A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
petrolej | |
---|---|
Petrolej ve sklenici | |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 8008-20-6 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 170 Da |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Petrolej (také kerosin, kerosen)[1] je směs uhlovodíků s devíti až šestnácti uhlíky (C9–C16), která se získává destilací ropy. Podle způsobu využití se dělí na petrolej letecký, petrolej ke svícení a petrolej k technickým účelům a jako rozpouštědlo.[2]
Název
Slovo je složeninou řeckého základu „petr-“ (kámen, skála) a slova olej, tedy ve významu „skalní olej“.
Terminologie ropných produktů je velmi nejednotná a stejná slova mají v různých oblastech jiné významy. Kapalina, která se vytěží z ložiska jako surová ropa, se nazývá crude oil. Termín petrolej, používaný ve většině evropských zemí, se v USA, v Kanadě, Austrálii a Indii nazývá kerosen nebo kerosin, ve Velké Británii, v Norsku a v Africe paraffin a ve většině asijských zemí (ale i v USA) lamp oil. Anglicky termín petroleum, zvláště v ropné geologii, znamená ropu (crude oil) a zemní plyn (natural gas) dohromady. Petrol v britské angličtině znamená motorový benzín; ekvivalentní termín v americké angličtině je gasoline nebo lidově gas (což vedle toho znamená i „plyn“). Motorová nafta (palivo) se překládá jako diesel fuel.
Vlastnosti
Petrolej je čirá, typicky zapáchající kapalina s malou viskozitou a specifickou hmotností 0,78 až 0,81, s bodem varu mezi 150 a 275 °C, bodem vzplanutí mezi 37 a 65 °C a teplotou samovznícení kolem 220 °C. Výhřevnost 43,1 MJ/kg.
Chemie
Ropu tvoří směs uhlovodíků, zejména alkanů s obecným vzorcem CnH2n+2, Nejkratší či nejlehčí jsou za pokojové teploty plynné, od pěti do osmi uhlíků (pentan, C5H12 až oktan, C8H18) tvoří benzin, od 9 (C9H20) do 16 uhlíků (C16H34) petrolej a ještě delší či těžší tvoří těžké oleje a asfalty. Dalšími složkami jsou například cykloalkany a aromatické uhlovodíky s odlišnými strukturálními vzorci.
Výroba
Petrolej je produkt získaný frakční destilací ropy, s teplotou varu 150 až 275 °C (uhlíkové řetězce od C9 do C16). Možnost získat petrolej destilací uhlí nebo ropných břidlic znali už perští a čínští alchymisté, ale s výrobou petroleje začal roku 1846 v Kanadě Abraham Gesner, který si dal také patentovat název „kerosene“. První průmyslovou rafinerii postavil roku 1859 polský lékárník Ignacy Łukasiewicz, který také zdokonalil petrolejovou lampu. V tomtéž roce byla objevena ložiska ropy v Kanadě a v USA (západní Pensylvánie), petrolejové lampy se začaly šířit a spotřeba petroleje rychle rostla, až kolem roku 1900 úplně nahradila dřívější svícení velrybím tukem.
Použití
V současnosti je nejvíce používán jako palivo v letadlech s tryskovým pohonem, nejčastěji v souladu se specifikací s označením JET A-1. Druh petroleje známý jako RP-1 spalovaný s kapalným kyslíkem se používá jako raketové palivo.
Je stále používán v petrolejových lampách. Dále je používán jako palivo do přenosných vařičů. Existují také přenosná kamínka na petrolej používaná při kempování nebo také jako nouzový zdroj tepla při výpadku napájení z elektrorozvodné sítě. Pevná kamna na petrolej jsou oblíbená hlavně v Japonsku, jelikož zde není rozšířené ústřední vytápění.[3] Použití nalézá také jako rozpouštědlo.
Byl také použit roku 1905 v New Orleans pro úpravu velkých ploch stojaté vody k prevenci rozmnožování komárů přenášejících žlutou zimnici.
Při artistické produkci („tanec s ohněm“) se používá také petrolej, avšak smí se používat jen venku, jelikož vznikají spaliny, které mohou být ve větší koncentraci nebezpečné. Může být použit také na odstranění vší z vlasů, to je ale bolestivé a nebezpečné.
Pod hladinou petroleje se uchovávají alkalické kovy, např. sodík nebo draslík.
-
Petrolejová lampa (kolem 1900)
-
Petrolejová lampa s punčoškou (kolem 1940)
-
Petrolejová lampa (kolem 1960)
V umění
Odkazy
Reference
- ↑ LNĚNIČKOVÁ, Lenka. Svítidla na kapalné uhlovodíky . . Dostupné online.
- ↑ ROSOVÁ, Alexandra. Terminologická pojmenování triviálních názvů vybraných chemických sloučenin v historickém kontextu. Brno, 2016. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Jiří Šibor. s. 36. Dostupné online.
- ↑ Ashley. A guide to heaters in Japan . survivingnjapan.com, listopad 2010. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu petrolej na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo petrolej ve Wikislovníku
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk