 65 let, 4,6 % ve věku věk 75 let a 15 % ve věku 85 let.[217] Tyto výsledky byly rovněž zdůrazněny ve zprávě WHO z prosince 2020.[218]

Dřívější odhady míry úmrtnosti na infekci

V rané fázi pandemie Světová zdravotnická organizace uvedla odhady MSI mezi 0,3 % a 1 %.[219][220] V červenci 2020 hlavní vědecký pracovník WHO uvedl, že průměrný odhad expertní fóra WHO pro MSI byl přibližně 0,6 %.[221][222] V srpnu WHO zjistila, že studie zahrnující údaje ze širokého sérologického testování v Evropě ukázaly, že odhady MSI konvergují přibližně na 0,5–1 %.[223] Na řadě míst jako v New Yorku a italském Bergamu byly stanoveny pevné dolní limity MSI, protože MSI nemůže být nižší než míra hrubá míra smrtelnosti obyvatelstva. K 10. červenci v New Yorku s 8,4 mil obyvateli zemřelo 23 377 jedinců (18 758 potvrzených a 4 619 pravděpodobných) na covid-19 (0,3 % populace).[224] Testování na protilátky v New Yorku odhadlo MSI přibližně 0,9 %[225] až ~ 1,4 %.[226] V provincii Bergamo zemřelo 0,6 % populace.[227] V září 2020 americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí oznámilo předběžné odhady věkově specifických MSI pro účely plánování veřejného zdraví.[228]

Varianta alfa, která se během zimy a jara 2021 rozšířila a stala se dominantní variantou ve většině evropským zemích, zvyšuje smrtnost o 30 % až 100 %.[229] Varianta delta, která se v létě 2021 masivně šíří Evropou, posílá do nemocnice každé 75. nakažené dítě.[230]

Příčiny rozdílů v úmrtnosti

Rozdíly mezi pohlavími

Raná vyhodnocení epidemiologických údajů prokázaly v Číně a Itálii větší dopad pandemie a vyšší úmrtnost u mužů.[231][232][233] Čínské centrum pro kontrolu a prevenci nemocí uvedlo, že úmrtnost byla u mužů 2,8 % a u žen 1,7 %.[234] Pozdější vyhodnocení z června 2020 ukázalo, že mezi pohlavími není významný rozdíl v citlivosti nebo v HMS.[235][236] Jeden přehled uznává rozdílnou úmrtnost čínských mužů a naznačuje, že to lze přičíst spíše volbě životního stylu, jako je kouření a pití alkoholu, a nikoli genetickým faktorům.[237] Imunologické rozdíly založené na pohlaví, menší prevalence kouření u žen a u mužů rozvoj komorbidních stavů, jako je hypertenze v mladším věku než žen, mohly přispět k vyšší úmrtnosti u mužů.[238] V Evropě bylo 57 % infikovaných lidí muži a 72 % z těch, kteří zemřeli na covid-19 byli muži.[239] V České republice zemřelo na covid-19 celkem 56 % mužů (k lednu 2021).[240] Výzkum ukázal, že virová onemocnění jako ebola, HIV, chřipka a SARS ovlivňuje muže a ženy odlišně.[241]

Etnické rozdílyeditovat | editovat zdroj

V USA došlo k většímu podílu úmrtí na covid-19 u Afroameričanů a dalších menšin.[242] Mezi strukturální faktory, které těmto menšinám brání v uplatňování fyzického distancování, patří jejich soustředění v přeplněném a nevyhovujícím bydlení a v „základních“ povoláních, jako jsou maloobchodní prodejci potravin, zaměstnanci veřejné dopravy, zdravotničtí pracovníci a opatrovníci. Vyšší prevalence chybějícího zdravotního pojištění a péče o předchozí nemoci, jako je cukrovka, hypertenze a srdeční choroby, rovněž zvyšují riziko úmrtí.[243] Podobné problémy ovlivňují indiánské a latinskoamerické komunity.[242] Podle neziskové organizace US health policy je 34 % dospělých lidí z indiánů a obyvatel Aljašky ohroženo vážným onemocněním ve srovnání s 21 % u bílých dospělých osob.[244] Zdroj jej připisuje nepřiměřeně vysoké míře mnoha dalších onemocnění, které je mohou vystavovat vyššímu riziku, a také životním podmínkám, jako je nedostatečný přístup k čisté vodě.[245] Vedoucí představitelé vyzvali k úsilí o výzkum a řešení rozdílů.[246] Ve Velké Británii došlo k většímu podílu úmrtí na covid-19 u osob černošského, asijského a jiného etnického původu.[247][248][249] Závažnější dopady na oběti, včetně relativního výskytu nutnosti požadavků na hospitalizaci a zranitelnosti vůči této nemoci, jsou spojeny pomocí analýzy DNA, která má být vyjádřena genetickými variantami v chromozomální oblasti 3, což jsou rysy spojené s evropským neandertálským dědictvím. Tato struktura představuje větší riziko, že u postižených se vyvine závažnější forma onemocnění.[250] Zjištění pocházejí od profesora Svante Pääba a výzkumníků, které vede v Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii a v Institutu Karolinska. Odhaduje se, že k promíchání moderních lidských a neandertálských genů došlo v jižní Evropě zhruba před 50 000 až 60 000 lety.[250]

Nadváha a obezitaeditovat | editovat zdroj

Podle shromážděných dat je 88 % veškerých úmrtí na covid-19 evidováno v zemích s vysokým procentem obézních lidí, jako jsou Spojené království, Spojené státy americké nebo Mexiko. Ve Velké Británii byla u pacientů s nadváhou pravděpodobnost, že skončí na jednotkách intenzivní péče vyšší o 67 %, u obézních lidí až trojnásobná. U lidí s BMI (index tělesného objemu) vyšším než 30 byly pozorovány obzvláště vážné důsledky onemocnění.[251]

Česko, kde podíl lidí s nadváhou tvoří 62 % populace, mělo začátkem března 2021 čtvrtou nejvyšší úmrtnost na covid-19 v přepočtu na počet obyvatel na celém světě.[252]

Virus může přímo napadat tukové buňky.[253]

Komorbidita – více nemocí současněeditovat | editovat zdroj

U mnoha lidí, kteří zemřou na covid-19, již existují předchozí onemocnění, včetně vysokého krevního tlaku, cukrovky (diabetes mellitus) a kardiovaskulárních onemocnění.[254] Podle údajů ze Spojených států amerických z března 2020 mělo 89 % hospitalizovaných již nějaké předchozí závažné onemocnění.[255] Italský Istituto Superiore di Sanità uvedl, že z 8,8 % úmrtí, u kterých byly zdokumentované diagnózy, mělo 96,1 % lidí alespoň jednu komorbiditu, přičemž průměrný člověk měl 3,4 nemoci.[256] Podle této zprávy jsou nejčastějšími komorbiditami vysoký tlak (66 % úmrtí), diabetes 2. typu (29,8 % úmrtí), ischemická choroba srdeční (27,6 % úmrtí), fibrilace síní (23,1 % úmrtí) a chronické selhání ledvin ( 20,2 % úmrtí).

Nejkritičtější respirační komorbidity podle ústředního zdravotního ústavu v USA (CDC) jsou: středně závažné nebo těžké astma, již existující chronická obstrukční plicní nemoc, plicní fibróza a cystická fibróza.[257] Důkazy vycházející z metaanalýzy několika menších výzkumných prací také naznačují, že kouření může být spojeno s horšími výsledky pacientů.[258][259] Pokud je někdo s existujícími respiračními problémy nakažen covidem-19, může mít větší riziko závažných příznaků.[260] Covid-19 také představuje větší riziko pro lidi, kteří zneužívají opioidy a metamfetaminy, pokud jejich užívání drog mohlo způsobit poškození plic.[261]

V srpnu 2020 vydal CDC varování, že infekce tuberkulózy by mohly zvýšit riziko těžkých nemocí nebo úmrtí. WHO doporučila, aby pacienti s respiračními příznaky byli vyšetřeni na obě nemoci, protože pozitivní testy na covid-19 nemohly vyloučit koinfekce. Některé projekce odhadují, že snížení detekce tuberkulózy v důsledku pandemie může mít za následek 6,3 milion dalších případů této nemoci a 1,4 milionů úmrtí souvisejících s tuberkulózou do roku 2025.[262]

Srovnání s chřipkoueditovat | editovat zdroj

Antivirotická, antibakteriální a antimykotická dezinfekce rukou založená na kombinaci vysokého obsahu ethanolu a peroxidu vodíku, určená především proti koronaviru SARS-CoV-2, způsobujícímu onemocnění covid-19

Matematické modely chování viru, které vytvořili epidemiologové ještě před zveřejněním dat o asymptomatickém průběhu nakažení u 50–80 % nakažených,[61] uvádějí, že covid-19 má mnohem horší průběh než chřipka a proč se nedá očekávat návrat k normálu během několika týdnů. Chřipka má míru infekčnosti (nebo R0) pouze asi 1,5, což znamená, že každý nemocný infikuje v průměru 1,5 dalších. Naproti tomu covid-19 bez společenského odstupu má R0 asi 2,5 (varianty viru z roku 2020).[263] Druhým měřítkem viru je, jaký podíl infikovaných lidí musí být hospitalizován. U sezónní chřipky je to zhruba 1 %; u koronaviru se odhady pohybují od 5 do 20 %.[263][264] Vyšší R0 a vyšší míra hospitalizace dokážou vyvolat ve společnosti chaos. Jediná osoba s chřipkou může během dvou měsíců infikovat dalších 386 lidí a jen velmi málo z nich by bylo hospitalizováno. Ale jeden pacient s covidem-19 by za stejné období infikoval 99 000 lidí, z nichž asi téměř 20 000 by muselo být hospitalizováno.[263] Třetím faktorem je smrtnost, neboli poměr nakažených lidí, kteří nemocí onemocní a nakonec na ni zemřou. U chřipky je to asi 0,1 %. U covidu-19 je to stále nejisté, ale i za optimálních okolností může být smrtnost i desetkrát větší, zhruba 1 %[264] – ačkoli v některých zemích, jako je například Itálie, se starší populací a přetíženými nemocnicemi, byla smrtnost mnohem vyšší.[263]

Smrtnost nákazy je třeba porovnávat se statistikou běžných úmrtí, která je v České republice měsíčně v průměru 7451 osob nad 65 let, což je denně 245 úmrtí.[265] Je také třeba počítat s faktem, že evoluční strategií virů je infikovat maximální počet hostitelů, aniž by způsobily jejich úmrtí. Proto se v populaci nakonec prosadí méně virulentní kmeny, jako v případě sezónní chřipky, kde u dětí může infekce až v 70 % případů proběhnout asymptomaticky.[266] Jak se ukázalo v případě jiných infekcí (ebola), jsou virulence a přenosnost viru v nepřímé úměře, protože vysoce virulentní onemocnění zahubí infikovaného dříve, než stačí nakazit další.[267]

Hovorově se pro nemoc covid-19 používá mimo jiné označení „čínská chřipka“, odkazující na místo jejího původu a vycházející z tradice podobných označení pro virové epidemie v minulosti, jakými byly například španělská chřipka nebo mexická chřipka.[268] Používání tohoto označení prosazují některé veřejně známé osobnosti, zdůvodňujíce to nejen geografickým původem onemocnění, ale také vinou čínského komunistického režimu na rozšíření pandemie.[269]

Odkazyeditovat | editovat zdroj

Poznámkyeditovat | editovat zdroj

  1. ↑ Zápis s velkými písmeny je mezinárodním označením nemoci dle WHO a figuruje i v českých odborných publikacích a přehledech, např. v českém překladu Mezinárodní klasifikace nemocí (pod kódem U07.1)
  2. ↑ Známý jako „blízký kontakt“, který je různě definován, včetně vzdálenosti do 1,8 metru americkým Centers for Disease Control and Prevention (CDC), a tváří v tvář kumulativnímu součtu 15 minut,[10] nebo buď 15 minut tváří v tvář nebo sdílení uzavřeného prostoru po delší dobu, například dvě hodiny, australským ministerstvem zdravotnictví.[11][12]

Referenceeditovat | editovat zdroj

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Coronavirus disease 2019 na anglické Wikipedii.

  1. ↑ COVID-19 Dashboard by the Center for Systems Science and Engineering (CSSE) at Johns Hopkins University (JHU) online. Johns Hopkins University cit. 2021-02-14. Dostupné online. 
  2. ↑ KREMLÍK, Vítězslav. Covid zvýšil roční úmrtnost... na míru dříve běžnou. osel.cz online. 2021-10-08 cit. 2022-01-08. Dostupné online. 
  3. ↑ Transmission of COVID-19 online. cit. 2020-12-06. Dostupné online. 
  4. ↑ Ye Q, Wang B, Mao J. The pathogenesis and treatment of the 'Cytokine Storm' in COVID-19. The Journal of Infection. June 2020, s. 607–613. DOI 10.1016/j.jinf.2020.03.037. PMID 32283152. 
  5. ↑ Yelin D, Wirtheim E, Vetter P, Kalil AC, Bruchfeld J, Runold M, Guaraldi G, Mussini C, Gudiol C, Pujol M, Bandera A, Scudeller L, Paul M, Kaiser L, Leibovici L. Long-term consequences of COVID-19: research needs. The Lancet. Infectious Diseases. September 2020, s. 1115–1117. DOI 10.1016/S1473-3099(20)30701-5. PMID 32888409. 
  6. ↑ What are the long-term symptoms of COVID-19? online. 4 August 2020 cit. 2020-09-08. Dostupné online. 
  7. ↑ COVID-19 (coronavirus): Long-term effects online. 18 August 2020 cit. 2020-09-08. Dostupné online. 
  8. ↑ What are the long-term health risks following COVID-19? online. Royal Australian College of General Practitioners (RACGP), 24 June 2020 cit. 2020-09-08. Dostupné online. 
  9. ↑ COVID transmission 1,000 times more likely from air vs. surfaces, says study. medicalxpress.com online. 2022-05-04 cit. 2022-08-15. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ CDC. Coronavirus Disease 2019 (COVID-19) online. cit. 2020-10-22. Dostupné online. 
  11. ↑ Quarantine for coronavirus (COVID-19) online. cit. 2020-09-25. Dostupné online. 
  12. ↑ How COVID-19 Spreads online. 18 September 2020 cit. 2020-09-20. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 19 September 2020. 
  13. ↑ a b Frequently Asked Questions online. Centers for Disease Control and Prevention, rev. 2021-02-08 cit. 2021-02-23. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ Coronavirus disease (COVID-19): How is it transmitted? online. Světová zdravotnická organizace, 2020-07-09, rev. 2020-10-20 cit. 2021-02-23. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ Transmission of SARS-CoV-2: implications for infection prevention precautions online. Dostupné online. 
  16. ↑ Q&A on coronaviruses (COVID-19) online. WHO, 2020-02-11, rev. 2020-03-09 cit. 2020-03-25. Sekce How does COVID-19 spread?. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ 30 otázek a odpovědí, které přinesly 3 měsíce s novým koronavirem. Kapitola Jak se nový koronavirus přenáší?. ČT24|ČT24 online. Česká televize, 2020-03-19 cit. 2020-03-25. Dostupné online. 
  18. ↑ a b c d e f g KLÉZL, Tomáš. Vir se šíří jako kouř. V nevětrané místnosti rozestupy nefungují, říká rektor ČVUT. Aktuálně.cz|Aktuálně.cz online. Economia|Economia, 2020-10-20 cit. 2021-03-09. Dostupné online. 
  19. ↑ Ten reasons why the coronavirus is airborne (Deset důvodů proč se koronový virus přenáší vzduchem). Medicalxpress'', 1 (anglicky).
  20. ↑ QUINN, Lauren. Global analysis suggests COVID-19 is seasonal. medicalxpress.com online. 2021-01-27 cit. 2021-02-23. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ Simple oral hygiene could help reduce COVID-19 severity, says study. Medicalxpress, 2 (anglicky).
  22. ↑ Unborn babies could contract COVID-19 says study, but it would be uncommon. medicalxpress.com online. 2021-11-19 cit. 2022-01-09. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ SHEPHERD, Katie. One person with covid-19 went to work in Oregon. Then, 7 people died and 300 had to quarantine. The Washington Post online. 2020-12-23 cit. 2020-12-27. Dostupné online. ISSN 0190-8286. (anglicky) 
  24. ↑ FOX, Maggie. Boston biotech conference led to 245,000 Covid-19 cases across US, genetic fingerprinting shows. CNN online. 2020-12-11 cit. 2020-12-27. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ SENDER, Ron; BAR-ON, Yinon M.; GLEIZER, Shmuel; BERNSHTEIN, Biana; FLAMHOLZ, Avi; PHILLIPS, Rob; MILO, Ron. The total number and mass of SARS-CoV-2 virions. Proceedings of the National Academy of Sciences online. 2021-06-22. Roč. 118, čís. 25. Dostupné online. DOI 10.1073/pnas.2024815118. PMID 34083352. (anglicky) 
  26. ↑ SNIJDER, Eric J.; BREDENBEEK, Peter J.; DOBBE, Jessika C.; THIEL, Volker; ZIEBUHR, John; POON, Leo L.M.; GUAN, Yi. Unique and Conserved Features of Genome and Proteome of SARS-coronavirus, an Early Split-off From the Coronavirus Group 2 Lineage. S. 991–1004. Journal of Molecular Biology online. 2003-08 cit. 2020-10-30. Roč. 331, čís. 5, s. 991–1004. Dostupné online. DOI 10.1016/S0022-2836(03)00865-9. (anglicky) 
  27. ↑ Q&A on coronaviruses (COVID-19) online. WHO, 2020-02-11, rev. 2020-04-08 cit. 2020-04-23. Sekce How long is the incubation period?. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ Q&A on coronaviruses. www.who.int online. Světová zdravotnická organizace (WHO), 2020-02-11 cit. 2020-02-12. Can 2019-nCoV be caught from a person who presents no symptoms?. Dostupné online. (anglicky) 
  29. ↑ WEI, Wycliffe E.; LI, Zongbin; CHIEW, Calvin J.; YONG, Sarah E.; TOH, Matthias P.; LEE, Vernon J. Presymptomatic Transmission of SARS-CoV-2 — Singapore, January 23–March 16, 2020. S. 411–415. MMWR. Morbidity and Mortality Weekly Report online. 2020-04-10 cit. 2020-10-28. Roč. 69, čís. 14, s. 411–415. Dostupné online. DOI 10.15585/mmwr.mm6914e1. (anglicky) 
  30. ↑ PALLISTER, Katy. COVID-19 Symptoms Take On Average Five Days To Show, Study Reveals. IFLScience online. 2020-03-10 cit. 2020-03-25. Dostupné online. (anglicky) 
  31. ↑ The Incubation Period of Coronavirus Disease 2019 (COVID-19) From Publicly Reported Confirmed Cases: Estimation and Application. Annals of Internal Medicine online. American College of Physicians, 2020-03-10 cit. 2020-03-25. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-24. ISSN 1539-3704. DOI 10.7326/M20-0504. (anglicky) 
  32. ↑ Incubation period of COVID-19: a rapid systematic review and meta-analysis of observational research. BMJ Open online. BMJ Publishing Group, 2020-08-16 cit. 2021-02-13. Dostupné online. ISSN 2044-6055. DOI 10.1136/bmjopen-2020-039652. (anglicky) 
  33. ↑ Jak se od sebe liší chřipka a koronavirus SARS-CoV-2? online. okoronaviru.cz, 2020-03-12 cit. 2020-10-28. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-10-17. 
  34. ↑ LÁZŇOVSKÝ, Matouš. Univerzita Karlova představila nový test na covid-19. Převratný není. iDNES.cz online. MAFRA, 2020-09-09 cit. 2020-10-28. Dostupné online. 
  35. ↑ Obecné informace o antigenních testech a popis provedení testu, Covid portál, 1.2.2021
  36. ↑ Indonesia's AI-Powered Covid-19 Test GeNose Cleared for Public Use
  37. ↑ CHU, Jennifer. Artificial intelligence model detects asymptomatic Covid-19 infections through cellphone-recorded coughs. MIT News online. Massachusettský technologický institut, 2020-10-29 cit. 2020-11-20. Dostupné online. (anglicky) 
  38. ↑ NAFTULIN, Julia. Wuhan Coronavirus Can Be Infectious Before People Show Symptoms, Official Claims. sciencealert.com online. 2020-01-26 cit. 2020-10-28. Dostupné online. (anglicky) 
  39. ↑ JAVIER C, Vázquez. Delirium In Severe Acute Respiratory Syndrome-Coronavirus-2 Infection: A Point Of View. S. 1–5. Clinical Immunology and Immunotherapy online. 2020-09-07 cit. 2020-11-20. Roč. 6, čís. 4, s. 1–5. Dostupné online. DOI 10.24966/CIIT-8844/1000039. (anglicky) 
  40. ↑ VAVRENKA, Petr. Lékaři odhalili příznak Covidu-19, který se objevuje jako první, především u seniorů. AAzdraví.cz online. 2020-11-11 cit. 2020-11-20. Dostupné online. 
  41. ↑ MAJEROVÁ, Veronika. Probouzíte se zpocení? Může to být koronavirus, seznamte se s méně známými příznaky. aazdraví.cz online. 2020-11-30 cit. 2020-12-27. Dostupné online. 
  42. ↑ Symptoms of Coronavirus | CDC. www.cdc.gov online. 2020-01-23, rev. 2020-05-13 cit. 2020-09-12. Dostupné online. (anglicky) 
  43. ↑ GRANT, Michael C.; GEOGHEGAN, Luke; ARBYN, Marc; MOHAMMED, Zakaria; MCGUINNESS, Luke; CLARKE, Emily L. The prevalence of symptoms in 24,410 adults infected by the novel coronavirus (SARS-CoV-2; COVID-19): A systematic review and meta-analysis of 148 studies from 9 countries. PLoS ONE online. 2020-06-23 cit. 2020-09-12. Dostupné online. DOI 10.1371/journal.pone.0234765. (anglicky) 
  44. ↑ Koronavirus se může ohlásit ztrátou čichu a chuti. Novinky.cz online. Borgis, 2020-03-23 cit. 2020-03-23. Dostupné online. 
  45. ↑ HOPKINS, Claire; KUMAR, Nirmal. Loss of sense of smell as marker of COVID-19 infection online. ENT UK cit. 2020-10-28. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-28. (anglicky) 
  46. ↑ HAN, Chaoqun; DUAN, Caihan; ZHANG, Shengyan; SPIEGEL, Brennan; SHI, Huiying; WANG, Weijun; ZHANG, Lei. Digestive Symptoms in COVID-19 Patients With Mild Disease Severity: Clinical Presentation, Stool Viral RNA Testing, and Outcomes. S. 916–923. American Journal of Gastroenterology online. 2020-06 cit. 2021-01-05. Roč. 115, čís. 6, s. 916–923. Dostupné online. DOI 10.14309/ajg.0000000000000664. PMID 32301761. (anglicky) 
  47. ↑ ket. Počet obětí koronaviru šplhá ke dvěma tisícům. Nakažení jsou i Američané evakuovaní z lodi v Japonsku. ČT24 online. Česká televize, 2020-02-17 cit. 2020-02-17. Dostupné online. 
  48. ↑ CHEN, Chen; ZHOU, Yiwu; WANG, Dao Wen. SARS-CoV-2: a potential novel etiology of fulminant myocarditis. S. 230–232. Herz online. 2020-03-05 cit. 2020-10-28. Roč. 45, čís. 3, s. 230–232. Dostupné online. DOI 10.1007/s00059-020-04909-z. (anglicky) 
  49. ↑ Q&A on coronaviruses online. www.who.int cit. 2020-01-29. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-01-20. (anglicky) 
  50. ↑ KLOK, F.A.; KRUIP, M.J.H.A.; VAN DER MEER, N.J.M.; ARBOUS, M.S.; GOMMERS, D.A.M.P.J.; KANT, K.M.; KAPTEIN, F.H.J. Incidence of thrombotic complications in critically ill ICU patients with COVID-19. S. 145–147. Thrombosis Research online. 2020-04-10 cit. 2020-10-28. Roč. 191, čís. 7/2020, s. 145–147. Dostupné online. DOI 10.1016/j.thromres.2020.04.013. PMID 32291094. (anglicky) 
  51. ↑ TANG, Ning; LI, Dengju; WANG, Xiong; SUN, Ziyong. Abnormal coagulation parameters are associated with poor prognosis in patients with novel coronavirus pneumonia. S. 844–847. Journal of Thrombosis and Haemostasis online. 2020-02-18 cit. 2020-10-28. Roč. 18, čís. 4/2020, s. 844–847. Dostupné online. DOI 10.1111/jth.14768. (anglicky) 
  52. ↑ CHA, Ariana Eunjung. A mysterious blood-clotting complication is killing coronavirus patients. The Washington Post online. 2020-04-22 cit. 2020-10-28. Dostupné online. ISSN 0190-8286. (anglicky) 
  53. ↑ MIHULKA, Stanislav. Proč je nutné mít zavřené školy. osel.cz online. 2020-10-29 cit. 2020-11-20. Dostupné online. 
  54. ↑ CHA, Ariana Eunjung. ‘Frostbite’ toes and other peculiar rashes may be signs of hidden coronavirus infection, especially in the young. The Washington Post online. 2020-04-29 cit. 2020-10-28. Dostupné online. ISSN 0190-8286. (anglicky) 
  55. ↑ SWADLING, Leo; DINIZ, Mariana O.; SCHMIDT, Nathalie M.; AMIN, Oliver E.; CHANDRAN, Aneesh; SHAW, Emily; PADE, Corinna. Pre-existing polymerase-specific T cells expand in abortive seronegative SARS-CoV-2. S. 110–117. Nature online. 2022-01-06. Roč. 601, čís. 7891, s. 110–117. Dostupné online. DOI 10.1038/s41586-021-04186-8. (anglicky) 
  56. ↑ Rapid immune response in children protects them from COVID-19, genetic study finds. medicalxpress.com online. 2021-12-22 cit. 2022-01-08. Dostupné online. (anglicky) 
  57. ↑ New study may help explain why infants are less affected by COVID than adults. medicalxpress.com online. 2021-12-10 cit. 2022-01-08. Dostupné online. (anglicky) 
  58. ↑ Coronavirus Symptoms (COVID-19) – Worldometer. www.worldometers.info online. cit. 2020-03-24. Dostupné online. (anglicky) 
  59. ↑ UL KHALIQ, Riyaz. China begins publishing COVID-19 asymptomatic cases. Anadolu Agency online. 2020-04-01 cit. 2020-10-28. Dostupné online. (anglicky) 
  60. ↑ MA, Josephine; LEW, Linda; JEONG-HO, Lee. A third of virus cases may be ‘silent carriers’, classified data suggests. South China Morning Post online. 2020-03-22 cit. 2020-10-28. Dostupné online. (anglicky) 
  61. ↑ a b DAY, Michael. Covid-19: four fifths of cases are asymptomatic, China figures indicate. BMJ online. 2020-04-02 cit. 2020-10-28. Dostupné online. DOI 10.1136/bmj.m1375. (anglicky) 
  62. ↑ CDC. Coronavirus Disease 2019 (COVID-19). Centers for Disease Control and Prevention online. 2020-02-11 cit. 2020-03-24. Dostupné online. (anglicky) 
  63. ↑ Smoking history tied to worse COVID-19 outcomes. medicalxpress.com online. 2021-01-26 cit. 2021-02-23. Dostupné online. (anglicky) 
  64. ↑ PAIRO-CASTINEIRA, Erola; CLOHISEY, Sara; KLARIC, Lucija; BRETHERICK, Andrew D.; RAWLIK, Konrad; PASKO, Dorota; WALKER, Susan. Genetic mechanisms of critical illness in Covid-19. Nature online. 2020-12-11 cit. 2020-12-27. Dostupné online. DOI 10.1038/s41586-020-03065-y. (anglicky) 
  65. ↑ Koronavirus 2019-nCoV – informace pro občany. www.mzcr.cz online. Ministerstvo zdravotnictví České republiky, 2020-01-26, rev. 2020-02-11 cit. 2020-02-12. Existuje vakcína proti koronaviru?. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-02-07. 
  66. ↑ WU, Canrong; LIU, Yang; YANG, Yueying; ZHANG, Peng; ZHONG, Wu; WANG, Yali; WANG, Qiqi. Analysis of therapeutic targets for SARS-CoV-2 and discovery of potential drugs by computational methods. S. 766–788. Acta Pharmaceutica Sinica B online. 2020-02-18 cit. 2020-10-28. Roč. 10, čís. 5/2020, s. 766–788. Dostupné online. DOI 10.1016/j.apsb.2020.02.008. (anglicky) 
  67. ↑ Možný lék na COVID-19 – superpočítače hlásí slibné výsledky. lekarenstvi.apatykar.info online. apatykar.info, 2020-06-23 cit. 2020-10-28. Dostupné online. 
  68. ↑ Front Line COVID-19 Critical Care Alliance
  69. ↑ KORY, Pierre; MEDURI, G. Umberto; IGLESIAS, Jose; VARON, Joseph; MARIK, Paul E. Clinical and Scientific Rationale for the “MATH+” Hospital Treatment Protocol for COVID-19. S. 135–156. Journal of Intensive Care Medicine online. 2020-12-15 cit. 2021-02-26. Roč. 36, čís. 2, s. 135–156. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-02-14. DOI 10.1177/0885066620973585. (anglicky) 
  70. ↑ KORY, Pierre; MEDURI, Gianfranco Umberto; VARON, Joseph; IGLESIAS, Jose; MARIK, Paul E. Review of the Emerging Evidence Demonstrating the Efficacy of Ivermectin in the Prophylaxis and Treatment of COVID-19. S. e299–e318. American Journal of Therapeutics online. 2021-05. Roč. 28, čís. 3, s. e299–e318. Dostupné online. DOI 10.1097/MJT.0000000000001377. PMID 34375047. (anglicky) 
  71. ↑ CALY, Leon; DRUCE, Julian D.; CATTON, Mike G.; JANS, David A.; WAGSTAFF, Kylie M. The FDA-approved drug ivermectin inhibits the replication of SARS-CoV-2 in vitro. S. 104787. Antiviral Research online. 2020-04-03 cit. 2020-10-28. Roč. 178, čís. 6/2020, s. 104787. Dostupné online. DOI 10.1016/j.antiviral.2020.104787. (anglicky) 
  72. ↑ Coronavirus Disease 2019 (COVID-19) Treatment Guidelines online. National Institutes of Health, rev. 2021-02-11 cit. 2021-03-14. Kapitola Ivermectin. Dostupné online. (anglicky) 
  73. ↑ HAMPLOVÁ, Ludmila. Ivermektin jako soumrak rozumu v době pandemie (část první). Zdravotnický deník online. Media Network, 2021-03-07 cit. 2021-03-09. Dostupné online. 
  74. ↑ Koronavirus 2019-nCoV – informace pro občany. www.mzcr.cz online. Ministerstvo zdravotnictví České republiky, 2020-01-26, rev. 2020-02-11 cit. 2020-02-12. Jaká je tedy léčba tohoto onemocnění?. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-02-07. 
  75. ↑ PAZDERA, Josef. Mohla by krev těch, kteří přestáli COVID-19, zachraňovat životy?. OSEL.CZ online. 2020-03-28 cit. 2020-09-12. Dostupné online. 
  76. ↑ a b c d e f g KUBIŠTOVÁ, Dominika. Účinný remdesivir, ústup od antimalarika plaquenil. Čím se léčí těžké případy koronaviru?. iROZHLAS online. Český rozhlas, 2020-09-12 cit. 2020-09-12. Dostupné online. 
  77. ↑ SKOUPÁ, Adéla. Komu nepomůže remdesivir ani kyslík, může zabrat plazma od vyléčených. Odpovídáme, kdo ji může darovat a co pro to má udělat. Deník N online. 2020-10-19 cit. 2020-10-28. Dostupné online. 
  78. ↑ KUCHLER, Hannah; MANCINI, Donato Paolo. WHO and Roche launch trials of potential coronavirus treatments. swissinfo.ch online. 2020-03-20 cit. 2020-10-28. Dostupné online. (anglicky) 
  79. ↑ Thajsko hlásí úspěch v léčbě koronaviru. Seniorku uzdravil koktejl léků na HIV a chřipku. iROZHLAS online. Český rozhlas|Český rozhlas, 2020-02-03 cit. 2020-02-11. Dostupné online. 
  80. ↑ AGOSTINI, Maria L.; ANDRES, Erica L.; SIMS, Amy C.; GRAHAM, Rachel L.; SHEAHAN, Timothy P.; LU, Xiaotao; SMITH, Everett Clinton. Coronavirus Susceptibility to the Antiviral Remdesivir (GS-5734) Is Mediated by the Viral Polymerase and the Proofreading Exoribonuclease. mBio online. 2018-03-06 cit. 2020-10-27. Roč. 9, čís. 2. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-11-01. DOI 10.1128/mBio.00221-18. (anglicky) 
  81. ↑ GORDON, Calvin J.; TCHESNOKOV, Egor P.; FENG, Joy Y.; PORTER, Danielle P.; GÖTTE, Matthias. The antiviral compound remdesivir potently inhibits RNA-dependent RNA polymerase from Middle East respiratory syndrome coronavirus. S. 4773–4779. Journal of Biological Chemistry online. 2020-04-10 cit. 2020-10-27. Roč. 295, čís. 15, s. 4773–4779. Dostupné online. DOI 10.1074/jbc.AC120.013056. PMID 32094225. (anglicky) 
  82. ↑ WANG, Manli; CAO, Ruiyuan; ZHANG, Leike; YANG, Xinglou; LIU, Jia; XU, Mingyue; SHI, Zhengli. Remdesivir and chloroquine effectively inhibit the recently emerged novel coronavirus (2019-nCoV) in vitro. S. 269–271. Cell Research online. 2020-03 cit. 2020-10-27. Roč. 30, čís. 3, s. 269–271. Dostupné online. DOI 10.1038/s41422-020-0282-0. (anglicky) 
  83. ↑ MCGINLEY, Laurie; JOHNSON, Carolyn Y. FDA pulls emergency approval for antimalarial drugs touted by Trump as covid-19 treatment. The Washington Post online. 2020-06-16 cit. 2020-10-27. Dostupné online. ISSN 0190-8286. (anglicky) 
  84. ↑ Favilavir approved as experimental coronavirus drug. www.pharmaceutical-technology.com online. 2020-02-21 cit. 2020-03-15. Dostupné online. 
  85. ↑ HENNIGAN, Stephanie; KAVANAUGH, Arthur. Interleukin-6 inhibitors in the treatment of rheumatoid arthritis. S. 767–775. Therapeutics and Clinical Risk Management online. 2008-08-08 cit. 2020-10-27. Roč. 2008, čís. August 4(4), s. 767–775. Dostupné online. DOI 10.2147/tcrm.s3470. PMID 19209259. (anglicky) 
  86. ↑ COOMES, Eric Anthony; HAGHBAYAN, Hourmazd. Interleukin-6 in COVID-19: A Systematic Review and Meta-Analysis. S. 2020.03.30.20048058. medRxiv online. 2020-04-03 cit. 2020-10-27. S. 2020.03.30.20048058. Dostupné online. DOI 10.1101/2020.03.30.20048058. (anglicky) 
  87. ↑ sarilumab (Kevzara, sanofi-aventis, s.r.o.) online. Státní ústav pro kontrolu léčiv cit. 2020-10-27. Dostupné online. 
  88. ↑ Biocon’s Breakthrough Drug Itolizumab Receives DCGI Nod for its Use in Moderate to Severe COVID-19 Patients online. Biocon, 2020-07-11 cit. 2020-10-27. Dostupné online. (anglicky) 
  89. ↑ FREITAS, Raquel Filipa; BASTO, Afonso; ALMEIDA, Silvia C.P.; SANTOS, Rita F.; GONÇALVES, Carine M.; CORRIA-OSORIO, Jesus; CARVALHO, Tânia. Modulation of CD4 T cell function via CD6-targeting. S. 427–435. EBioMedicine online. 2019-09 cit. 2020-10-27. Roč. 47, s. 427–435. Dostupné online. DOI 10.1016/j.ebiom.2019.08.008. PMID 31481324. (anglicky) 
  90. ↑ Antimalarial drug no better than standard coronavirus care: study. medicalxpress.com online. 2020-03-25 cit. 2020-10-27. Dostupné online. (anglicky) 
  91. ↑ AXFORS, Cathrine; SCHMITT, Andreas M.; JANIAUD, Perrine; VAN’T HOOFT, Janneke; ABD-ELSALAM, Sherief; ABDO, Ehab F.; ABELLA, Benjamin S. Mortality outcomes with hydroxychloroquine and chloroquine in COVID-19 from an international collaborative meta-analysis of randomized trials. S. 2349. Nature Communications online. 2021-04-15. Roč. 12, čís. 1, s. 2349. Dostupné online. DOI 10.1038/s41467-021-22446-z. (anglicky) 
  92. ↑ GAO, Jianjun; TIAN, Zhenxue; YANG, Xu. Breakthrough: Chloroquine phosphate has shown apparent efficacy in treatment of COVID-19 associated pneumonia in clinical studies. S. 72–73. BioScience Trends online. 2020-02-29 cit. 2020-10-28. Roč. 14, čís. 1, s. 72–73. Dostupné online. ISSN 1881-7815. DOI 10.5582/bst.2020.01047. (anglicky) 
  93. ↑ KERLES, Marek. Proti koronaviru může pomoct čtvrt století stará pilulka z Ruska, potvrzuje virolog Růžek. Info.cz online. 2020-03-20 cit. 2020-10-28. Dostupné online. 
  94. ↑ TAHVILDARI, Azin; ARBABI, Mahta; FARSI, Yeganeh; JAMSHIDI, Parnian; HASANZADEH, Saba; CALCAGNO, Tess Moore; NASIRI, Mohammad Javad. Clinical features, Diagnosis, and Treatment of COVID-19: A systematic review of case reports and case series. medRxiv preprint online. 2020-04-03 cit. 2020-10-28. Dostupné online. DOI 10.1101/2020.03.28.20046151. (anglicky) 
  95. ↑ CASCELLA, Marco; RAJNIK, Michael; CUOMO, Arturo; DULEBOHN, Scott C.; DI NAPOLI, Raffaela. Features, Evaluation, and Treatment of Coronavirus. StatPearls online. National Center for Biotechnology Information, 2020-03-20 cit. 2020-10-28. Dostupné online. PMID 32150360. (anglicky) 
  96. ↑ RICHARDSON, Peter; GRIFFIN, Ivan; TUCKER, Catherine; SMITH, Dan; OECHSLE, Olly; PHELAN, Anne; RAWLING, Michael. Baricitinib as potential treatment for 2019-nCoV acute respiratory disease. S. 30–e31. The Lancet online. 2020-02-15 cit. 2020-10-28. Roč. 395, čís. 10223, s. 30–e31. Dostupné online. DOI 10.1016/S0140-6736(20)30304-4. (anglicky) 
  97. ↑ IWATA-YOSHIKAWA, Naoko; OKAMURA, Tadashi; SHIMIZU, Yukiko; HASEGAWA, Hideki; TAKEDA, Makoto; NAGATA, Noriyo. TMPRSS2 Contributes to Virus Spread and Immunopathology in the Airways of Murine Models after Coronavirus Infection. S. e01815–18, /jvi/93/6/JVI.01815–18.atom. Journal of Virology online. 2019-01-09 cit. 2020-10-28. Roč. 93, čís. 6, s. e01815–18, /jvi/93/6/JVI.01815–18.atom. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-11-13. DOI 10.1128/JVI.01815-18. (anglicky) 
  98. ↑ YAMAMOTO, Mizuki; MATSUYAMA, Shutoku; LI, Xiao; TAKEDA, Makoto; KAWAGUCHI, Yasushi; INOUE, Jun-ichiro; MATSUDA, Zene. Identification of Nafamostat as a Potent Inhibitor of Middle East Respiratory Syndrome Coronavirus S Protein-Mediated Membrane Fusion Using the Split-Protein-Based Cell-Cell Fusion Assay. S. 6532–6539. Antimicrobial Agents and Chemotherapy online. 2016-10-21 cit. 2020-10-28. Roč. 60, čís. 11, s. 6532–6539. Dostupné online. DOI 10.1128/AAC.01043-16. PMID 27550352. (anglicky) 
  99. ↑ a b GtoPdb pre-release ligands (2020.2). blog.guidetopharmacology.com online. 2020-03-13 cit. 2020-10-28. Dostupné online. (anglicky) 
  100. ↑ Aids Info: TMC-310911. aidsinfo.nih.gov online. cit. 2020-06-26. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-08. 
  101. ↑ compound 15 PMID: 32045236 online. guidetopharmacology.org cit. 2020-10-28. Dostupné online. (anglicky) 
  102. ↑ CHEN, Yu Wai; YIU, Chin-Pang Bennu; WONG, Kwok-Yin. Prediction of the SARS-CoV-2 (2019-nCoV) 3C-like protease (3CLpro) structure: virtual screening reveals velpatasvir, ledipasvir, and other drug repurposing candidates. S. 129. F1000Research online. 2020-04-09 cit. 2020-10-28. Roč. 9, s. 129. DOI 10.12688/f1000research.22457.2. PMID 32194944. (anglicky) 
  103. ↑ NGUYEN, Kim; DERSNAH, Graham D.; AHLAWAT, Rajni. Famotidine. StatPearls online. StatPearls Publishing, 2019-10-03 cit. 2020-10-28. Dostupné online. (anglicky) 
  104. ↑ BORRELL, Brendan. New York clinical trial quietly tests heartburn remedy against coronavirus. Science online. 2020-04-26 cit. 2020-10-28. Dostupné online. (anglicky) 
  105. ↑ NCI Drug Dictionary: recombinant human angiotensin converting enzyme 2 APN01 online. cancer.gov, 2011-02-02 cit. 2020-10-28. Dostupné online. (anglicky) 
  106. ↑ ANSEDE, Manuel. Doscientos enfermos probarán un fármaco que ha bloqueado el coronavirus en minirriñones humanos. El País online. 2020-04-04 cit. 2020-10-28. Dostupné online. (španělsky) 
  107. ↑ ROSSIGNOL, Jean-François. Nitazoxanide, a new drug candidate for the treatment of Middle East respiratory syndrome coronavirus. S. 227–230. Journal of Infection and Public Health online. 2016-05 cit. 2020-10-28. Roč. 9, čís. 3, s. 227–230. Dostupné online. DOI 10.1016/j.jiph.2016.04.001. PMID 27095301. (anglicky) 
  108. ↑ MACDONALD, Bryan. China tests Russian anti-viral drug which might treat coronavirus as Moscow warns of possible 'mass outbreak'. RT International online. 2020-02-04 cit. 2020-10-28. Dostupné online. (anglicky) 
  109. ↑ Čeští vědci jsou na stopě tomu, jak zabránit cytokinové bouři. Ta při covidu obrátí imunitu proti nemocnému. ČT24 online. Česká televize, 2020-07-05 cit. 2020-10-28. Dostupné online. 
  110. ↑ SALAJKA, František. Ciclesonidum online. remedia.cz, 2005-07 cit. 2020-10-28. Dostupné online. 
  111. ↑ MATSUYAMA, Shutoku; KAWASE, Miyuki; NAO, Naganori; SHIRATO, Kazuya; UJIKE, Makoto; KAMITANI, Wataru; SHIMOJIMA, Masayuki. The inhaled corticosteroid ciclesonide blocks coronavirus RNA replication by targeting viral NSP15. bioRxiv preprint online. 2020-03-12 cit. 2020-10-28. Dostupné online. DOI 10.1101/2020.03.11.987016. (anglicky) 
  112. ↑ Low-cost dexamethasone reduces death by up to one third in hospitalised patients with severe respiratory complications of COVID-19. www.ox.ac.uk online. Oxfordská univerzita, 2020-06-16 cit. 2020-10-28. Dostupné online. (anglicky) 
  113. ↑ COURT, Emma. Merck pushes ahead on COVID-19 treatment, vaccines. bnnbloomberg.ca online. 2020-07-31 cit. 2024-01-02. Dostupné online. (anglicky) 
  114. ↑ COX, Robert M.; WOLF, Josef D.; PLEMPER, Richard K. Therapeutically administered ribonucleoside analogue MK-4482/EIDD-2801 blocks SARS-CoV-2 transmission in ferrets. S. 11–18. Nature Microbiology online. 2021-01 cit. 2021-02-23. Roč. 6, čís. 1, s. 11–18. Dostupné online. DOI 10.1038/s41564-020-00835-2. (anglicky) 
  115. ↑ Colchicine reduces the risk of COVID-19-related complications online. icm-mhi.org, 2021-01-23 cit. 2024-01-02. Dostupné online. (anglicky) 
  116. ↑ VAVRENKA, Petr. Úmrtnost na koronavirus je šestkrát nižší v zemích, které očkují proti TBC, potvrdili vědci. Česko mezi ně patří. aazdravi.cz online. 2020-04-09 cit. 2020-10-28. Dostupné online. 
  117. ↑ MILLER, Aaron; REANDELAR, Mac Josh; FASCIGLIONE, Kimberly; ROUMENOVA, Violeta; LI, Yan; OTAZU, Gonzalo H. Correlation between universal BCG vaccination policy and reduced mortality for COVID-19. medRxiv online. 2020-09-14 cit. 2020-10-28. Dostupné online. DOI 10.1101/2020.03.24.20042937. (anglicky) 
  118. ↑ Tel Aviv's Ichilov Hospital reports success with own Covid drug, Globes, 7.2.2021
  119. ↑ BRADLEY, Conor A. CD24 — a novel ‘don’t eat me’ signal. S. 541. Nature Reviews Cancer online. 2019-10. Roč. 19, čís. 10, s. 541. Dostupné online. DOI 10.1038/s41568-019-0193-x. (anglicky) 
  120. ↑ BARKAL, Amira A.; BREWER, Rachel E.; MARKOVIC, Maxim; KOWARSKY, Mark; BARKAL, Sammy A.; ZARO, Balyn W.; KRISHNAN, Venkatesh. CD24 signalling through macrophage Siglec-10 is a target for cancer immunotherapy. S. 392–396. Nature online. 2019-08 cit. 2021-02-23. Roč. 572, čís. 7769, s. 392–396. Dostupné online. DOI 10.1038/s41586-019-1456-0. (anglicky) 
  121. ↑ In the News: Coronavirus and “Alternative” Treatments. National Center for Complementary and Integrative Health online. cit. 2020-02-16. Dostupné online. 
  122. ↑ MBE, Vikas Shah. Viral Outbreaks & Pandemics. Thought Economics online. 2020-03-15 cit. 2020-03-21. Dostupné online. (anglicky) 
  123. ↑ Merck and Ridgeback’s Investigational Oral Antiviral Molnupiravir Reduced the Risk of Hospitalization or Death by Approximately 50 Percent Compared to Placebo for Patients with Mild or Moderate COVID-19 in Positive Interim Analysis of Phase 3 Study. merck.com online. 2021-10-01 cit. 2024-01-02. Dostupné online. (anglicky) 
  124. ↑ Přehled hodnocených léčiv na nemoc COVID-19, Státní ústav pro kontrolu léčiv online. Státní ústav pro kontrolu léčiv, rev. 2020-10-08 cit. 2020-10-28. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-10-19. 
  125. ↑ KÜMPEL, Petr; HOLUB, Michal; ROHÁČOVÁ, Hana. Doporučený postup SIL ČLS JEP léčby pacientů s onemocněním covid-19 online. Společnost infekčního lékařství ČLS JEP, 28.8.2020 cit. 2020-11-18. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-09-19. 
  126. ↑ SLIVA, Jiri; PANTZARTZI, Chrysoula N.; VOTAVA, Martin. Inosine Pranobex: A Key Player in the Game Against a Wide Range of Viral Infections and Non-Infectious Diseases. Advances in Therapy. 2019-08-01, roč. 36, čís. 8, s. 1878–1905. Dostupné online cit. 2020-11-18. ISSN 1865-8652. DOI 10.1007/s12325-019-00995-6. PMID 31168764. (anglicky) 
  127. ↑ BERAN, J. Použití inosin pranobex v prevenci a léčbě covid-19. Je k dispozici a nepoužívá se. – Proč?. infekce.cz online. 2020-04-02 cit. 2020-12-27. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-02-14. 
  128. ↑ Inosin pranobex, klinickou praxí ověřený účinný imunomodulátor; možné mechanismy působení. remedia.cz online. 2018-08 cit. 2020-12-27. Roč. 2018, čís. 04. Dostupné online. 
  129. ↑ Azithromycin in patients admitted to hospital with COVID-19 (RECOVERY): a randomised, controlled, open-label, platform trial. The Lancet. 2021-02-XX, roč. 397, čís. 10274, s. 605–612. Dostupné online cit. 2021-05-16. DOI 10.1016/S0140-6736(21)00149-5. PMID 33545096. (anglicky) 
  130. ↑ Convalescent plasma in patients admitted to hospital with COVID-19 (RECOVERY): a randomised controlled, open-label, platform trial. The Lancet. 2021-05-14, s. S0140673621008977. Dostupné online cit. 2021-05-16. DOI 10.1016/S0140-6736(21)00897-7. (anglicky) 
  131. ↑ THE RECOVERY COLLABORATIVE GROUP. Effect of Hydroxychloroquine in Hospitalized Patients with Covid-19. New England Journal of Medicine. 2020-11-19, roč. 383, čís. 21, s. 2030–2040. Dostupné online cit. 2021-05-16. ISSN 0028-4793. DOI 10.1056/NEJMoa2022926. PMID 33031652. (anglicky) 
  132. ↑ HORBY, Peter W; MAFHAM, Marion; BELL, Jennifer L. Lopinavir–ritonavir in patients admitted to hospital with COVID-19 (RECOVERY): a randomised, controlled, open-label, platform trial. The Lancet. 2020-10-XX, roč. 396, čís. 10259, s. 1345–1352. Dostupné online cit. 2021-05-16. DOI 10.1016/S0140-6736(20)32013-4. PMID 33031764. (anglicky) 
  133. ↑ THE RECOVERY COLLABORATIVE GROUP. Dexamethasone in Hospitalized Patients with Covid-19. New England Journal of Medicine. 2021-02-25, roč. 384, čís. 8, s. 693–704. Dostupné online cit. 2021-05-16. ISSN 0028-4793. DOI 10.1056/NEJMoa2021436. PMID 32678530. (anglicky) 
  134. ↑ THE WHO RAPID EVIDENCE APPRAISAL FOR COVID-19 THERAPIES (REACT) WORKING GROUP; STERNE, Jonathan A. C.; MURTHY, Srinivas. Association Between Administration of Systemic Corticosteroids and Mortality Among Critically Ill Patients With COVID-19: A Meta-analysis. JAMA. 2020-10-06, roč. 324, čís. 13, s. 1330. Dostupné online cit. 2021-05-16. ISSN 0098-7484. DOI 10.1001/jama.2020.17023. PMID 32876694. (anglicky) 
  135. ↑ Tocilizumab in patients admitted to hospital with COVID-19 (RECOVERY): a randomised, controlled, open-label, platform trial. The Lancet. 2021-05-01, roč. 397, čís. 10285, s. 1637–1645. Dostupné online cit. 2021-05-16. DOI 10.1016/S0140-6736(21)00676-0. PMID 33933206. (anglicky) 
  136. ↑ Recovery Trial Protocol v15 online. cit. 2021-05-17. Dostupné online. 
  137. ↑ THOMAS, Katie; WEILAND, Noah. Eli Lilly’s Antibody Treatment Gets Emergency F.D.A. Approval. The New York Times online. 2020-11-10 cit. 2020-12-27. Dostupné online. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  138. ↑ Coronavirus (COVID-19) Update: FDA Authorizes Monoclonal Antibodies for Treatment of COVID-19 online. Úřad pro kontrolu potravin a léčiv, 2020-11-21 cit. 2020-12-27. Dostupné online. (anglicky) 
  139. ↑ Phase 3 Prevention Trial Showed 81% Reduced Risk of Symptomatic SARS-CoV-2 Infections with Subcutaneous Administration of REGEN-COV™ (casirivimab with imdevimab) online. investor.regeneron.com, 2021-04-12 cit. 2024-01-02. Dostupné online. (anglicky) 
  140. ↑ ZHANG, Mei-Yun; CHOUDHRY, Vidita; XIAO, Xiaodong; DIMITROV, Dimiter S. Human monoclonal antibodies to the S glycoprotein and related proteins as potential therapeutics for SARS. S. 151–156. Current Opinion in Molecular Therapeutics online. 2005-04 cit. 2020-10-28. Roč. 7, čís. 2, s. 151–156. Dostupné online. ISSN 1464-8431. PMID 15844623. 
  141. ↑ Bevacizumab in Severe or Critical Patients With COVID-19 Pneumonia. ClinicalTrials.gov online. cit. 2020-10-28. Dostupné online. (anglicky) 
  142. ↑ Lék sotrovimab zabírá na všechny mutace včetně omikronu. Novinky.cz online. Borgis cit. 2021-12-08. Dostupné online. 
  143. ↑ Phase III Double-blind, Placebo-controlled Study of AZD7442 for Post- Exposure Prophylaxis of COVID-19 in Adults – Full Text View online. clinicaltrials.gov, 2020-11-12, rev. 2020-12-10 cit. 2020-12-27. Dostupné online. (anglicky) 
  144. ↑ Fc mediated effector functions online. iBR Advanced Bioanalytics cit. 2020-12-27. Dostupné online. (anglicky) 
  145. ↑ POKORNÝ, Martin. Čeští vědci testují novou protilátku proti covidu-19, je vhodná i k léčbě a brání viru mutovat. techfocus.cz online. 2021-01-26 cit. 2021-05-08. Dostupné online. 
  146. ↑ DAN, Jennifer M.; MATEUS, Jose; KATO, Yu; HASTIE, Kathryn M.; YU, Esther Dawen; FALITI, Caterina E.; GRIFONI, Alba. Immunological memory to SARS-CoV-2 assessed for up to 8 months after infection. S. eabf4063. Science online. cit. 2021-05-08. Roč. 371, čís. 6529, s. eabf4063. Dostupné online. DOI 10.1126/science.abf4063. PMID 33408181. (anglicky) 
  147. ↑ LE BERT, Nina; TAN, Anthony T.; KUNASEGARAN, Kamini; THAM, Christine Y. L.; HAFEZI, Morteza; CHIA, Adeline; CHNG, Melissa Hui Yen. SARS-CoV-2-specific T cell immunity in cases of COVID-19 and SARS, and uninfected controls. S. 457–462. Nature online. 2020-08-20. Roč. 584, čís. 7821, s. 457–462. Dostupné online. DOI 10.1038/s41586-020-2550-z. (anglicky) 
  148. ↑ WOODWARD, Aylin. New Evidence Suggests COVID-19 Immunity Can Last 6 to 8 Months After Infection. sciencealert.com online. 2020-11-29 cit. 2020-12-28. Dostupné online. (anglicky) 
  149. ↑ GRIFONI, Alba; WEISKOPF, Daniela; RAMIREZ, Sydney I.; MATEUS, Jose; DAN, Jennifer M.; MODERBACHER, Carolyn Rydyznski; RAWLINGS, Stephen A. Targets of T Cell Responses to SARS-CoV-2 Coronavirus in Humans with COVID-19 Disease and Unexposed Individuals. S. 1489–1501.e15. Cell online. 2020-05-14 cit. 2020-10-28. Roč. 181, čís. 7, s. 1489–1501.e15. Dostupné online. DOI 10.1016/j.cell.2020.05.015. (anglicky) 
  150. ↑ LEUNG, Hillary. Can You Be Re-Infected After Recovering From Coronavirus? Here's What We Know About COVID-19 Immunity. Time online. 2020-04-13 cit. 2020-10-28. Dostupné online. (anglicky) 
  151. ↑ a b GALLAGHER, James. Covid immunity: Can you catch it twice?. BBC News online. 2021-01-14 cit. 2021-05-08. Dostupné online. (anglicky) 
  152. ↑ Imunizace proti koronaviru není stoprocentní. Je možné se nakazit opětovně. Czechsight online. 4. února 2020 cit. 2020-04-05. Dostupné online. 
  153. ↑ Coronavirus: Japanese woman tests positive for second time. The Guardian online. 27. února 2020 cit. 2020-04-05. Dostupné online. (anglicky) 
  154. ↑ Coronavirus, recidiva possibile: ipotesi infezione da un diverso ceppo del Covid-19. Il Messagero.it online. 29. února 2020 cit. 2020-04-05. Dostupné online. (italsky) 
  155. ↑ В Таиланде женщина повторно заразилась коронавирусом. RIA Novosti online. 2020-04-09 cit. 2020-04-09. Dostupné online. (rusky) 
  156. ↑ First detailed analysis of immune response to SARS-CoV-2 bodes well for COVID-19 vaccine development. lji.org online. 2020-05-14 cit. 2020-12-28. Dostupné online. (anglicky) 
  157. ↑ Study at Ischgl ski resort finds lasting coronavirus immunity. Reuters, 3, 18. února 2021 (anglicky).
  158. ↑ Assessment of protection against reinfection with SARS-CoV-2 among 4 million PCR-tested individuals in Denmark in 2020: a population-level observational study. The Lancet, 4 (anglicky).
  159. ↑ VITALE, Josè; MUMOLI, Nicola; CLERICI, Pierangelo; DE PASCHALE, Massimo; EVANGELISTA, Isabella; CEI, Marco; MAZZONE, Antonino. Assessment of SARS-CoV-2 Reinfection 1 Year After Primary Infection in a Population in Lombardy, Italy. S. 1407. JAMA Internal Medicine online. 2021-10-01. Roč. 181, čís. 10, s. 1407. Dostupné online. DOI 10.1001/jamainternmed.2021.2959. (anglicky) 
  160. ↑ KUČEROVÁ, Daniela. Dobrá zpráva pro vyléčené z covidu. Imunita drží měsíce. Má to však své ale. Seznam Zprávy online. 2021-01-14 cit. 2021-05-08. Dostupné online. 
  161. ↑ SREEKUMAR, Lekshmy. Individual SARS-CoV-2 neutralizing antibody immunity lasts from days to decades. medicalxpress.com online. 2021-03-23 cit. 2022-01-09. Dostupné online. (anglicky) 
  162. ↑ Cathy Cassata, How Long Does Immunity Last After COVID-19? What We Know, Healthline, 24.2.2021
  163. ↑ Immune responses and immunity to SARS-CoV-2, European Centre for Disease Prevention and Control, 18.5.2021
  164. ↑ TOWNSEND, Jeffrey P; HASSLER, Hayley B; WANG, Zheng; MIURA, Sayaka; SINGH, Jaiveer; KUMAR, Sudhir; RUDDLE, Nancy H. The durability of immunity against reinfection by SARS-CoV-2: a comparative evolutionary study. S. e666–e675. The Lancet Microbe online. 2021-12. Roč. 2, čís. 12, s. e666–e675. Dostupné online. DOI 10.1016/S2666-5247(21)00219-6. (anglicky) 
  165. ↑ IKEZAKI, Hiroaki; NOMURA, Hideyuki; SHIMONO, Nobuyuki. Dynamics of anti-Spike IgG antibody level after the second BNT162b2 COVID-19 vaccination in health care workers. Journal of Infection and Chemotherapy. 2022-06-01, roč. 28, čís. 6, s. 802–805. Dostupné online cit. 2022-07-17. ISSN 1341-321X. DOI 10.1016/j.jiac.2022.02.024. (anglicky) 
  166. ↑ PULLIAM, Juliet R.C.; VAN SCHALKWYK, Cari; GOVENDER, Nevashan; VON GOTTBERG, Anne; COHEN, Cheryl; GROOME, Michelle J.; DUSHOFF, Jonathan. Increased risk of SARS-CoV-2 reinfection associated with emergence of the Omicron variant in South Africa. preprint online. 2021-11-11. Dostupné online. DOI 10.1101/2021.11.11.21266068. (anglicky) 
  167. ↑ MACALLAN, Derek C.; WALLACE, Diana L.; ZHANG, Yan; GHATTAS, Hala; ASQUITH, Becca; DE LARA, Catherine; WORTH, Andrew. B-cell kinetics in humans: rapid turnover of peripheral blood memory cells. S. 3633–3640. Blood online. 2005-05-01 cit. 2021-02-23. Roč. 105, čís. 9, s. 3633–3640. Dostupné online. DOI 10.1182/blood-2004-09-3740. (anglicky) 
  168. ↑ GAEBLER, Christian; WANG, Zijun; LORENZI, Julio C. C.; MUECKSCH, Frauke; FINKIN, Shlomo; TOKUYAMA, Minami; CHO, Alice. Evolution of antibody immunity to SARS-CoV-2. Nature online. 2021-01-18 cit. 2021-02-23. Dostupné online. DOI 10.1038/s41586-021-03207-w. (anglicky) 
  169. ↑ BAZALOVÁ, Angelika. Vědkyně Koutná: Paměťová imunita chrání po prodělání covidu nejméně rok. Novinky.cz online. Borgis, 2020-12-23 cit. 2021-01-10. Dostupné online. 
  170. ↑ HRABAL, Michal. Paměťová imunita chrání lidi po prodělání covidu i po roce, tvrdí vědkyně. Deník.cz online. Vltava Labe Media, 2021-01-04 cit. 2021-01-10. Dostupné online. 
  171. ↑ 5 Irena Koutná, přehled publikovaných prací k 1.6.2021
  172. ↑ KRUPKA, Jaroslav. Vědci zjistili, co stojí za těžkým průběhem covidu. Na vině je omyl protilátek. Deník.cz online. 2021-01-31 cit. 2021-02-23. Dostupné online. 
  173. ↑ SHENAI, Mahesh B; RAHME, Ralph; NOORCHASHM, Hooman. Equivalency of Protection From Natural Immunity in COVID-19 Recovered Versus Fully Vaccinated Persons: A Systematic Review and Pooled Analysis. Cureus online. 2021-10-28. Dostupné online. DOI 10.7759/cureus.19102. (anglicky) 
  174. ↑ New study suggests two paths toward 'super immunity' to COVID-19. medicalxpress.com online. 2022-01-25 cit. 2022-08-15. Dostupné online. (anglicky) 
  175. ↑ RAJAN, Selina; KHUNTI, Kamlesh; ALWAN, Nisreen; STEVES, Claire; GREENHALGH, Trish; MACDERMOTT, Nathalie; SAGAN, Anna. In the wake of the pandemic: Preparing for Long COVID. Policy Brief online. Čís. 39. Dostupné online. ISSN 1997-8073. (anglicky) 
  176. ↑ BRYANT, Vanessa; HOLMES, Alex; IRVING, Louis. The mystery of 'long COVID': What we know so far. medicalxpress.com online. 2021-06-07 cit. 2022-01-08. Dostupné online. (anglicky) 
  177. ↑ SHAH, Waqaar; HILLMAN, Toby; PLAYFORD, E Diane; HISHMEH, Lyth. Managing the long term effects of covid-19: summary of NICE, SIGN, and RCGP rapid guideline. BMJ online. 2021-01-22. Dostupné online. DOI 10.1136/bmj.n136. (anglicky) 
  178. ↑ DAVIDO, Benjamin; SEANG, Sophie; TUBIANA, Roland. Post–COVID-19 chronic symptoms: a postinfectious entity?. Clinical Microbiology and Infection. 2020-07-23. PMID: 32712242 PMCID: PMC7376333. Dostupné online cit. 2020-09-07. ISSN 1198-743X. DOI 10.1016/j.cmi.2020.07.028. PMID 32712242. 
  179. ↑ POLACZYKOVÁ, Tereza. Koronavirus má vážné dopady i na mozek. Pitvy odhalily děsivá poškození. Deník.cz online. 2021-01-09 cit. 2021-02-23. Dostupné online. 
  180. ↑ Researchers confirm link between testing positive for COVID-19 and fatigue and sleep problems. medicalxpress.com online. 2021-11-16 cit. 2022-01-08. Dostupné online. (anglicky) 
  181. ↑ BARBER, Carolyn. COVID-19 Can Wreck Your Heart, Even if You Haven’t Had Any Symptoms. Scientific American online. cit. 2020-09-07. Dostupné online. (anglicky) 
  182. ↑ ZHANG, Liguo; RICHARDS, Alexsia; KHALIL, Andrew; WOGRAM, Emile; MA, Haiting; YOUNG, Richard A.; JAENISCH, Rudolf. SARS-CoV-2 RNA reverse-transcribed and integrated into the human genome. BioXriv online. 2020-12-13 cit. 2024-01-02. Dostupné online. DOI 10.1101/2020.12.12.422516. (anglicky) 
  183. ↑ KHAMSI, Roxanne. Rogue antibodies could be driving severe COVID-19. S. 29–31. Nature online. 2021-02-04. Roč. 590, čís. 7844, s. 29–31. Dostupné online. DOI 10.1038/d41586-021-00149-1. (anglicky) 
  184. ↑ VAVRENKA, Petr. Lékaři se obávají, že jeden nepříjemný symptom mohou pacienti po překonání covidu-19 pociťovat už navždy. aazdravi.cz online. 2021-01-30 cit. 2021-05-08. Dostupné online. 
  185. ↑ Týká se long covid i dětí? online. Iniciativa Sníh, 2021-05-28 cit. 2021-07-23. Dostupné online. 
  186. ↑ Post-COVID syndrome severely damages children's hearts. medicalxpress.com online. cit. 2020-09-07. Dostupné online. (anglicky) 
  187. ↑ MAGDOŇOVÁ, Jana. U dětí se po nákaze koronavirem může objevit vážný zánětlivý syndrom PIMS-TS. V Česku bylo 200 případů. iROZHLAS online. Český rozhlas, 18.3.2021 cit. 7.1.2021. Dostupné online. 
  188. ↑ DRAKE, Daniel. Covid-19 se stane endemickým, nebo zcela zmizí, předpovídá izraelský odborník. Novinky.cz online. Borgis, 7.1.2022 cit. 7.1.2022. Dostupné online. 
  189. ↑ PŘÁDOVÁ, Daniela. Šest otázek k vakcíně na covid: Proč se nebudují očkovací centra? A co děti?. Seznam Zprávy online. Seznam.cz, 2020-12-17 cit. 2020-12-17. Dostupné online. 
  190. ↑ SANTIAGO, Jahleah. A side-by-side comparison of the Pfizer/BioNTech and Moderna vaccines online. 19 December 2020 cit. 2020-12-24. Dostupné online. 
  191. ↑ BEAUMONT, Peter. Covid-19 vaccine: who are countries prioritising for first doses?. The Guardian. 18 November 2020. Dostupné online cit. 26 December 2020. ISSN 0261-3077. 
  192. ↑ Coronavirus (COVID-19) Vaccinations - Statistics and Research - Our World in Data online. Global Change Data Lab cit. 2021-02-14. Dostupné online. 
  193. ↑ MULLARD, Asher. How COVID vaccines are being divvied up around the world. Canada leads the pack in terms of doses secured per capita.. Nature. 30 November 2020. Dostupné online cit. 11 December 2020. DOI 10.1038/d41586-020-03370-6. PMID 33257891. S2CID 227246811. 
  194. ↑ SO, Anthony D; WOO, Joshua. Reserving coronavirus disease 2019 vaccines for global access: cross sectional analysis. BMJ. December 2020, s. m4750. ISSN 1756-1833. DOI 10.1136/bmj.m4750. PMID 33323376. 
  195. ↑ a b c d KALČÁK, Filip. Nová studie: Můžete se nakazit covidem třeba po dotyku nákupního vozíku?. CNN Prima News online. FTV Prima, 2021-03-02 cit. 2021-03-09. Dostupné online. 
  196. ↑ Coronavirus online. www.who.int, 2020-01 cit. 2020-01-24. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-01-20. (anglicky) 
    197. Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Covid-19
    Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Navigácia: Vývojárske a vydavateľské spoločnosti počítačových hier a videohier > Vývojárske a vydavateľské spoločnosti počítačových hier >

Podporte znalostnú spoločnosť na Slovensku

Príbuzné výrazy:
Úřad
Úmrtí v roce 2021
Ústřední vedení odboje domácího
Čechoslováci v cizinecké legii během války v Indočíně
Červen
Červenec
Česká advokátní komora
Česká strana sociálně demokratická
Česká Wikipedie
České království
Česko
Česko-slovenský rozhlas
Československo
Česko na Letních olympijských hrách 2020
Řád bratří kazatelů
Římské číslice
Řecko
Řeholník
Šablona:Britské princezny sňatkem
Šarlota Augusta Hannoverská
Škoda Felicia
Španělsko
Štefan Svetko
Švédsko
Železniční trať Plzeň – Furth im Wald
Žofie Antonie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
1. červen
1. říjen
1. august
1. březen
1. duben
1. február
1. júl
1. jún
1. január
1. květen
1. máj
1. prosinec
1. srpen
10. červen
10. březen
10. duben
10. jún
10. leden
10. roky 20. storočia
11. červen
11. červenec
11. august
11. duben
11. február
11. január
11. marec
11. prosinec
11. srpen
1118
12. červen
12. červenec
12. říjen
12. august
12. březen
12. duben
12. júl
12. január
12. máj
12. október
12. srpen
13. červen
13. říjen
13. august
13. duben
13. jún
13. květen
13. listopad
13. máj
13. marec
13. prosinec
13. září
1348
1389
14. červen
14. august
14. březen
14. duben
14. květen
14. leden
14. září
1410
1415
1435
1440
1469
1494
1498
15. únor
15. červen
15. červenec
15. říjen
15. březen
15. duben
15. január
15. květen
15. leden
15. září
1511
1521
1541
1566
1576
16. červen
16. august
16. březen
16. duben
16. február
16. květen
16. leden
16. marec
16. srpen
16. století
1621
1628
1632
1634
1650
1652
1656
1663
1667
1672
1675
1682
1683
17. únor
17. červen
17. červenec
17. říjen
17. august
17. březen
17. duben
17. leden
17. máj
17. marec
17. prosinec
17. srpen
17. století
1705
1706
1708
1709
1710
1711
1712
1715
1716
1717
1720
1723
1724
1725
1729
1730
1732
1733
1741
1742
1745
1746
1754
1756
1759
1761
1766
1772
1776
1782
1783
1784
1785
1786
1787
1788
1789
1790
1792
1793
1795
1796
18. červen
18. duben
18. listopad
18. marec
18. století
18. září
1803
1806
1808
1811
1814
1815
1816
1817
1818
1819
1820
1821
1826
1827
1832
1833
1834
1835
1836
1837
1838
1839
1840
1841
1842
1844
1845
1847
1848
1853
1854
1856
1858
1859
1860
1861
1862
1863
1865
1867
1868
1870
1871
1874
1875
1876
1877
1878
1879
1880
1881
1882
1883
1884
1887
1888
1889
1891
1892
1893
1896
1897
1899
19. červen
19. červenec
19. duben
19. jún
19. prosinec
19. srpen
19. století
19. storočie
19. září
1900
1901
1903
1904
1905
1906
1907
1908
1909
1910
1912
1913
1918
1921
1922
1923
1924
1925
1926
1926 v športe
1927
1928
1929
1930
1931
1932
1933
1935
1939
1941
1943
1944
1945
1946
1947
1948
1952
1956
1957
1958
1960
1962
1963
1964
1967
1968
1969
1970
1971
1973
1977
1978
1981
1983
1984
1986
1987
1989
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
2. únor
2. červen
2. červenec
2. říjen
2. apríl
2. duben
2. február
2. květen
2. leden
2. marec
2. prosinec
2. srpen
2. tisíciletí
2. září
20. červen
20. červenec
20. duben
20. január
20. květen
20. leden
20. listopad
20. roky 20. storočia
20. století
20. storočie
20. září
2000
2001
2002
2003
2005
2006
2007
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
2021
2022
21. červen
21. apríl
21. duben
21. květen
21. máj
21. marec
21. prosinec
21. storočie
22. únor
22. červen
22. červenec
22. říjen
22. apríl
22. březen
22. duben
22. február
22. júl
22. jún
22. listopad
22. máj
22. září
23. červen
23. červenec
23. duben
23. júl
23. květen
23. listopad
23. září
24. únor
24. červen
24. říjen
24. duben
24. květen
24. leden
24. marec
24. srpen
25. červen
25. duben
25. jún
25. květen
25. leden
25. srpen
25. září
26. únor
26. červen
26. apríl
26. duben
26. júl
26. jún
26. január
26. máj
26. září
27. červen
27. březen
27. duben
27. listopad
27. září
28. červen
28. duben
28. jún
28. leden
29. únor
29. červen
29. červenec
29. duben
29. január
29. květen
29. prosinec
29. srpen
29. září
2P/Encke
3. únor
3. červen
3. apríl
3. duben
3. júl
3. jún
3. január
3. leden
3. listopad
3. září
30. červen
30. červenec
30. říjen
30. apríl
30. duben
30. jún
30. marec
30. roky 20. storočia
31. červenec
31. říjen
31. júl
31. január
31. máj
31. srpen
4. únor
4. červen
4. červenec
4. říjen
4. duben
4. júl
4. leden
4. srpen
451
5. únor
5. červen
5. červenec
5. březen
5. duben
5. květen
5. srpen
5. září
529
6. červen
6. říjen
6. august
6. duben
6. február
6. listopad
6. marec
6. září
7. červen
7. říjen
7. březen
7. duben
7. február
7. leden
7. máj
7. prosinec
7. srpen
7. září
8. červen
8. červenec
8. apríl
8. august
8. duben
8. február
8. květen
8. leden
8. máj
8. marec
8. prosinec
8. srpen
8. září
9. červen
9. červenec
9. apríl
9. duben
9. júl
9. jún
9. květen
9. prosinec
9. srpen
Aaron Klug
Abdulhamid I.
Abdus Salam
Adam Ferguson
Adelheid Sasko-Meiningenská
Adolf Foehr
Adolf Parlesák
Aetius
Alžbeta II.
Alan Greenspan
Albánie
Albína Honzáková
Albert Sasko-Kobursko-Gothajský
Albrecht II. Habsburský
Aleksander Fredro
Alena Šrámková
Alessandra de Osma
Alexander Graham Bell
Alexandra, 2. vévodkyně z Fife
Alexandra Dánská
Alexandre Colonna-Walewski
Alexandr I. Pavlovič
Alfréd Wetzler
Alfredo Di Stéfano
Alice, vévodkyně z Gloucesteru
Allen Ginsberg
Alois Hadamczik
Alois Jedlička
Alois Kudrnovský
Alois Mezera
Alois Neruda
Alois Stompfe
Alois Vicherek
Amálie Hesensko-Darmstadtská
Amélie Sofie Hannoverská
Amharsko
Andrzej Wajda
Anglie
Anna Žofie Sasko-Gothajsko-Altenburská
Anna Žofie Schwarzbursko-Rudolstadtská
Anne, vévodkyně z Cumberlandu a Strathearnu
Antônio de Castro Mayer
Antonín Líman
Antonín Pikhart
Antonín Skřivan
Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Antonio Sacchini
Anton Trón
Arnošt Fridrich Sasko-Kobursko-Saalfeldský
Atletika na Letních olympijských hrách 2012 – 400 metrů překážek ženy
Atlet Evropy
Attila
Augusta Hesensko-Kaselská
Augusta Reuss Ebersdorf
Augusta Sasko-Gothajská
Augustin Bartoloměj Hille
Auschwitz
Autorita (knihovnictví)
Avraham Firkovič
Básník
Běh na 400 metrů
Běh na 400 metrů překážek
Bělorusko
Březen
Barbora Krejčíková
Baron
Baron Prášil (kniha)
Beatles
Beat generation
Benito Mussolini
Ben Roy Mottelson
Betlémská kaple
Birgitte, vévodkyně z Gloucesteru
Bitva na Bílé hoře
Bitva na Katalaunských polích
Brazília
Brno
Burgtheater
Camilla, vévodkyně z Cornwallu
Carl Maria von Weber
Carl Wilhelm Scheele
Caroline, hanoverská princezna
Catherine, vévodkyně z Cambridge
Cebu
Challenger (raketoplán)
Charles de la Bédoyére
Choť
Chuck Berry
Cloris Leachmanová
Coburg
Commons:Featured pictures/cs
Convair B-36 Peacemaker
Corpus iuris civilis
Covid-19
Dítě
Důstojník
Důvod
Dana Hlaváčová
Dario Fo
Dave Bailey
David Attenborough
Desaťročie
Diamantová liga
Diecéze
Domažlice
Dominik Hrušovský
Donald Peterson
Duben
Dusty Hill
Eduard August Hannoverský (1767)
Eduard Belcredi
Eduard Bindas
Eduard Formánek
Electronic Arts
Elena Várossová
Eleonora Amálie ze Schwarzenberka
Elizabeth Bowes-Lyon
Encyklopedie
Erich Einhorn
Ernest Jucovič
Esther Williams
Etiopie
Evžen Vratislav z Mitrovic
Evropané
Exkomunikace
Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně
Feodora Leiningenská
Ferdinand Albrecht II. Brunšvicko-Wolfenbüttelský
Ferdinand III. Habsburský
Fernão de Magalhães
Fernando Corbató
Fidel Castro
Figarova svatba
Filipíny
Florencie
Forenzní vědy
François-Édouard Picot
François Arago
Francie
Francouzská cizinecká legie
Francouzské království
Frank Finlay
Frank Lampard
František Antonín Gindl
František Benda
František Hála
František Hudeček
František Josias Sasko-Kobursko-Saalfeldský
František Kermer
František Matouš Klácel
František Nedvěd
František Nosál
František Sasko-Kobursko-Saalfeldský
František Tkadlík
František Vnuk
František Xaverský
Franz von Pillersdorf
Franz Xaver Winterhalter
Frederick Hopkins
Frederika Meklenbursko-Střelická
Frederika Pruská
Frederik III. Dánský
Fridrich II. Veliký
Fridrich Vilém II.
Friedrich Heidler
Gamesfarm
Gelasius II.
Gemeinsame Normdatei
Georges Dufrénoy
George Martin
Georgi Lozanov
Gian Galeazzo Sforza
Giovanni Battista Lampugnani
Girolamo Savonarola
Gottfried August Bürger
Grazia Deleddová
Gregoriánský kalendář
Gustav III. Švédský
Gustav Stresemann
Habsburská monarchie
Hannoverské princezny sňatkem
Hans Boesch
Heřman
Helena Waldecko-Pyrmontská
Hermína
Hilary Putnam
Hilda Múdra
Hlavní strana
Hoboj
Hostinec U Kaštanu
Hugh Hefner
Hunové
Ignaz Feigerle
IKEA
Ilona Svobodová
Indie
Indočína
Indočínská válka
Ingvar Kamprad
Irwin Rose
Islámský stát
Islamský kalendár
Itálie
Ivan Foustka
Jáchym Ondřej Šlik
Ján Eugen Kočiš
Ján Jesenský
Ján Maďar
Ján Podolák
Jérôme Lejeune
Július Binder
Jacob Hübner
Jacques Balmat
Jacques Offenbach
Jakub Stuart, vévoda z Cambridge
Jamato (1940)
James Stirling (architekt)
Janovy pašije
Jan Hýbl
Jan Hus
Jan Křtitel Pola
Jan Mikolášek
Jan Neruda
Jan Rudolf Demel
Jan Tomáš Kuzník
Jan Vianney
Jan Viklef
Jan z Lancasteru
Japonsko
Jaroslav Cejp
Jaroslav Kurzweil
Jean-Baptiste-Jacques Élie de Beaumont
Jean-Baptiste Charles Bouvet de Lozier
Jean-Marie Bachelot de La Pylaie
Jean Baptiste Perrin
Jean Moulin
Jiří Adamíra
Jiří Bělka
Jiří Družecký
Jiří III.
Jiří IV.
Jiří Levý
Jiří Prskavec
Jihoafrická republika
Jimmy Carter
Jindřich Černý (1930)
Jindřich Klečka
Jindřich V. Sálský
Jindřich XXIV. Reuss Ebersdorf
Johann Bernhard Fischer
Johann Nepomuk Kniebandl von Ehrenzweig
Johann Sebastian Bach
John Francis Wade
John Franklin
John George Kemeny
John Goodman
John Walker
Josef Babánek
Josef Beran
Josef Dostál (kajakář)
Josef II.
Josef Kemr
Josef Nesvadba
Josef Scheiwl
Josef Václav Myslbek
Joseph Martin Kraus
Juhani Aho
Jules Verne
Juliana Sasko-Kobursko-Saalfeldská
Julija Pečonkinová
Julius II.
Juraj Králik (diplomat)
Justinián I.
Kókaku
Kanada
Kanoistika na Letních olympijských hrách 2020 – C1 slalom muži
Kapské Město
Karel Černý (scénograf)
Karel Emanuel II. Savojský
Karel František Pitsch
Karel Herfort (1871)
Karel Hromádka (fotbalista)
Karel I. Stuart
Karel III. Španělský
Karel IV.
Karel Kosík
Karel Ludvík Fridrich Bádenský
Karel Sokolář
Karl Korb von Weidenheim
Karolina Brunšvická
Karolina z Ansbachu
Karol Kállay (fotograf)
Kateřina II. Veliká
Kateřina Javůrková
Kateřina Siniaková
Katharine, vévodkyně z Kentu
Kensingtonský palác
Kent
Klášter
Klement Antonín Zahrádka
Klokan quokka
Kmotr
Kočičí oko (mlhovina)
Koncentrační tábor
Koncil
Konflikt v Tigraji 2020
Konstantin Feoktistov
Korunní princ
Kosmický raketoplán
Koupací vůz
Královna
Královna matka
Království Velké Británie
Kristýna Luisa Öttingenská
Kristián VIII.
Krvavé Boží tělo v Kladně
Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic
Kryscina Cimanouská
Kultúra (spoločenské vedy)
Kurt Schwitters
Květa
Květen
Léon Bonnat
Ladislav Pavlovič
Lalibela
Legitimacy of Queen Victoria
Lehká atletika
Leopold Chalupa
Leopold I. Belgický
Leslie Nielsen
Letiště Václava Havla Praha
Letní olympijské hry 2020
Lev Stepanovič Ďomin
Lev Thun-Hohenstein
Liberec
Library of Congress Control Number
Lilek brambor
Lillian Hellman
Lionel Richie
Lipsko
Lisabon
Londýn
Lucie Bílá
Ludvík César, hrabě z Vexin
Ludvík I. Bavorský
Ludvík II. Hornobavorský
Ludvík Rudolf Brunšvicko-Wolfenbüttelský
Ludvík Souček
Ludvík Vaculík
Ludvík XVI.
Luis-Joseph Papineau
Luisa Lehzenová
Luisa Markéta Pruská
Lukáš Krpálek
Lukáš Rohan
Lumír Ševčík
Luna 14
LZ 104
Móric Beňovský
Malíř
Mali
Marceline Desbordes-Valmorová
Marián Čunderlík
Maria, vévodkyně z Gloucesteru a Edinburghu
Maria Walewská
Marie Žofie Helena Beatrice Bourbonská
Marie Alexandrovna Romanovová
Marie Brabantská (1256)
Marie Hannoverská (1776)
Marie Kristina z Kentu
Marie Sasko-Altenburská
Marie z Tecku
Marilyn Monroe
Marina Řecká a Dánská
Markéta Vondroušová
Marko Ristić
Maroko
Mars Odyssey
Maryland
Matyáš František Chorinský z Ledské
Meghan, vévodkyně ze Sussexu
Mel Brooks
Metr
Metro ve Varšavě
Mety
Mezinárodní standardní identifikátor jména
Michel Eugène Chevreul
Milan Šimečka
Milan Jíra (klavírista)
Milan Lasica
Milan Paumer
Milavče
Milenka
Miles Davis
Miloš Vacek
Miroslav Fiedler
Miroslav Jindra
Miroslav Lamač
Misionář
Mistrovství světa v atletice 2013
Mistrovství světa v atletice 2015
Mojang Studios
Mombasa
Monika zu Solms-Laubach
Mont Blanc
Moravský zemský sněm
Morton Feldman
Moses Mendelssohn
Moskva
Murray Rothbard
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní konvent
Následnictví
Němčina
Německo
Nacismus
Nadace Wikimedia
Napoleon Bonaparte
Narození
Nathaniel Wallich
Neal Cassady
Neapol
Neapolská operní škola
Neděle
Nemecko
Neteř
Neutronová bomba
New York
Nicole Kidmanová
Nikolaj Borisovič Delone
Nizozemci
Nobelova cena za fyziologii a lékařství
Nobelova cena za literatúru
Nový svět
Ojmiakon
Olbram Zoubek
Olympijské hry
Ontario (provincie)
Organizace spojených národů
Osecký klášter
Osmanská říše
Oswald Mathias Ungers
Othenio Abel
Pět neděl v balóně
Pařížská observatoř
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Papež
Paríž
Parlament
Patricia Nealová
Paul Berg
Pavel Hobl
Pavol Viboch
Peking
Peter Lax
Petr III. Portugalský
Petr Kolář (zpěvák)
Petr Rada (textař)
Pierre-Henri Cami
Pierre Méchain
Pius VI.
Ploutvonožci
Poledník
Polské království
Polsko
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Monarchie
Portál:Náboženství
Portál:Novověk
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Politika
Portál:Spojené království
Portál:Sport
Portugalsko
Pražská univerzita
Praha
Premiéra TV
Prima (televizní stanice)
Princ
Princess Royal
Princezna Diana
Princ z Walesu
Pruské království
Prvovýstup
Q58067
Q58067#identifiers
Q58067#identifiers|Editovat na Wikidatech
Radek Šlouf
Radek Dosoudil
Rakousko
Ralph David Abernathy
Ralph Waite
Regent
René Goscinny
Request for Comments
Richard Kaufmann
Robert Creeley
Robert Fogel
Robert King
Rok
Rudolf Jelínek
Rudolf Nováček
Rudolf Richter
Rudolf Turek
Rudolf Vrba
Ruské impérium
Rusko
Samson Rafael Hirsch
Sarah, vévodkyně z Yorku
SARS-CoV-2
Sasko
Sekretář (administrativa)
Senegal
Severní Amerika
Severný pól
Seznam britských králů
Seznam byzantských císařů
Seznam hlav ruského státu
Seznam představitelů Belgie
Seznam světového dědictví v Africe#Etiopie
Siegfried Lenz
Siloš Pohanka (hudobník)
Slalom na divoké vodě
Slovensko
SNAC
Socialistická federativní republika Jugoslávie
Sofie Řecká a Dánská
Sophie, hraběnka z Wessexu
Soubor:2019 ICF Canoe slalom World Championships 092 - Lukáš Rohan.jpg
Soubor:Caroline Bardua - Bildnis des Komponisten Carl Maria von Weber.jpg
Soubor:Duchknt.jpg
Soubor:Frederick Wilhelm II.png
Soubor:Friedrich Zweite Alt.jpg
Soubor:John Goodman by David Shankbone.jpg
Soubor:Lampard chelsea2.jpg
Soubor:LionelRichie0995-1000.jpg
Soubor:Lucie Bila.jpg
Soubor:Lukáš Krpálek - Rio 2016.jpg
Soubor:Nicole kidman3cropped.jpg
Soubor:Sir John Conroy, 1st Bt by Henry William Pickersgill.jpg
Soubor:Victoria duchess of Kent.jpeg
Soubor:Victoria Duchess of Kent 1861.jpg
Soubor:XB-36 first flight.jpg
Soubor:Zuzana Hejnová Moscow 2013.jpg
Sovětský svaz
Sovietsky zväz
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Spojené státy americké
Spoločnosť národov
Srážka vlaků u Milavčí
Stanislav II. August Poniatowski
Stanislav Vávra
Starověký Řím
Storočie
Story Musgrave
STS-6
Světová zdravotnická organizace
Svatá říše římská
Svatý Marek (Florencie)
Svatba
Tadeus Reichstein
Tallinn
Televize
Tenis na Letních olympijských hrách 2020
Tenis na Letních olympijských hrách 2020 – ženská čtyřhra
Tenis na Letních olympijských hrách 2020 – ženská dvouhra
Teodor Münz
Terry Cooper
Theodor Svedberg
Theo Adam
Thyra Dánská (1853–1933)
Thyra von Westernhagen
Tibor Šalát
Tigrajská lidově osvobozenecká fronta
Tikrít
Tomáš Fryčaj
Tomáš G. Masaryk
Tomáš Garrigue Masaryk
Tomáš Josef Povondra
Tovaryšstvo Ježíšovo
Turecko
Tycho de Brahe
Tympány
UNESCO
Univerzita Karlova
Uranienborg
Václavské náměstí
Václav Budovec z Budova
Václav Kalous
Václav Schuster
Václav Valeš (politik)
Vídeň
Výchova
Výstup do vesmíru
Vakcína proti covidu-19
Valéry Giscard d’Estaing
Vasco da Gama
Velha Goa
Velký pátek
Velkokníže
Vesuv
Viet Minh
Viktorie (britská královna)
Viktorie Adléta Šlesvicko-Holštýnská
Viktorie Luisa Pruská
Viktorie Sasko-Koburská
Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská
Viktor Stretti
Vilém IV. Britský
Vilém Weiss
Vilemína Ernestina Dánská
Virgil Ivan Grissom
Virtual International Authority File
Vital Šyšov
Vivian Maierová
Vladimír Beneš (1921)
Vladimir Osipovič Bogomolov
Vladko Maček
Vojtech Adamec
Vojtech Mihálik
Vysílač Konstantynow
Vzducholoď
Vzducholoď Norge
Washington, D.C.
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikimedia Foundation
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Wilhelm Gesenius
Wilhelm Grimm
William Duesbury
William George Horner
William Herschel
William R. King
Windsor
Wolfgang Amadeus Mozart
WorldCat
Západní Virginie
Zápalka (dřívko)
Zdeněk Netopil
Zikmund III. Vasa
Znojmo
Zoznam nositeľov Nobelovej ceny za chémiu
Zoznam nositeľov Nobelovej ceny za fyziku
Zoznam nositeľov Nobelovej ceny za fyziológiu alebo medicínu
Zoznam nositeľov Nobelovej ceny za literatúru
Zoznam nositeľov Nobelovej ceny za mier
Zuzana Hejnová



Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk