A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Norská nářečí jsou mluvené formy norského jazyka, omezené na určité oblasti Norska. Nářečí mají v Norsku velkou prestiž. Nářeční nebo nářečně zabarvená mluva se často používá v rozhlase, literatuře, divadle apod. Existují literární díla psaná dialektem.
Norská nářečí se dělí do dvou velkých skupin:[1][2]
- východonorská nářečí (østnorsk), kam patří i skupina nářečí Trøndelagu (trøndsk), a
- západonorská nářečí (vestnorsk), ke kterým náleží i skupina severonorská (nordnorsk).
Některá nářečí jsou vzájemně tak odlišná, že nemusí být pro obyvatele jiných oblastí dobře srozumitelná.
Východonorská nářečí mají následující rysy, kterými se liší od západonorských:
- Pravidlo rovnováhy: Ve dvouslabičných slovech, jejichž první slabika byla ve staré norštině dlouhá, došlo k redukci druhé slabiky, v Trøndelagu zcela zanikla. U slov s historicky krátkou první slabikou k této redukci/zániku nedošlo. Např. v tvarech infinitivu (tzv. „rozštěpený“ infinitiv; viz Hlavní rysy): kaste < kasta (házet) vs. lesa (číst).
- Tzv. „tlusté l“ – zvláštní hláska, poziční varianta (alofon) /l/, vzniklá z původní skupiny /rð/.
Vymezení oblastí
Mapa norských nářečí
|
- Západonorská nářečí
- Severonorská nářečí
- Východonorská nářečí
- Trøndelagská nářečí
Hlavní rysy
Infinitivní formy
Jedním z hlavních rozlišujících prvků norských nářečí je zakončení infinitivu. Podle toho, zda se užívá jediné zakončení, nebo více zakončení – tzv. rozštěpený infinitiv – se nářečí dělí na východní a západní.
Jediné zakončení (západní nářečí)
- -a, např. å vera, å bita, obvyklé na jihozápadě Norska, včetně oblastí kolem Bergenu a Stavangeru;
- -e, např. å være, å bite, obvyklé v Tromsu, Finnmarku, v oblasti Sogn a Fjordane a Møre a Romsdal, v jižních provinciích a několika dalších oblastech;
- bez koncovky, obvyklé v některých oblastech Nordlandu.
Dvě různá zakončení (východní nářečí)
- rozštěpený infinitiv, končí buď -a, nebo -e, obvyklé ve východním Norsku;
- rozštěpený infinitiv s odpadáním koncovky (nepřízvučného -e), obvyklé v některých oblastech Trøndelagu.
Rozštěpená distribuce koncovek má kořeny ve slabičné délce sloves ve staré severštině. Staroseverská slovesa s krátkou slabikou si zachovala původní koncovky, které byly přízvučné. Slovesa s dlouhou slabikou buď koncovku zcela ztratila, nebo jejich zakončení bylo redukováno na -e.
Dativ
V některých nářečích se dochovaly tvary dativu (3. pádu) – původní germánský systém čtyř pádů byl zredukován na dva (nominativ a genitiv), současná norština vyjadřuje syntaktické vztahy převážně pomocí předložek a slovosledu. Dativ se ještě někdy používá severně od hlavního města Oslo, v Romsdalu a v okolí Trondheimu. Formy dativu se místně značně liší. Dativ se z nářečí postupně vytrácí, používají ho převážně starší generace.
Tlusté L
Dalším důležitým rysem, který odlišuje východonorská nářečí od západonorských, je existence tzv. „tlustého“ l (retroflexního ). Tento jev se vyskytuje ve východním Norsku a v přilehlých oblastech Švédska.
Jedná se o poziční variantu (alofon) /l/, která vznikla z původní skupiny /rð/. Později nahradila i původní v některých pozicích, např. sol (slunce). V některých nářečích se tímto způsobem vyslovuje koncové -rd, např. bord (stůl).
Palatalizace
V severních oblastech, zahrnujících především trøndelagská a severonorská nářečí, se některé souhlásky vyslovují palatalizovaně („změkčeně“): /nʲ, lʲ, tʲ, dʲ/. V oblasti na jih a jihozápad od Trondheimu se tak vyslovují ve všech pozicích, jinde jen v hlavní (přízvučné) slabice
Výslovnost /r/
Ve většině oblastí Norska se vyslovuje přední /r/, alveolární vibranta (jako v češtině). V oblastech jižního a západního Norska s centry Kristiansandem, Stavangerem a Bergenem se však vyslovuje uvulární („ráčkované“) /R/.
Odpadání -r v neurčitých plurálových formách
V některých oblastech odpadá koncové -r v tvarech množného čísla podstatných jmen bez určitého členu.
- -r na většině území východního Norska, na jihozápadním pobřeží a na územích severně a východně od Stavangeru;
- -r zcela mizí – jižní cíp Norska, pobřeží severně od Bergenu, vnitrozemí u Trondheimu;
- -r mizí pouze v některých slovech – pobřeží okolo Trondheimu, většina území severního Norska;
- -r zůstává v některých slovech a u pravidelných podstatných jmen ženského rodu – jedna pobřežní oblast v Nordlandu.
Měkké souhlásky
Jako „měkké“ souhlásky se v norštině označuje znělá výslovnost /p, t, k/ jako , např. skip (loď). Tato výslovnost je typická pro pobřežní pás mezi Stavangerem a Arendalem v jihozápadním Norsku.
Nářečí | západonorská | severonorská | východonorská | trøndelagská |
---|---|---|---|---|
Tlusté l | Ne, s výjimkou Møre a Romsdal |
Ne, s výjimkou větší části Nordlandu, Bardu a Målselvu |
Ano, s výjimkou Západního Telemarku |
Ano |
Palatalizace | Ne, s výjimkou oblasti severně od Sognefjordenu |
Ano | Ne, s výjimkou Hedmarku a oblasti severně od Opplandu |
Ano |
Infinitiv | E-infinitiv: Agder, Møre a Romsdal A-infinitiv: Rogaland, Hordaland |
E-infinitiv: v Nordlandu však koncovka odpadá u většiny sloves Rozštěpený infinitiv: Bardu, Målselv |
Rozštěpený infinitiv: u některých sloves zakončení -a, u jiných -e | Rozštěpený infinitiv: u některých sloves zakončení -a nebo -å, u jiných koncovka odpadá |
Osobní zájmena já my |
eg/e/i me/mi |
æg/æ vi/ve |
jeg/je vi/ve |
značně rozdílné |
Slabý ženský rod určitý tvar jednotného čísla klokka (hodiny) |
Většinou -o/-å (klokko/klokkå), -a v Agderu a Sogn a Fjordane |
Většinou -a (klokka), kromě Nordlandu, kde se jednotlivá nářečí značně liší |
-a | Většinou -a někdy -o/-å na pobřeží jižně od Trondheimského fjordu |
Silný ženský rod určitý tvar jednotného čísla boka (kniha) |
Různé -a (boka) na jihu a severu -o/-å (boko/bokå) -e/-i/-æ/-ei (boke/boki/bokæ/bokei) ve vnitrozemí |
-a (boka) | Většinou -a -e/-i/-æ/-ei v horských oblastech na západě |
-a |
Uvulární R | Ano, s výjimkou oblasti severně od Sognefjordenu |
Ne | Ne | Ne |
Měkké souhlásky | Ano, v Agderkystenu a ve větší části Rogalandu, jinak tvrdé souhlásky |
Ne | Ne | Ne |
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Norwegian dialects na anglické Wikipedii.
- ↑ Berkov (2002), s. 163–164, 323.
- ↑ Norwegian (Norsk): Dialects . Washington: National Virtual Translation Center, 2007 . Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- BERKOV, Valerij Pavlovič. Současné germánské jazyky = Sovremennyje germanskije jazyki. Překlad Renata Blatná. 1. čes. vyd. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0268-7.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nářečí norštiny na Wikimedia Commons
- VESTØL, Magne. Dialektområder og dialektkjennetegn . : Magne Vestøl cit. 2008-03-18. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-04-05. (norsky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk