A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Luhanská lidová republika Луганская народная республика | |
---|---|
Hymna: Государственный Гимн Луганской Народной Республики (Státní hymna Luhanské lidové republiky) | |
Geografie | |
Hlavní město | Luhansk |
Souřadnice | 49° s. š., 39° v. d. |
Rozloha | 8 377 km² |
Časové pásmo | UTC+03:00 |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 1 400 000 (2023) |
Hustota zalidnění | 167,1 obyv./km² |
Jazyk | ruština (úřední), ukrajinština |
Národnostní složení | Rusové, Ukrajinci, Bělorusové |
Náboženství | ruské pravoslavné, bez vyznání |
Správa regionu | |
Stát | Rusko |
Nadřazený celek | Rusko (de facto) Ukrajina (de iure) |
Druh celku | republika Ruska (de facto) oblast Ukrajiny (de iure) |
Vznik | 30. září 2022 a 2. října 2022 |
Měna | ruský rubl |
Oficiální web | главалнр |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Luhanská lidová republika (LLR rusky Луганская Народная Республика) je většinou zemí světa neuznaný separatistický loutkový kvazistát, vyhlášený na území ukrajinského regionu Luhanská oblast. Vyhlášena byla v dubnu 2014 na území ukrajinského regionu Luhanská oblast. Fakticky však dlouhodobě kontrolovala pouze část svého území, většina zůstala Ukrajině a spravovaly ho orgány Luhanské oblasti - od 2. července do 2. října 2022 kontrolovala republika celé území oblasti. Ruská federace uznává doklady a úřední dokumenty vydané oběma samozvanými republikami.[1]
LLR byla součástí Svazu lidových republik (později přejmenovaného na Novorusko – svazu lidových republik), mezinárodně neuznaného nezávislého konfederativního státu, který byl vytvořen na části východního území Ukrajiny dne 24. května 2014 dohodou Doněcké lidové republiky (DLR) s republikou Luhanskou. V listopadu 2014 byla činnost parlamentu konfederace zmražena.
Také během existence konfederace fungovala Luhanská lidová republika jako samostatný stát. Svou deklaraci nezávislosti na Ukrajině vyhlásila 27. dubna 2014. Pro nezávislost se vyslovili obyvatelé tehdejší Luhanské oblasti v nedemokratickém referendu 11. května a dne 12. května byla vyhlášena samostatnost. S Doněckou republikou to je jeden ze dvou samostatných států, který v těch dnech vznikl secesí východu ukrajinského území.
Ukrajina si nárokuje území Luhanské lidové republiky a považuje ji za teroristickou organizaci, která prosazuje odtržení východní části Ukrajiny od země.[2][3][4]
Představitelé Luhanské lidové republiky označují ukrajinskou vládu za „kyjevskou juntu“ páchající válečné zločiny proti obyvatelstvu.[5]
Podle oficiálních údajů z roku 2019 žilo na území Luhanské lidové republiky 1,45 milionu obyvatel. Při sčítání lidu z roku 2001 se v tehdejší Luhanské oblasti přihlásilo k ukrajinské národnosti 58 % obyvatel, k ruské národnosti 39 % obyvatel.[6]
Dne 21. února 2022 ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že Ruská federace uzná LLR jako nezávislý stát.[7] [8] Ještě téhož dne Putin podepsal dekret o uznání jak LLR tak DLR a ohlásil „mírovou misi“ Ruska na Donbasu.[9] Následujícího dne ratifikovala ruská Duma toto uznání a parlamenty obou zemí také smlouvu „o přátelství a vzájemné pomoci“. Ruské uznání nezávislosti DLR a LLR většina členských států OSN odsoudila, zatímco několik států tento krok podpořilo, např. Venezuela nebo Středoafrická republika. V červnu 2022 republiku oficiálně uznala i Syrská arabská republika a v červenci 2022 také Severní Korea. 30. září 2022 se stala Luhanská lidová republika spolu s dalšími čtyřmi regiony Ukrajiny součástí Ruské federace na základě referenda o připojení k Rusku. Výsledky referend a jejich průběh byly mezinárodně zpochybňovány.[10]
Název a úřední jazyk
Úředními jazyky v republice jsou ruština a ukrajinština.[pozn. 1] Fakticky orgány republiky úřadují v ruštině,[12][13] používání ukrajinštiny je potlačováno. Oficiální název loutkového státu je rusky Луганская Народная Республика, v českém přepisu Luganská lidová republika, resp. ukrajinsky Луганська народна республіка, v českém přepisu Luhanská lidová republika. Česká média dávají u názvu přednost přepisu z ukrajinštiny.
Historie
Republika separatistů
Luhanská lidová republika Луганская народная республика Luganskaja Narodnaja Respublika
| |||||||
Hymna Государственный Гимн Луганской Народной Республики (Státní hymna Luhanské lidové republiky) | |||||||
Motto Луганск, сила и свобода (Luhansk, síla i svoboda) | |||||||
Geografie
| |||||||
Obyvatelstvo | |||||||
Počet obyvatel
|
1 445 031 (2019)[14]
| ||||||
Národnostní složení
|
|||||||
ruské pravoslavné, bez vyznání
| |||||||
Státní útvar | |||||||
hlava státu
|
|||||||
předseda vlády
|
|||||||
Vznik
|
27. dubna 2014 – podepsání deklarace o vzniku)
11. května 2014 – referendum 12. května 2014 – deklarace nezávislosti 11. února 2015 – Druhá minská dohoda | ||||||
Zánik
|
|||||||
Státní útvary a území | |||||||
|
Dne 6. dubna demonstranti obsadili budovu tajné služby SBU v Luhansku a ozbrojili se zde nalezenými zbraněmi. Vedl je „Sjednocený štáb armády Jihovýchodu“.[16] Požadovali osvobození politických vězňů, amnestii policistů účastnících se událostí na Majdanu a provedení referenda v Luhanské oblasti o sebeurčení regionu.[17][zdroj? O několik dní později žádali po Luhanském oblastním sovětu vyhlášení Luhanské lidové republiky a referenda, ve kterém by obyvatelstvo rozhodlo o tom, zda má Luhanská republika být součástí Ukrajiny nebo Ruska.[18][zdroj?
Nakonec 27. dubna 2014 aktivisté vyhlásili Luhanskou lidovou republiku a současně vypsali referendum, v němž dali obyvatelstvu právo na potvrzení nebo odmítnutí jejich činů,[19] a od 29. dubna začali úřadovat v budově Luhanské oblastní administrace.[20]
V separatisty pořádaném a demokratické standardy nesplňujícím "referendu" 11. května se obyvatelé tehdejší Luhanské oblasti údajně vyslovili pro nezávislost Luhanské lidové republiky, podle volebního výboru pro ni hlasovalo 96,1 procent hlasů při 81% účasti.[21] Na tomto základě úřady následující den, 12. května, vyhlásily samostatnost. Byl to jeden ze dvou loutkových států, který byl v těch dnech vytvořen na východě ukrajinského území.
Jednání o spojení Doněcké a Luhanské lidové republiky
Vedoucí představitelé obou lidových republik předběžně jednali o spojení v jeden stát. Jednání zahájili na základě výsledků neuznaných referend o nezávislosti, v nichž se většina lidí vyjádřila pro samostatnost. Dne 24. května 2014 podepsali v Doněcku Alexandr Jurjevič Borodaj, předseda doněcké vlády, a Alexej Karjakin, předseda luhanského parlamentu, dohodu o sloučení Doněcké a Luganské republiky do Svazu lidových republik. Název republiky odkazoval na území tzv. Nového Ruska.[22] Později, v listopadu 2014, byla činnost parlamentu konfederace zmražena, což jeho předseda Carjov v květnu 2015 motivoval neslučitelností s minskými dohodami.[23] Česká média pozastavení činnosti novoruského parlamentu dezinterpretovala jako zrušení konfederace.[24]
Volby v listopadu 2014
Dne 2. listopadu 2014 okupační úřady v Luhanské lidové republice provedly volby hlavy státu a parlamentu (Lidové rady). Voleb se údajně účastnilo 68,7 % voličů.[25] Na místo hlavy státu kandidovali dosavadní hlava státu Igor Plotnickij, předseda Federace odborů LNR Oleg Akimov, ministryně zdravotnictví Larisa Ajrapetjanová a podnikatel Viktor Penner. Zvítězil Igor Plotnickij s 63 % hlasů.[25]
Do Lidové rady kandidovaly volební strany Mír Luganštině (Мир Луганщине), Luganský ekonomický svaz (Луганский экономический союз) a Lidový svaz (Народный союз). Mír Luganštině získal 69,4 % hlasů, Luganský ekonomický svaz 22,2 %, Lidový svaz 3,8 %.[25][26] Poslanců získal Mír Luganštině 37, Luganský ekonomický svaz 13, třetí strana nepřekonala pětiprocentní bariéru a nezískala žádného poslance.
Uznání Ruskem
Ruský prezident Vladimir Putin 21. února 2022 oficiálně uznal nezávislost DLR a LLR a nařídil ruským vojskům vstoupit na jejich území pod označením speciální vojenské operace. Tímto fakticky začala Válka na Ukrajině, která stále trvá a vedou se v ní tvrdé boje, včetně bojů od února do července 2022 o zbytek Luhanské oblasti ovládané Ukrajinou, při nichž zemřely tisíce civilistů a vojáků. 27. března oznámila hlava republiky Leonid Pasečnik, že bude uspořádáno referendum o připojení republiky k Rusku. Na počátku července 2022 Rusko oznámilo, že Luhanská republika kontroluje veškeré své nárokované území.
V červnu 2022 DLR a LLR uznala Sýrie a o měsíc později Severní Korea.
3. července Rusko spolu se separatisty dobylo město Lysyčansk a tím získalo kontrolu nad celou Luhanskou oblastí.
Připojení k Ruské federaci
Dne 30. 9. 2022 rozhodl ruský prezident Vladimir Putin na základě hlasování obyvatelstva Doněcké a Luhanské lidové republiky a také Záporožské a Chersonské oblasti o připojení tohoto území k Rusku. Vycházel při tom z referend konaných v době od 23. do 27. září 2022. Tuto anexi stejně jako referenda mnohé státy neuznaly a vyjádřily svoji podporu Ukrajině.
Představitelé republiky
- hlava republiky
- Leonid Pasečnik – od 24. listopadu 2017 – dosud
- Igor Plotnickij – od 4. listopadu 2014 (úřadující 14. srpna – 4. listopadu 2014)
- Valerij Bolotov – od vzniku státu do 14. srpna 2014
- premiér-ministr rady ministrů
- Sergej Kozlov – současný
- Gennadij Nikolajevič Cypkalov – od 26. srpna 2014
- Igor Plotnickij – od 20. do 26. srpna 2014
- Marat Faatovič Baširov – od 8. července do 20. srpna 2014
- Vasilij Alexandrovič Nikitin – od 18. května do 8. července 2014
- předseda Lidové rady
- Alexej Karjakin – od 18. května 2014
- ministr obrany
Umístění a rozloha
-
Oblasti pod vojenskou kontrolou proruských separatistů (do 2022)
-
Administrativní dělení LLR (do 2022)
-
Mapa původní Luhanské oblasti v rámci Ukrajiny
-
Mapa Evropy znázorňující umístění Luhanské lidové republiky od července 2022
Armáda
Struktura
|
Symboly Luhanské lidové republiky
Současné
-
Vlajka Luhanské lidové republiky
-
Znak Luhanské lidové republiky
-
Svatojiřská stuha jako vlajka Luhanské lidové domobrany
-
Vlajka Novoruska a novoruských ozbrojených sil
-
Svatojiřská stuha
Starší verze vlajek – evoluce vlajky LLR
Od nejnovější po nejstarší (zleva doprava).
-
Konečná podoba vlajky se znakem bez nápisu
-
Další vlajka s nápisem a znakem
-
Odlišná verze od 2. listopadu první poloviny roku 2014
-
První verze vlajky od 2. listopad první poloviny roku 2014
-
První oficiální znak LLR vycházející ze znaku Luhanské oblasti
-
Raný, ještě neoficiální, znak vznikající LLR
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ Rusko uzná pasy a doklady vydané samozvanými povstaleckými republikami na Ukrajině, rozhodl Putin. Aktuálně.cz . Economia, 2017-02-18 . Dostupné online.
- ↑ http://www.kyivpost.com/content/ukraine/ukraines-prosecutor-general-classifies-self-declared-donetsk-and-luhansk-republics-as-terrorist-organizations-348212.html
- ↑ Самопроголошені республіки у Донецькій та Луганській областях кваліфіковано як терористичні організації . ГПУ . Dostupné online.
- ↑ ГПУ оголосила так звані ДНР і ЛНР терористичними організаціями . ТВі . Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-01.
- ↑ http://www.politnavigator.net/bolotov-poyasnil-svoyu-otstavku-polozhenie-lnr-slozhnoe.html
- ↑ http://2001.ukrcensus.gov.ua/rus/results/nationality_population/nationality_popul1/
- ↑ Ukraine-Russia crisis: Putin to recognise breakaway Ukraine regions. BBC News . cit. 2022-02-21. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Указ Президента Российской Федерации № 72 «О признании Луганской Народной Республики» от 21 февраля 2022 года
- ↑ Russland erkennt Unabhängigkeit von Donezk und Luhansk an (Rusko uznalo nezávislost Doněcka a Luhanska). Der Spiegel, 1, 21. února 2022, 19.08 hod. (německy).
- ↑ Putin sebral Ukrajincům území a teď by chtěl vyjednávat. Novinky.cz online. Borgis cit. 2022-09-30. Dostupné online.
- ↑ https://nslnr.su/zakonodatelstvo/konstitutsiya/ Archivováno 1. 12. 2017 na Wayback Machine. Временный Основной Закон (Конституция) Луганской Народной Республики (с изменениями)
- ↑ https://web.archive.org/web/20150522031008/http://www.lnr-portal.su/ Луганская Народная Республика (oficiální web tiskového střediska vlády a parlamentu LNR)
- ↑ https://nslnr.su Archivováno 8. 5. 2022 na Wayback Machine. Народный Совет Луганской Народной Республики, oфициальный сайт (oficiální web parlamentu)
- ↑ Численность населения Луганской Народной Республики на 1 июля 2019 года
- ↑ Luhanské separatisty vede po převratu agent ruské tajné služby. Novinky.cz online. Borgis, 2017-11-27 cit. 2017-11-27. Dostupné online.
- ↑ Возле СБУ в Луганске готовятся к штурму и продолжают укреплять баррикады (фото) — Новости Луганска
- ↑ Захватчики здания СБУ в Луганске выдвинули требования — Новости / ФРАЗА. fraza.ua online. cit. 2015-06-30. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-06-26.
- ↑ Луганские сепаратисты выдвинули свои требования — Новости Политики — Новости Mail.Ru[nedostupný zdroj
- ↑ В Луганске объявлена народная республика
- ↑ В Луганске захватили ОГА. timer.od.ua online. cit. 2015-06-30. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-10-06.
- ↑ http://ria.ru/spravka/20140512/1007494562.html Луганская область (Луганская народная республика)
- ↑ Na Ukrajině vzniklo den před volbami "Nové Rusko" online. ČT24, 2014-05-24 cit. 2014-05-24. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-06.
- ↑ http://www.gazeta.ru/politics/2015/05/19_a_6694441.shtml
- ↑ Živě: Separatisté zavrhli Novorusko, nemají pro něj podporu
- ↑ a b c http://ria.ru/world/20141103/1031555896.html Плотницкий: власти ЛНР всегда были готовы к диалогу с Киевом
- ↑ http://www.vesti.ru/doc.html?id=2095286 Действующий глава ЛНР Плотницкий победил на выборах
Související článkyeditovat | editovat zdroj
- Nové Rusko
- Doněcká lidová republika
- Ukrajinská krize
- Proruské protesty na Ukrajině 2014
- Občanská válka na východní Ukrajině
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Luhanská lidová republika na Wikimedia Commons
- Народный Совет Луганской Народной Республики, oфициальный сайт Archivováno 8. 5. 2022 na Wayback Machine., oficiální stránky Lidové rady (parlamentu republiky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Čína
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2024)
Česká Wikipedie
Česko
Česko na Eurovision Song Contest
Čtvrtá vláda Roberta Fica
Štěpán I. (papež)
Švédsko
Švýcarsko
11. květen
12. květen
1364
1664
1924
1944
1983 v hudbě
2014
23. duben
24. duben
25. duben
254
29. duben
3. květen
7. květen
8. květen
Alexander Reichenberg
Alexandr Sergejevič Jesenin-Volpin
Americký dolar
Anděl (cena)
AstraZeneca
Bernard Hill
Bluegrass
Bulletin Board System
César Luis Menotti
Chat
Chris Cannon
Colorado (album, Kabát)
Commons:Featured pictures/cs
Covid-19
Demo (hudba)
Dlouhý pochod (raketa)
Dole v dole
Druhá světová válka
E-mailová konferencia
Emotikon
Encyklopedie
Eska Cheb
Eurovision Song Contest
Eurovision Song Contest 2024
FGM-148 Javelin
Finsko
Frank Stella
Giovanna Marini
GRU
Hladomor v Pásmu Gazy
Hlavní strana
HMS P311
Humza Yousaf
Izrael
Jagellonská univerzita
James Harris Simons
Jiří Bušek
Joe Biden
Josef Vojtek
Kabát (hudební skupina)
Kauza Vrbětice
Kazimír III. Veliký
Koncentrační tábor Lety
Kosmodrom Wen-čchang
Krakov
Krymská operace
Lety (okres Písek)
LGBT práva v Česku#Tranazice
Luhanská lidová republika
Luhanská oblast
Má jí motorovou
Měsíc
Mšička révokaz
Milan Špalek
Miroslav Imrich
Mistrovství světa v ledním hokeji 2024
Molière
Muzeum romské kultury
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní centrála proti organizovanému zločinu
Nadace Wikimedia
Nebinární identita
Nemo Mettler
Občanský zákoník (Česko, 2012)
Odvrácená strana Měsíce
Ota Váňa
Písek (město)
Palachův pylon
Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách
Pancéřování
Papež
Polské království
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Prezident Spojených států amerických
Protitanková řízená střela
Radek Hurčík
Rock
Roger Corman
Rolled Homogeneous Armour
Rozhlas a televize Slovenska
Rudá armáda
Ruská invaze na Ukrajinu
Rusko
Sevastopol
Seznam ministrů pro vědu a výzkum České republiky
Seznam prvních ministrů Skotska
Simona Postlerová
Skotská národní strana
Skotsko
Slovensko
Soubor:CasimirtheGreat.jpg
Soubor:FGM-148 Javelin - ID 061024-A-0497K-004.JPEG
Soubor:Kabát – Dejme dětem šanci 2019 05.jpg
Soubor:Palachuv pylon.jpg
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Spojené království
Spojené státy americké
Sterilizace (antikoncepce)
Třída T (1936)
Tartuffe
Tchaj-wan
Teplice
Thrash metal
Tomáš Krulich
Transgender
Transsexualita#Přeměna
Ukrajina
Válka Izraele s Hamásem (2023–2024)
Válka na Donbase
Výbuchy muničních skladů ve Vrběticích
Vakcína Oxford–AstraZeneca proti covidu-19
Veřejnoprávní médium
Versailles (zámek)
Vláda Petra Fialy
Vypich
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikifunctions:Main Page
Wikimedia Česká republika
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Základní vojenská služba
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk