A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Kchaj-feng 开封市 | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 34°47′42″ s. š., 114°20′42″ v. d. |
Nadmořská výška | 75 m n. m. |
Stát | Čína |
Kchaj-feng | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 6 240,2 km² |
Počet obyvatel | 4 824 016 (2020)[1] |
Hustota zalidnění | 773,1 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 0378 a 0371 |
PSČ | 475000 |
Označení vozidel | 豫B |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kchaj-feng (čínsky pchin-jinem Kāifēng, znaky zjednodušené 开封, tradiční 開封) je čínské město ve východní části provincie Che-nan na jižním břehu Žluté řeky. Kchaj-feng má status městské prefektury, celý obvod (pět městských obvodů a pět venkovských okresů) má 4,8 miliónu obyvatel.
Město bylo dříve známé jako Pien-liang (čínsky pchin-jinem Biànliáng, znaky 汴梁/汴樑), Pien-ťing (čínsky pchin-jinem Biànjīng, znaky 汴京), Ta-liang (čínsky pchin-jinem Dàliáng, znaky 大梁/大樑), nebo jednoduše Liang (čínsky pchin-jinem Liáng, znaky 梁/樑).
Historie
Roku 364 př. n. l., v období válčících států, tehdejší stát Wej založil Ta-liang jako regionální centrum. Po sjednocení Číny dynastií Čchin město pokleslo na středně veliké tržní město.
Počátkem 7. století, poté, co byl kolem města vybudován Velký kanál a další kanál směřující do Šan-tungu, vyrostlo ve velké obchodní centrum. Roku 781 bylo přestavěno a přejmenováno na Pien (汴). Od roku 936 se stalo hlavním městem severní Číny za dynastií Pozdní Ťin, Pozdní Chan a Pozdní Čou. Zůstalo metropolí i po sjednocení Číny dynastií Sung, pod novým názvem Tung-ťing nebo Pien-ťing, počet obyvatel vzrostl až na 400 000. Vrcholu významu dosáhlo město v 11. století, kdy bylo hlavním obchodním a průmyslovým centrem Číny s 600–700tisícovou populací.
Po pádu dynastie Severní Sung, význam Kchaj-fengu poklesl. Od druhé poloviny 12. století sloužil jako jižní hlavní město džurčenského státu Ťin. V mingské Číně byl Kchaj-feng hlavním městem provincie Che-nan. Roku 1642 v bojích rozpadající se mingské říše s povstalci bylo město zničeno. Po obnovení pořádku za dynastie Čching byl Kchaj-feng znovu vybudován.
Správní členění
Městská prefektura Kchaj-feng se člení na devět celků okresní úrovně, a sice pět městských obvodů a čtyři okresy.
Název | Počet obyvatel[2] (2018) |
Rozloha[2] km² |
Hustota zalidnění[2] (obyv. na km²) (2018) | |
---|---|---|---|---|
český přepis | znaky | |||
Městské obvody | ||||
Lung-tching | 龙亭区 | 436 000 | 344 | 1 267 |
Šun-che (chuejský) | 顺河回族区 | 249 900 | 88 | 2840 |
Ku-lou | 鼓楼区 | 157 000 | 58 | 2 707 |
Jü-wang-tchaj | 禹王台区 | 141 300 | 56 | 2 523 |
Siang-fu | 祥符区 | 667 800 | 1 302 | 513 |
Okresy | ||||
Čchi | 杞县 | 895 600 | 1 258 | 712 |
Tchung-sü | 通许县 | 518 400 | 767 | 676 |
Wej-š’ | 尉氏县 | 851 000 | 1 257 | 677 |
Lan-kchao | 兰考县 | 647 900 | 1 116 | 581 |
Celkem | 4 564 900 | 6 246 | 731 |
Partnerská města
- Wichita (v Kansasu)
- Kirjat Mockin, Izrael
- Toda, (v prefektuře Saitama)
- Omsk
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kaifeng na anglické Wikipedii.
- ↑ Seventh National Population Census of the People's Republic of China. Dostupné online.
- ↑ a b c BRINKHOFF, Thomas. China People's Republic of China – Hong Kong – Macau . . Kapitola China: Hénán. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- COTTERELL, Arthur. The Imperial Capitals of China - An Inside View of the Celestial Empire. Londýn: Pimlico, 2007. 304 s. ISBN 9781845950095.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kchaj-feng na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky Kchaj-fengu (anglicky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk