Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. | Zásady ochrany osobných údajov. | OK, súhlasím
Electronic.sk | Základné pojmy: Elektrotechnika | Elektronika






...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Organizace spojených národů
 
Na tento článek je přesměrováno heslo OSN. Další významy jsou uvedeny na stránce OSN (rozcestník).
Organizace spojených národů
Emblém OSN
Emblém OSN
Vlajka OSN
Mapa členských států OSN
Mapa členských států OSN
ZkratkaOSN
PředchůdceSpolečnost národů
ZakladatelSovětský svaz, Spojené státy americké, Čínská republika, Ukrajinská sovětská socialistická republika, Běloruská sovětská socialistická republika, Spojené království, Francie, Etiopie, Indie, Kanada, Jugoslávie, Československo, Austrálie, Nový Zéland, Nizozemsko, Dánsko, Lucembursko, Belgie, Polsko, Norsko, Řecko, Saúdská Arábie, Egypt, Irák, Sýrie, Libanon, Turecko, Írán, Argentina, Bolívie, Brazílie, Chile, Kolumbie, Kostarika, Kuba, Dominikánská republika, Ekvádor, Salvador, Guatemala, Haiti, Honduras, Libérie, Mexiko, Nikaragua, Panama, Paraguay, Peru, Filipíny, Jihoafrická republika, Uruguay a Venezuela
Vznik26. června 1945 – oficiálně 24. října 1945
Právní formamezivládní organizace
SídloNew York, USA, Vídeň, Rakousko, Ženeva, Švýcarsko, Nairobi, Keňa
Souřadnice
Působnostcelosvětově
Úřední jazykangličtina, arabština, čínština, francouzština, ruština, španělština
Členové193 členských zemí
Generální tajemníkAntónio Guterres (od roku 2017)
Správní radaKofi Annan
Hlavní orgánRada bezpečnosti, Valné shromáždění
OceněníPeabodyho cena (1950)
Nobelova cena za mír (2002)
Sacharovova cena za svobodu myšlení (2003)
Four Freedoms Award - Freedom Medal (2020)
Oficiální webwww.un.org
LEI549300HYGYJKXU2J8X74
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Organizace spojených národů, zkráceně OSN, je mezinárodní organizace založená v roce 1945 s cílem mírového soužití států celého světa. Jejími členy je většina mezinárodně uznaných států světa (výjimku tvoří například Vatikán), k červnu 2022 měla 193 členských států. Je nástupcem Společnosti národů.

Obecné informace

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny OSN.

Organizace spojených národů byla založena 24. října 1945 v San Franciscu (Spojené státy americké) na základě přijetí Charty Spojených národů 51 státy včetně tehdejšího Československa a významné podpory Rockefellerova fondu. Každoročně se proto 24. říjen slaví jako Den Spojených národů. OSN nahradila Společnost národů, která jako garant kolektivní bezpečnosti a mírového řešení konfliktů neobstála. První Valné shromáždění OSN se konalo 10. ledna 1946 v Londýně.

Cílem OSN je udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, podpora přátelských vztahů mezi národy, rozvoj spolupráce při řešení mezinárodních problémů a podpora lidských práv a koordinace činnosti jednotlivých států. Členství v OSN je založeno na principu suverénní rovnosti, státy mají svá zastoupení, tzv. stálé mise, zejména v hlavním sídle OSN New Yorku, ale také např. v Ženevě nebo ve Vídni.

OSN není světová vláda, ani nevytváří zákony. Poskytuje pomoc při řešení mezinárodních konfliktů a problémů, které se týkají celého světa. Každý členský stát má své zástupce ve Valném shromáždění a disponuje jedním stejně platným hlasem.

V roce 2001 dostala OSN Nobelovu cenu míru. Již dříve stejnou cenu dostaly Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (1954 a 1981), Dětský fond OSN (1965) a Mírové síly OSN (1988).

OSN a Česká republika

Československo bylo jedním z 51 zakládajících členů OSN v roce 1945. Po rozdělení země musely oba nástupnické státy požádat o přijetí do OSN jako nové členské státy. Česká republika byla přijata do OSN dne 19. ledna 1993.[1]

OSN otevřela svou první kancelář v České republice (resp. Československu) v roce 1947. Informační centrum OSN (UNIC) se tehdy stalo jednou z prvních „poboček“ Spojených národů ve světě. Společně s UNIC působí v Česku kancelář agentury OSN pro uprchlíky (UNHCR), Světové zdravotnické organizace (WHO) a Český výbor pro UNICEF.[2]

Struktura

Charta OSN zřizuje šest hlavních orgánů. Všechny byly založeny v roce 1945, kdy vznikla OSN.

Všechny základní orgány sídlí v centrále OSN v New Yorku, s výjimkou Mezinárodního soudního dvora, který sídlí v Haagu v Nizozemsku. Sídlo OSN je mezinárodní území, pozemek, na němž stojí, nepatří Spojeným státům jako hostitelské zemi, ale všem členským státům organizace. OSN má svou vlajku a bezpečnostní agenturu, která budovu střeží. Má také svou poštu a vydává známky. Používat se mohou jen pro poštu odesílanou ze sídla organizace v New Yorku, ve Vídni a Ženevě.

OSN má dále 15 specializovaných agentur, které působí autonomně. Jejich činnost zahrnuje široké spektrum oblastí jako je zdraví, zemědělství, telekomunikace nebo meteorologie. Do systému OSN patří také 24 odborných programů a fondů.[2]

Valné shromáždění

Mezi hlavní orgány patří Valné shromáždění OSN, složené ze zástupců všech členských států, na kterém má každý jeden stejně platný hlas. Koná se každý rok na podzim, může být ale svoláno v mimořádných situacích. Valné shromáždění na rozdíl od Rady bezpečnosti nedisponuje žádnými donucovacími prostředky, má právo diskutovat, vyslovovat obecné i konkrétní doporučení a zjišťovat skutečnosti. Zabývá se problematikou ozbrojených konfliktů a odzbrojení, usiluje o zlepšování situace dětí, mladých lidí, žen a dalších zranitelných skupin, debatuje o otázkách udržitelného rozvoje a lidských práv a rozhoduje o výši příspěvků členských států do rozpočtu OSN a o jejich využití. Pokud se jedná o důležitá rozhodnutí, jako např. bezpečnost ve světě, přijímání nových členů nebo stanovování rozpočtu organizace, musí se dohodnout dvě třetiny států, o ostatních otázkách rozhoduje prostá většina.[3]

Rada bezpečnosti

Podrobnější informace naleznete v článku Rada bezpečnosti OSN.

Rada bezpečnosti je výkonným orgánem OSN a přísluší jí základní odpovědnost za udržení mezinárodního míru a bezpečnosti a její rezoluce jsou právně závazné. Rozhodnutí Rady Bezpečnosti jsou přímo platná v každém členském státě s monistickým systémem práva. Rada zasedá nepravidelně, schůze jsou svolávány podle potřeby, i ve velmi krátkých lhůtách. Členové se střídají v předsednictví po měsíci (týká se to stálých i nestálých členů). K přijetí rezoluce musí 9 členů hlasovat pro. Pokud ale i jediný z pěti stálých členů hlasuje proti, rezoluce schválena není. Tento princip je znám jako „právo veta“.

Budova OSN v New Yorku

Rada bezpečnosti (RB) má 15 členů. Charta OSN určuje 5 z nich jako stálé. Stálými členy Rady bezpečnosti s právem veta proti navrženým rezolucím jsou:

Valné shromáždění volí 10 dalších států za členy nestálé na dvouleté období. Jejich výběr vychází z principu rovnoměrného geografického zastoupení.[3] 10 nestálých členů (v závorce rok ukončení mandátu): Albánie (2023), Brazílie (2023), Gabon (2023), Ghana (2023), Indie (2023), Irsko (2022), Keňa (2022), Mexiko (2022), Norsko (2022) a Spojené arabské emiráty (2023).

Česká republika byla v období po rozpadu Československa členem Rady bezpečnosti OSN poprvé a zatím naposledy v letech 1994–1995. V roce 2003 hostila 57. zasedání Valného shromáždění, které vedl tehdejší předseda Valného shromáždění Jan Kavan. Významné bylo také české předsednictví Ekonomické a sociální rady OSN v roce 1997.

Opatření při ohrožení míru:[4]

  • Rezoluce – (z lat. resolutio = rozhodnutí) – požadují ukončení vojenských agresí a mezinárodního násilí
  • Embargo – (ze šp. embargo = zábrana) – je nejmírnějším donucovacím prostředkem OSN vůči státům, které porušují mír, členské státy nesmějí vyvážet zbraně ani vojenský materiál do států, vůči nimž je embargo vyhlášeno
  • Sankce - (z lat. sanctio = usnesení, příkaz) – bývají většinou hospodářské a plošné, státy neřídící se přijatými rezolucemi jsou sankcemi hospodářsky izolovány od zbytku světa, členské státy OSN po přijetí sankcí vůči některému státu nesmějí s tímto státem obchodovat
  • Bojkot – (podle angl. Kapitána Boycotta) - Postiženému státu je dočasně pozastaveno jeho členství, v mezinárodních organizacích (včetně sportovních – nesmí se zúčastnit ani olympijských her), je politicky izolován od zbytku světa, stát postižený bojkotem zpravidla nesmí navštěvovat ani cizí státníci s výjimkou zvláštních vyslanců OSN, formou bojkotu je i omezení nebo úplné přerušení diplomatických styků

Ekonomická a sociální rada

Podrobnější informace naleznete v článku Ekonomická a sociální rada OSN.

Ekonomická a sociální rada OSN (ECOSOC) se skládá z 54 členských států, volených na tříleté období Valným shromážděním. Funkční období členského státu končí 31. prosince posledního roku. Hlavní zasedání v délce čtyř týdnů se koná v červenci, střídavě v New Yorku a Ženevě.[4] Rada se zabývá otázkami týkajícími se hospodářství, kultury, výchovy, zdravotnictví a podobně. Svá usnesení doporučuje na Valném shromáždění jednotlivým státům nebo jiným organizacím spadajícím pod OSN. Hospodářská a sociální rada koordinuje činnosti těchto organizací, které vznikly například mezinárodními dohodami. Této radě je podřízeno pět regionálních komisí, kterými jsou Hospodářské komise pro Evropu, Afriku, Latinskou Ameriku a karibskou oblast, Asii a Tichomoří a pro západní Asii. Ekonomická a sociální rada se také zabývá ochranou lidských práv a svobod.[3]

Poručenská rada

Podrobnější informace naleznete v článku Poručenská rada OSN.

Poručenská rada má 5 členů: Čína, Francie, Rusko, Spojené království a USA. Rada formálně ukončila činnost 1. listopadu 1994, kdy se nezávislým státem a členem OSN stalo Palau, poslední území pod správou OSN. Rezolucí, která byla ten den přijata, pozměnila Rada svůj jednací řád v tom smyslu, že se nebude scházet každoročně, ale jen podle potřeby, když si to situace vyžádá. O svolání může rozhodnout její předseda nebo pokud si to vyžádá většina členů Poručenské rady, Valného shromáždění nebo Rady bezpečnosti.[3]

Mezinárodní soudní dvůr

Antonín Novotný, československý prezident, v září roku 1960, na zasedání OSN.
Podrobnější informace naleznete v článku Mezinárodní soudní dvůr.

Mezinárodní soudní dvůr má sídlo v Haagu a úředním jazykem je angličtina a francouzština. Má 15 členů volených Valným shromážděním a Radou bezpečnosti. Soudci jsou voleni na devítileté období a každé 3 roky se obměňuje 1/3 soudců.[4] Při volbě musí být zohledněna zásada, že mají být zastoupeny všechny regiony světa a také jednotlivé právní kultury. Soud se řídí statutem, který byl přijat spolu s Chartou OSN. Rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora jsou závazná a definitivní. Může projednávat spory, které mu předloží sporové strany, nebo spory stran, které v minulosti přiznaly jeho generální příslušnost.

Sekretariát

Sekretariát OSN tvoří přibližně 7 500 stálých zaměstnanců z více než 170 zemí světa. Zpracovává podkladové informace pro zástupce vlád, realizuje rozhodnutí členských států OSN, organizuje mezinárodní konference a poskytuje překladatelské a tlumočnické služby do oficiálních jazyků OSN.[3]

Generální tajemník

V čele sekretariátu OSN stojí generální tajemník OSN, který je jmenován na 5 let s možností znovuzvolení. Je nejen hlavním správním úředníkem organizace, ale jsou mu také svěřovány diplomatické úkoly, zvláště při urovnávání mezinárodních konfliktů. Podává Valnému shromáždění výroční zprávu o činnosti organizace, má právo upozornit Radu bezpečnosti na každou situaci, která ohrožuje mezinárodní mír a bezpečnost, zastupuje OSN. Je povinen plnit všechny úlohy, které mu svěří Valné shromáždění a ostatní orgány organizace.[4]

Charta OSN

Souborem pravidel, práv a povinností všech členských států je Charta OSN, zakládající dokument organizace z roku 1945. Při vstupu do OSN přijímá stát cíle a pravidla Charty.[2]

Členství

Do OSN může vstoupit každý stát, který přijme závazky a pravidla Charty. O přijetí rozhoduje Valné shromáždění na základě doporučení Rady bezpečnosti. Některé státy nejsou členy OSN, ale vstoupily do některé ze specializovaných agentur. Mohou proto požádat o status stálého pozorovatele. Tato praxe je zvyklostí, která není popsána v Chartě. Stálí pozorovatelé mají volný přístup na většinu zasedání. Patří mezi ně i některé mezinárodní organizace.[2]

Jazyky

Oficiálními jazyky OSN jsou angličtina, arabština, čínština, francouzština, ruština a španělština.[5] Pracovními jazyky Sekretariátu OSN jsou angličtina a francouzština. Delegáti mohou v OSN mluvit kterýmkoliv z oficiálních jazyků, projevy jsou simultánně tlumočeny do ostatních. Většina dokumentů OSN je vydávána ve všech šesti oficiálních jazycích. Delegáti států mohou učinit prohlášení i v jiném jazyce. V takovém případě musí zabezpečit tlumočení svého projevu, nebo jej dát k dispozici písemně v jednom z oficiálních jazyků.[2]

Financování

OSN financují všichni členové, tedy 193 států. Žádný jiný zdroj příjmů OSN nemá. Hospodaří se dvěma rozpočty:

• řádný – pokrývá činnost centrály v New Yorku a detašovaných pracovišť ve světě;

• rozpočet na mírové operace – financuje mise v konfliktních oblastech světa. Pět stálých členů Rady bezpečnosti musí všechny mírové mise schválit.

Příspěvky do obou rozpočtů OSN jsou povinné. Členské státy přispívají podle dohodnuté stupnice. Ta vychází ze schopnosti země přispívat, z výše národního důchodu a z počtu obyvatel. Běžný rozpočet OSN schvaluje Valné shromáždění vždy na dva roky.[6]

Rozpočet na mírové operace pro fiskální rok 2021-2022 činil 6,38 miliardy dolarů a podporoval 75 224 pracovníků rozmístěných v 10 misích po celém světě. Největšími přispěvateli byly: Spojené státy (27,89 %), Čína (15,21 %), Japonsko (8,56 %), Německo (6,09 %), Spojené království (5,78 %), Francie (5,61 %), Itálie (3,30 %), Rusko (3,04 %), Kanada (2,73 %) a Jižní Korea (2,26 %).[7]

Zvláštní programy OSN, které nejsou zahrnuty do běžného rozpočtu, jako UNICEF a Světový potravinový program, jsou financovány z dobrovolných příspěvků vlád členských zemí, korporací a soukromých osob.[8]

Cíle OSN

Udržování míru a bezpečnost

OSN po schválení Radou bezpečnosti vysílá mírové jednotky do oblastí, kde byl nedávno ukončen nebo přerušen ozbrojený konflikt, aby prosazovaly podmínky mírových dohod a odrazovaly strany konfliktu od obnovení bojů. Jelikož OSN nemá vlastní armádu, mírové síly dobrovolně poskytují členské státy. Těmto vojákům se někdy přezdívá „modré přilby“, protože nosí výrazné modré helmy. Mírové síly jako celek obdržely v roce 1988 Nobelovu cenu za mír.[9]

Od roku 1947 provedla OSN 71 mírových operací a od dubna 2021 bylo do misí nasazeno více než 88 000 příslušníků mírových sil ze 121 zemí.[10]

Kromě udržování míru se OSN aktivně podílí také na podpoře odzbrojování. Regulace zbrojení byla zahrnuta do Charty OSN hned v roce 1945.[11] Nástup jaderných zbraní přišel jen několik týdnů po podpisu Charty, což vedlo k první rezoluci prvního zasedání Valného shromáždění, která vyzvala ke konkrétním návrhům na odstranění jaderných zbraní a všech ostatních potenciálních zbraní hromadného ničení z národní výzbroje.[12] Kromě toho se mnoho mírových misí zaměřuje na odzbrojení: několik operací v západní Africe odzbrojilo zhruba 250 000 bývalých bojovníků a zajistilo desítky tisíc zbraní a miliony kusů munice.[13]

Lidská práva

Jedním z hlavních cílů OSN je podporovat a prosazovat dodržování lidských práv a základních svobod pro všechny bez rozdílu rasy, pohlaví, jazyka nebo náboženství a členské státy se zavazují podnikat společné i samostatné kroky na ochranu těchto práv.[14][15]

V roce 1948 Valné shromáždění přijalo Všeobecnou deklaraci lidských práv. Dokument vyhlašuje základní občanská, politická a ekonomická práva společná všem lidem.[16] Deklarace slouží spíše jako společný standard pro všechny národy než jako právně závazný dokument, ale stala se základem dvou závazných smluv, Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech.[17] V praxi není OSN schopna přijmout významná opatření proti porušování lidských práv bez rezoluce Rady bezpečnosti, nicméně odvádí zásadní práci při vyšetřování a podávání zpráv o porušování práv.

V roce 1979 Valné shromáždění přijalo Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen a v roce 1989 následovala Úmluva o právech dítěte.[18] Mezi další orgány OSN odpovědné za otázky práv žen patří Komise pro postavení žen, Rozvojový fond pro ženy a Mezinárodní výzkumný a vzdělávací institut pro podporu žen.[19]

S koncem studené války se začala aktivita v oblasti lidských práv více rozvíjet. V roce 1993 vznikla Komise OSN pro lidská práva,[20] která byla v roce 2006 nahrazena Radou pro lidská práva skládající se ze 47 států.[21] V roce 2006 Valné shromáždění rovněž přijalo Deklaraci o právech domorodého obyvatelstva[22] a v roce 2011 přijalo první rezoluci uznávající práva příslušníků LGBTQ+ komunity.[23] Stálé fórum OSN pro otázky domorodého obyvatelstva, jeden ze tří orgánů s mandátem dohlížet na otázky týkající se domorodého obyvatelstva, se poprvé sešlo v roce 2002.[24]

Hospodářský rozvoj a humanitární pomoc

Související informace naleznete také v článku Udržitelný rozvoj.

Dalším hlavním účelem OSN je dosažení mezinárodní spolupráce při řešení mezinárodních problémů ekonomické, sociální, kulturní a humanitární povahy.[15] K dosažení tohoto cíle byla vytvořena řada orgánů, které spadají především pod Valné shromáždění a ECOSOC.[25] V roce 2000 se 192 členských států OSN dohodlo na dosažení osmi rozvojových cílů tisíciletí do roku 2015.[26] V roce 2015 byly vyhlášeny Cíle udržitelného rozvoje (SDGs), které mají být nástupcem rozvojových cílů tisíciletí.[27] Cíle udržitelného rozvoje jsou výsledkem tříletého procesu vyjednávání, který začal na Konferenci OSN o udržitelném rozvoji v roce 2012 v Riu de Janeiro. Na formulaci SDGs se podílely všechny členské státy OSN, zástupci občanské společnosti, podnikatelské sféry, akademické obce i občané ze všech kontinentů. Agendu udržitelného rozvoje oficiálně schválil summit OSN 25. září 2015 v New Yorku v dokumentu Transforming our World: The 2030 Agenda for Sustainable Development (Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030), jehož součástí jsou i Cíle udržitelného rozvoje (SDGs).[28]

Rozvojové cíle tisíciletí

Související informace naleznete také v článku Rozvojové cíle tisíciletí.

Cíle OSN do roku 2019:

  1. snížit chudobu a sociální vyloučení
  2. dosáhnout univerzálního primárního vzdělávání
  3. prosazovat rovnost mužů a žen a poskytovat ženám více možností prosadit se ve společnosti
  4. snížit dětskou úmrtnost
  5. zlepšit zdraví matek
  6. boj s HIV/AIDS, malárií a dalšími nemocemi
  7. zajistit environmentální udržitelnost
  8. vybudovat globální partnerství pro rozvoj
  9. udržovat mezinárodní mír a bezpečnost

Cíle udržitelného rozvoje[28]28" class="mw-editsection-visualeditor">editovat | editovat zdroj

Cíle udržitelného rozvoje
  1. vymýtit chudobu ve všech jejích formách všude na světě
  2. vymýtit hlad, dosáhnout potravinové bezpečnosti a zlepšení výživy, prosazovat udržitelné zemědělství
  3. zajistit zdravý život a zvyšovat jeho kvalitu pro všechny v jakémkoli věku
  4. zajistit inkluzivní a spravedlivé kvalitní vzdělání a podporovat celoživotní vzdělávání pro všechny
  5. dosáhnout genderové rovnosti a posílit postavení všech žen a dívek
  6. zajistit dostupnost vody a sanitačních zařízení pro všechny a udržitelné hospodaření s nimi
  7. zajistit přístup k cenově dostupným, spolehlivým, udržitelným a moderním zdrojům energie pro všechny
  8. podporovat trvalý, inkluzivní a udržitelný hospodářský růst, plnou a produktivní zaměstnanost a důstojnou práci pro všechny
  9. vybudovat odolnou infrastrukturu, podporovat inkluzivní a udržitelnou industrializaci a inovace
  10. snížit nerovnost uvnitř zemí i mezi nimi
  11. vytvořit inkluzivní, bezpečná, odolná a udržitelná města a obce
  12. zajistit udržitelnou spotřebu a výrobu
  13. přijmout bezodkladná opatření na boj se změnou klimatu a zvládání jejích dopadů
  14. chránit a udržitelně využívat oceány, moře a mořské zdroje pro zajištění udržitelného rozvoje
  15. chránit, obnovovat a podporovat udržitelné využívání suchozemských ekosystémů, udržitelně hospodařit s lesy, potírat rozšiřování pouští, zastavit a následně zvrátit degradaci půdy a zastavit úbytek biodiverzity
  16. podporovat mírové a inkluzivní společnosti pro udržitelný rozvoj, zajistit všem přístup ke spravedlnosti a vytvořit efektivní, odpovědné a inkluzivní instituce na všech úrovních
  17. oživit globální partnerství pro udržitelný rozvoj a posílit prostředky pro jeho uplatňování

Rozvojový program OSN (neboli UNDP), organizace pro technickou pomoc na bázi grantů, je jedním z předních subjektů v oblasti mezinárodního rozvoje. Organizace také zveřejňuje Index lidského rozvoje OSN, srovnávací měřítko, které hodnotí země podle chudoby, gramotnosti, vzdělání, průměrné délky života a dalších faktorů.[29] Organizace pro výživu a zemědělství (neboli FAO) podporuje rozvoj zemědělství a potravinovou bezpečnost.[30] Dětský fond OSN (neboli UNICEF) byl založen v roce 1946 na pomoc evropským dětem po druhé světové válce a rozšířil své poslání na poskytování pomoci po celém světě a na dodržování Úmluvy o právech dítěte.[31]

Světová banka a Mezinárodní měnový fond (nebo MMF) jsou nezávislé specializované agentury a pozorovatelé v rámci OSN.[32] Původně vznikly odděleně od OSN na základě Brettonwoodské dohody.[33] Světová banka poskytuje půjčky na mezinárodní rozvoj, zatímco MMF podporuje mezinárodní hospodářskou spolupráci a poskytuje nouzové půjčky zadluženým zemím.[34]

Další významnou agenturou OSN je Světová zdravotnická organizace (WHO), která se zabývá mezinárodními zdravotními otázkami a vymýcením nemocí. V roce 1980 se podařilo vymýtit pravé neštovice a v následujících desetiletích dětskou obrnu, říční slepotu a lepru.[35] Společný program OSN pro HIV/AIDS (neboli UNAIDS) koordinoval reakci organizace na epidemii AIDS.[36] Populační fond OSN, který rovněž věnuje část svých prostředků na boj proti HIV, je největším světovým zdrojem financování služeb v oblasti reprodukčního zdraví a plánování rodiny.[37]

OSN hraje spolu s Mezinárodním hnutím Červeného kříže a Červeného půlměsíce hlavní roli v koordinaci pomoci v nouzi. Světový potravinový program (WFP) poskytuje potravinovou pomoc v reakci na hladomor, přírodní katastrofy a ozbrojené konflikty. Organizace ročně nakrmí v průměru 90 milionů lidí v 80 zemích světa.[38] Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (neboli UNHCR) se zabývá ochranou práv uprchlíků, žadatelů o azyl a lidí bez státní příslušnosti.[39] Programy UNHCR a WFP jsou financovány z dobrovolných příspěvků vlád, korporací a jednotlivců, ačkoli administrativní náklady UNHCR jsou hrazeny z primárního rozpočtu OSN.[40]

Ochrana životního prostředí a klimatueditovat | editovat zdroj

V roce 1972 vznikl Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) a otázky životního prostředí se staly významnou součástí agendy OSN. Nedostatek úspěchů v prvních dvou desetiletích činnosti v této oblasti vedl k uspořádání Summitu Země v brazilském Rio de Janeiru v roce 1992, který se snažil dát těmto snahám nový impuls.[41] V roce 1988 UNEP a Světová meteorologická organizace (WMO), další organizace OSN, založily Mezivládní panel pro změnu klimatu, který hodnotí výzkum globálního oteplování a podává o něm zprávy.[42] Kjótský protokol, který sponzorovala OSN, stanovil pro ratifikující státy právně závazné cíle pro snížení emisí.[43]

Další globální problémyeditovat | editovat zdroj

Od vzniku OSN získalo nezávislost více než 80 kolonií. Valné shromáždění přijalo v roce 1960 Deklaraci o udělení nezávislosti koloniálním zemím a národům, přičemž všechny hlavní koloniální mocnosti nehlasovaly proti, ale zdržely se hlasování. OSN se snaží o dekolonizaci prostřednictvím skupin, mezi něž patří Výbor pro dekolonizaci[44], který uvádí sedmnáct zbývajících „nesamosprávných území“, z nichž největší a nejlidnatější je Západní Sahara.[45]

OSN také vyhlašuje a koordinuje mezinárodní události, které upozorňují na otázky mezinárodního zájmu, jako Světový den tuberkulózy, Den Země a Mezinárodní rok pouští a rozšiřování pouští.[46]

Odborné organizace OSNeditovat | editovat zdroj

OSN má řadu odborných organizací, mj.:

Zajímavostieditovat | editovat zdroj

Známka OSN, věnovaná Modrým přilbám

Švýcarská poštovní správa pro potřeby Evropského úřadu OSN v Ženevě opatřila část emisí švýcarských poštovních známek od roku 1950 přetiskem NATIONS UNIES OFFICE EUROPÉEN. O pět let později pak vydala speciální emise (tedy nikoli přetisk) s označením NATIONS UNIÉS a HELVETIA, v švýcarské měně. O další 4 roky později, roku 1959 byly vydávány první emise známek OSN, i nadále se švýcarskou měnou.[47]

Model OSN pro středoškolské a vysokoškolské studenty je největším vzdělávacím projektem Asociace pro mezinárodní otázky (v rámci Pražského studentského summitu), který se koná každoročně od září do března na Vysoké škole ekonomické.

Podobné modely jsou vytvářeny i na regionální úrovni, např. Debatní liga Hodonín, Plzeňská diplomatická simulace.

Od léta roku 2015 předsedá Radě OSN pro lidská práva blízkovýchodní monarchie Saúdská Arábie, která je kritizována za hrubé porušování lidských práv.[48]

Spojené státy 19. června 2018 oficiálně oznámily, že odcházejí z Rady OSN pro lidská práva. Podle americké velvyslankyně při OSN Nikki Haleyové si orgán z lidských práv pouze střílí a jedná jen ve vlastním zájmu.[49]

8. dubna 2022 bylo rozhodnutím Valného shromáždění OSN vyloučeno Rusko z Rady pro lidská práva na základě evidence řady případů mučení a vražd ukrajinských civilistů příslušníky ruské armády v průběhu Ruské invaze na Ukrajinu.[50] Valné shromáždění OSN zvolilo 10. května 2022 do Rady pro lidská práva Českou republiku, která nahradila Rusko a dokončí za něj termín do 31. prosince 2023.[51]

Kritikaeditovat | editovat zdroj

Hlasování OSN 27.10.2023, ve věci války Izraele a Hamásu.

Rada bezpečnosti OSN je kritizována za exkluzivní klub stálých členů a právo veta. Charta Spojených národů dává Radě legislativní, výkonnou i soudní pravomoc.[52] Přesto není OSN s to zabránit konfliktům.

Dále to jsou skandály kolem programu Potraviny za ropu,[53] dětské prostituce a pornografie[54] či sexuálního obtěžování.[55]

Podle některých jsou organizace OSN, jako například Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), údajně zpolitizované.[56]

Administrativa Spojených států amerických včetně prezidenta Donalda Trumpa kritizovala OSN za spojování podpory umělých potratů s bojem proti pandemii covidu-19.[57] OSN podle ekvádorských pro-life skupin nabídla Ekvádoru pomoc proti pandemii covidu-19 pod podmínkou, že povolí umělé potraty na požádání matky.[58] Dle vyjádření úředníků OSN pro agenturu AFP nic takového podmínkou zaslání humanitární pomoci nebylo a doporučení respektovala zákony Ekvádoru a nepožadovala jejich změnu.[59]

Odkazyeditovat | editovat zdroj

Referenceeditovat | editovat zdroj

V tomto článku byl použit překlad textu z článku United Nations na anglické Wikipedii.

  1. Česká republika a OSN | Stálá mise České republiky při OSN v New Yorku. www.mzv.cz online. cit. 2023-04-17. Dostupné online. 
  2. a b c d e Historie. OSN Česká Republika online. cit. 2023-04-17. Dostupné online. 
  3. a b c d e Organizační struktura. OSN Česká Republika online. cit. 2023-04-17. Dostupné online. 
  4. a b c d Organizace spojených národů (OSN) - Politologie - Referáty. www.odmaturuj.cz online. cit. 2023-04-18. Dostupné online. 
  5. Official Languages online. Organizace spojených národů cit. 2021-09-22. Dostupné online. 
  6. Financování. OSN Česká Republika online. cit. 2023-04-17. Dostupné online. 
  7. How we are funded. United Nations Peacekeeping online. cit. 2023-04-17. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Where Your Money Goes | WFP | United Nations World Food Programme - Fighting Hunger Worldwide. web.archive.org online. 2013-11-12 cit. 2023-04-17. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-11-12. 
  9. The Nobel Peace Prize 1988. web.archive.org online. 2011-04-02 cit. 2023-04-18. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-04-02. 
  10. Where we operate. United Nations Peacekeeping online. cit. 2023-04-18. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Chapter V | United Nations. web.archive.org online. 2017-10-28 cit. 2023-04-18. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-10-28. 
  12. General Assembly Resolutions 1st Session. web.archive.org online. 2008-03-12 cit. 2023-04-18. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-03-12. 
  13. Mano River Basin, 25 years of peacekeeping | United Nations Peacekeeping. web.archive.org online. 2022-03-13 cit. 2023-04-18. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-13. 
  14. Chapter IX | United Nations. web.archive.org online. 2017-11-09 cit. 2023-04-18. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-11-09. 
  15. a b Chapter I | United Nations. web.archive.org online. 2017-10-28 cit. 2023-04-18. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-10-28. 
  16. KENNEDY, Paul M. The parliament of man : the past, present, and future of the United Nations. 1st ed. vyd. New York: Random House 361 s. Dostupné online. ISBN 0-375-50165-7, ISBN 978-0-375-50165-4. OCLC 62110019 S. 178–182. 
  17. FOMERAND, Jacques. The A to Z of the United Nations. Lanham: Scarecrow Press 571 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8108-7020-8, ISBN 0-8108-7020-7. OCLC 435787945 S. 377. 
  18. FOMERAND, Jacques. The A to Z of the United Nations. Lanham: Scarecrow Press 571 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8108-7020-8, ISBN 0-8108-7020-7. OCLC 435787945 S. 73. 
  19. FOMERAND, Jacques. The A to Z of the United Nations. Lanham: Scarecrow Press 571 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8108-7020-8, ISBN 0-8108-7020-7. OCLC 435787945 S. 194, 341. 
  20. UN creates new human rights body. news.bbc.co.uk. 2006-03-15. Dostupné online cit. 2023-04-18. (anglicky) 
  21. UN creates new human rights body. Wayback Machine online. 2013-04-13 cit. 2023-04-18. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-04-13. 
  22. Frequently Asked Questions: Declaration on the Rights of Indigenous Peoples. Wayback Machine online. 2013-04-13 cit. 2023-04-18. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-04-13. 
  23. U.N. Gay Rights Protection Resolution Passes, Hailed As 'Historic Moment'. web.archive.org online. 2013-11-13 cit. 2023-04-18. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-11-13. 
  24. About Us / Members. web.archive.org online. 2013-11-01 cit. 2023-04-18. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-11-01. 
  25. KENNEDY, Paul M. The parliament of man : the past, present, and future of the United Nations. 1st ed. vyd. New York: Random House 361 s. Dostupné online. ISBN 0-375-50165-7, ISBN 978-0-375-50165-4. OCLC 62110019 S. 143–144. 
  26. United Nations Millennium Development Goals. web.archive.org online. 2013-11-13 cit. 2023-04-19. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-11-13. 
  27. Sustainable Development Goals: 17 Goals to Transform Our World. web.archive.org online. 2017-11-02 cit. 2023-04-18. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-11-02. 
  28. a b Cíle udržitelného rozvoje (SDGs). OSN Česká Republika online. cit. 2023-04-17. Dostupné online. 
  29. FASULO, Linda M. An insider's guide to the UN. New Haven, Conn.: Yale University Press 245 s. Dostupné online. ISBN 978-0-300-13351-6, ISBN 0-300-13351-0. OCLC 268793778 S. 169–170. 
  30. FOMERAND, Jacques. The A to Z of the United Nations. Lanham: Scarecrow Press 571 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8108-7020-8, ISBN 0-8108-7020-7. OCLC 435787945 S. 126. 
  31. UNICEF - About UNICEF: Who we are - Our history. web.archive.org online. 2013-10-21 cit. 2023-04-19. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-10-21. 
  32. Factsheet -- The IMF and the World Bank. web.archive.org online. 2004-06-03 cit. 2023-04-19. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2004-06-03. 
  33. About Us - United Nations. web.archive.org online. 2007-03-24 cit. 2023-04-19. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-03-24. 
  34. FOMERAND, Jacques. The A to Z of the United Nations. Lanham: Scarecrow Press 1 online resource (cxi, 571 pages) s. Dostupné online. ISBN 978-0-8108-7020-8, ISBN 0-8108-7020-7. OCLC 435787945 S. 175, 191-192. 
  35. FASULO, Linda M. An insider's guide to the UN. New Haven, Conn.: Yale University Press 245 s. Dostupné online. ISBN 978-0-300-13351-6, ISBN 0-300-13351-0. OCLC 268793778 S. 176–177. 
  36. FOMERAND, Jacques. The A to Z of the United Nations. Lanham: Scarecrow Press 571 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8108-7020-8, ISBN 0-8108-7020-7. OCLC 435787945 S. 199–200. 
  37. FOMERAND, Jacques. The A to Z of the United Nations. Lanham: Scarecrow Press 571 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8108-7020-8, ISBN 0-8108-7020-7. OCLC 435787945 S. 368. 
  38. Our Work | WFP | United Nations World Food Programme - Fighting Hunger Worldwide. web.archive.org online. 2013-11-13 cit. 2023-04-19. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-11-13. 
  39. UNHCR - About Us. web.archive.org online. 2013-12-04 cit. 2023-04-19. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-12-04. 
  40. FOMERAND, Jacques. The A to Z of the United Nations. Lanham: Scarecrow Press 571 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8108-7020-8, ISBN 0-8108-7020-7. OCLC 435787945 S. 348,398. 
  41. KENNEDY, Paul M. The parliament of man : the past, present, and future of the United Nations. 1st ed. vyd. New York: Random House 361 s. Dostupné online. ISBN 0-375-50165-7, ISBN 978-0-375-50165-4. OCLC 62110019 S. 160–162. 
  42. IPCC - Intergovernmental Panel on Climate Change. web.archive.org online. 2013-12-12 cit. 2023-04-19. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-12-12. 
  43. FASULO, Linda M. An insider's guide to the UN. New Haven, Conn.: Yale University Press 245 s. Dostupné online. ISBN 978-0-300-13351-6, ISBN 0-300-13351-0. OCLC 268793778 S. 179. 
  44. The United Nations and Decolonization. web.archive.org online. 2013-10-23 cit. 2023-04-19. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-10-23. 
  45. The United Nations and Decolonization - Committee of 24 - Non-Self-Governing Territories. web.archive.org online. 2014-02-27 cit. 2023-04-19. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-02-27. 
  46. United Nations Observances. web.archive.org online. 2013-11-04 cit. 2023-04-19. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-11-04. 
  47. Největším sponzorem UNICEF je fotbalový klub FC Barcelona. HLINKA, Bohuslav; MUCHA, Ludvík. Filatelistický atlas, 3.vydání. Praha: GKP, 1986. Kapitola Mezinárodní organizace, s. 216. 
  48. "Daniel Veselý: Saúdská Arábie hodlá popravit přes 50 lidí v jediný den Archivováno 6. 1. 2016 na Wayback Machine.". Český rozhlas. 9. prosince 2015.
  49. CNN on Twitter. Twitter online. cit. 2018-06-20. Dostupné online. 
  50. Rusko bylo vyloučeno z Rady OSN pro lidská práva. ‚Váleční zločinci tam nemají co dělat,‘ uvedl Kuleba. iROZHLAS online. Český rozhlas cit. 2022-04-07. Dostupné online. 
  51. ČTK. Česko je členem Rady OSN pro lidská práva. Nahradilo vyloučené Rusko. Deník.cz. 2022-05-10. Dostupné online cit. 2023-04-17. 
  52. http://archive.peacemagazine.org/v10n1p20.htm - Some questions raised at the Science for Peace conference on UN reform
  53. http://www.rozhlas.cz/zpravy/amerika/_zprava/rada-bezpecnosti-osn-uzavira-program-ropa-za-potraviny-pro-irak--824121 - Rada bezpečnosti OSN uzavírá program ropa za potraviny pro Irák
  54. https://web.archive.org/web/20090723152322/http://www.unicef.org/graca/a51-306_en.pdf - PROMOTION AND PROTECTION OF THE RIGHTS OF CHILDREN, Impact of armed conflict on children, Note by the Secretary-General
  55. http://indianexpress.com/article/india/india-others/delhi-police-fir-against-r-k-pachauri-on-charges-of-sexual-harassment/ - Delhi Police FIR against R K Pachauri on charges of sexual harassment
  56. http://www.theguardian.com/environment/earth-insight/2014/may/15/ipcc-un-climate-reports-diluted-protect-fossil-fuel-interests - IPCC reports 'diluted' under 'political pressure' to protect fossil fuel interests
  57. Acting Administrator John Barsa Letter to UN Secretary General Guterres | Press Release | U.S. Agency for International Development. www.usaid.gov online. 2020-05-18 cit. 2020-07-12. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-15. (anglicky) 
  58. In Ecuador, pro-life groups protest U.N. abortion conditions on coronavirus aid.. Catholic News Agency online. cit. 2020-07-12. Dostupné online. (anglicky) 
  59. UN falsely accused of demanding Ecuador ‘legalize’ abortions to get COVID-19 aid. Fact Check online. 2020-05-22 cit. 2020-07-12. Dostupné online. (anglicky) 

Literaturaeditovat | editovat zdroj

  • Charta Organizace spojených národů a Statut Mezinárodního soudního dvora. Praha : Informační centrum OSN, 1998, ISBN 80-238-5263-9
  • Paul Kennedy: Parlament světa : OSN a hledání světové vlády. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2009, ISBN 978-80-7106-423-7

Související článkyeditovat | editovat zdroj

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Organizace_spojených_národů
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Úřad
Úmrtí v roce 2021
Ústřední vedení odboje domácího
Čechoslováci v cizinecké legii během války v Indočíně
Červen
Červenec
Česká advokátní komora
Česká strana sociálně demokratická
Česká Wikipedie
České království
Česko
Česko-slovenský rozhlas
Československo
Česko na Letních olympijských hrách 2020
Řád bratří kazatelů
Římské číslice
Řecko
Řeholník
Šablona:Britské princezny sňatkem
Šarlota Augusta Hannoverská
Škoda Felicia
Španělsko
Štefan Svetko
Švédsko
Železniční trať Plzeň – Furth im Wald
Žofie Antonie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
1. červen
1. říjen
1. august
1. březen
1. duben
1. február
1. júl
1. jún
1. január
1. květen
1. máj
1. prosinec
1. srpen
10. červen
10. březen
10. duben
10. jún
10. leden
10. roky 20. storočia
11. červen
11. červenec
11. august
11. duben
11. február
11. január
11. marec
11. prosinec
11. srpen
1118
12. červen
12. červenec
12. říjen
12. august
12. březen
12. duben
12. júl
12. január
12. máj
12. október
12. srpen
13. červen
13. říjen
13. august
13. duben
13. jún
13. květen
13. listopad
13. máj
13. marec
13. prosinec
13. září
1348
1389
14. červen
14. august
14. březen
14. duben
14. květen
14. leden
14. září
1410
1415
1435
1440
1469
1494
1498
15. únor
15. červen
15. červenec
15. říjen
15. březen
15. duben
15. január
15. květen
15. leden
15. září
1511
1521
1541
1566
1576
16. červen
16. august
16. březen
16. duben
16. február
16. květen
16. leden
16. marec
16. srpen
16. století
1621
1628
1632
1634
1650
1652
1656
1663
1667
1672
1675
1682
1683
17. únor
17. červen
17. červenec
17. říjen
17. august
17. březen
17. duben
17. leden
17. máj
17. marec
17. prosinec
17. srpen
17. století
1705
1706
1708
1709
1710
1711
1712
1715
1716
1717
1720
1723
1724
1725
1729
1730
1732
1733
1741
1742
1745
1746
1754
1756
1759
1761
1766
1772
1776
1782
1783
1784
1785
1786
1787
1788
1789
1790
1792
1793
1795
1796
18. červen
18. duben
18. listopad
18. marec
18. století
18. září
1803
1806
1808
1811
1814
1815
1816
1817
1818
1819
1820
1821
1826
1827
1832
1833
1834
1835
1836
1837
1838
1839
1840
1841
1842
1844
1845
1847
1848
1853
1854
1856
1858
1859
1860
1861
1862
1863
1865
1867
1868
1870
1871
1874
1875
1876
1877
1878
1879
1880
1881
1882
1883
1884
1887
1888
1889
1891
1892
1893
1896
1897
1899
19. červen
19. červenec
19. duben
19. jún
19. prosinec
19. srpen
19. století
19. storočie
19. září
1900
1901
1903
1904
1905
1906
1907
1908
1909
1910
1912
1913
1918
1921
1922
1923
1924
1925
1926
1926 v športe
1927
1928
1929
1930
1931
1932
1933
1935
1939
1941
1943
1944
1945
1946
1947
1948
1952
1956
1957
1958
1960
1962
1963
1964
1967
1968
1969
1970
1971
1973
1977
1978
1981
1983
1984
1986
1987
1989
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
2. únor
2. červen
2. červenec
2. říjen
2. apríl
2. duben
2. február
2. květen
2. leden
2. marec
2. prosinec
2. srpen
2. tisíciletí
2. září
20. červen
20. červenec
20. duben
20. január
20. květen
20. leden
20. listopad
20. roky 20. storočia
20. století
20. storočie
20. září
2000
2001
2002
2003
2005
2006
2007
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
2021
2022
21. červen
21. apríl
21. duben
21. květen
21. máj
21. marec
21. prosinec
21. storočie
22. únor
22. červen
22. červenec
22. říjen
22. apríl
22. březen
22. duben
22. február
22. júl
22. jún
22. listopad
22. máj
22. září
23. červen
23. červenec
23. duben
23. júl
23. květen
23. listopad
23. září
24. únor
24. červen
24. říjen
24. duben
24. květen
24. leden
24. marec
24. srpen
25. červen
25. duben
25. jún
25. květen
25. leden
25. srpen
25. září
26. únor
26. červen
26. apríl
26. duben
26. júl
26. jún
26. január
26. máj
26. září
27. červen
27. březen
27. duben
27. listopad
27. září
28. červen
28. duben
28. jún
28. leden
29. únor
29. červen
29. červenec
29. duben
29. január
29. květen
29. prosinec
29. srpen
29. září
2P/Encke
3. únor
3. červen
3. apríl
3. duben
3. júl
3. jún
3. január
3. leden
3. listopad
3. září
30. červen
30. červenec
30. říjen
30. apríl
30. duben
30. jún
30. marec
30. roky 20. storočia
31. červenec
31. říjen
31. júl
31. január
31. máj
31. srpen
4. únor
4. červen
4. červenec
4. říjen
4. duben
4. júl
4. leden
4. srpen
451
5. únor
5. červen
5. červenec
5. březen
5. duben
5. květen
5. srpen
5. září
529
6. červen
6. říjen
6. august
6. duben
6. február
6. listopad
6. marec
6. září
7. červen
7. říjen
7. březen
7. duben
7. február
7. leden
7. máj
7. prosinec
7. srpen
7. září
8. červen
8. červenec
8. apríl
8. august
8. duben
8. február
8. květen
8. leden
8. máj
8. marec
8. prosinec
8. srpen
8. září
9. červen
9. červenec
9. apríl
9. duben
9. júl
9. jún
9. květen
9. prosinec
9. srpen
Aaron Klug
Abdulhamid I.
Abdus Salam
Adam Ferguson
Adelheid Sasko-Meiningenská
Adolf Foehr
Adolf Parlesák
Aetius
Alžbeta II.
Alan Greenspan
Albánie
Albína Honzáková
Albert Sasko-Kobursko-Gothajský
Albrecht II. Habsburský
Aleksander Fredro
Alena Šrámková
Alessandra de Osma
Alexander Graham Bell
Alexandra, 2. vévodkyně z Fife
Alexandra Dánská
Alexandre Colonna-Walewski
Alexandr I. Pavlovič
Alfréd Wetzler
Alfredo Di Stéfano
Alice, vévodkyně z Gloucesteru
Allen Ginsberg
Alois Hadamczik
Alois Jedlička
Alois Kudrnovský
Alois Mezera
Alois Neruda
Alois Stompfe
Alois Vicherek
Amálie Hesensko-Darmstadtská
Amélie Sofie Hannoverská
Amharsko
Andrzej Wajda
Anglie
Anna Žofie Sasko-Gothajsko-Altenburská
Anna Žofie Schwarzbursko-Rudolstadtská
Anne, vévodkyně z Cumberlandu a Strathearnu
Antônio de Castro Mayer
Antonín Líman
Antonín Pikhart
Antonín Skřivan
Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Antonio Sacchini
Anton Trón
Arnošt Fridrich Sasko-Kobursko-Saalfeldský
Atletika na Letních olympijských hrách 2012 – 400 metrů překážek ženy
Atlet Evropy
Attila
Augusta Hesensko-Kaselská
Augusta Reuss Ebersdorf
Augusta Sasko-Gothajská
Augustin Bartoloměj Hille
Auschwitz
Autorita (knihovnictví)
Avraham Firkovič
Básník
Běh na 400 metrů
Běh na 400 metrů překážek
Bělorusko
Březen
Barbora Krejčíková
Baron
Baron Prášil (kniha)
Beatles
Beat generation
Benito Mussolini
Ben Roy Mottelson
Betlémská kaple
Birgitte, vévodkyně z Gloucesteru
Bitva na Bílé hoře
Bitva na Katalaunských polích
Brazília
Brno
Burgtheater
Camilla, vévodkyně z Cornwallu
Carl Maria von Weber
Carl Wilhelm Scheele
Caroline, hanoverská princezna
Catherine, vévodkyně z Cambridge
Cebu
Challenger (raketoplán)
Charles de la Bédoyére
Choť
Chuck Berry
Cloris Leachmanová
Coburg
Commons:Featured pictures/cs
Convair B-36 Peacemaker
Corpus iuris civilis
Covid-19
Dítě
Důstojník
Důvod
Dana Hlaváčová
Dario Fo
Dave Bailey
David Attenborough
Desaťročie
Diamantová liga
Diecéze
Domažlice
Dominik Hrušovský
Donald Peterson
Duben
Dusty Hill
Eduard August Hannoverský (1767)
Eduard Belcredi
Eduard Bindas
Eduard Formánek
Electronic Arts
Elena Várossová
Eleonora Amálie ze Schwarzenberka
Elizabeth Bowes-Lyon
Encyklopedie
Erich Einhorn
Ernest Jucovič
Esther Williams
Etiopie
Evžen Vratislav z Mitrovic
Evropané
Exkomunikace
Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně
Feodora Leiningenská
Ferdinand Albrecht II. Brunšvicko-Wolfenbüttelský
Ferdinand III. Habsburský
Fernão de Magalhães
Fernando Corbató
Fidel Castro
Figarova svatba
Filipíny
Florencie
Forenzní vědy
François-Édouard Picot
François Arago
Francie
Francouzská cizinecká legie
Francouzské království
Frank Finlay
Frank Lampard
František Antonín Gindl
František Benda
František Hála
František Hudeček
František Josias Sasko-Kobursko-Saalfeldský
František Kermer
František Matouš Klácel
František Nedvěd
František Nosál
František Sasko-Kobursko-Saalfeldský
František Tkadlík
František Vnuk
František Xaverský
Franz von Pillersdorf
Franz Xaver Winterhalter
Frederick Hopkins
Frederika Meklenbursko-Střelická
Frederika Pruská
Frederik III. Dánský
Fridrich II. Veliký
Fridrich Vilém II.
Friedrich Heidler
Gamesfarm
Gelasius II.
Gemeinsame Normdatei
Georges Dufrénoy
George Martin
Georgi Lozanov
Gian Galeazzo Sforza
Giovanni Battista Lampugnani
Girolamo Savonarola
Gottfried August Bürger
Grazia Deleddová
Gregoriánský kalendář
Gustav III. Švédský
Gustav Stresemann
Habsburská monarchie
Hannoverské princezny sňatkem
Hans Boesch
Heřman
Helena Waldecko-Pyrmontská
Hermína
Hilary Putnam
Hilda Múdra
Hlavní strana
Hoboj
Hostinec U Kaštanu
Hugh Hefner
Hunové
Ignaz Feigerle
IKEA
Ilona Svobodová
Indie
Indočína
Indočínská válka
Ingvar Kamprad
Irwin Rose
Islámský stát
Islamský kalendár
Itálie
Ivan Foustka
Jáchym Ondřej Šlik
Ján Eugen Kočiš
Ján Jesenský
Ján Maďar
Ján Podolák
Jérôme Lejeune
Július Binder
Jacob Hübner
Jacques Balmat
Jacques Offenbach
Jakub Stuart, vévoda z Cambridge
Jamato (1940)
James Stirling (architekt)
Janovy pašije
Jan Hýbl
Jan Hus
Jan Křtitel Pola
Jan Mikolášek
Jan Neruda
Jan Rudolf Demel
Jan Tomáš Kuzník
Jan Vianney
Jan Viklef
Jan z Lancasteru
Japonsko
Jaroslav Cejp
Jaroslav Kurzweil
Jean-Baptiste-Jacques Élie de Beaumont
Jean-Baptiste Charles Bouvet de Lozier
Jean-Marie Bachelot de La Pylaie
Jean Baptiste Perrin
Jean Moulin
Jiří Adamíra
Jiří Bělka
Jiří Družecký
Jiří III.
Jiří IV.
Jiří Levý
Jiří Prskavec
Jihoafrická republika
Jimmy Carter
Jindřich Černý (1930)
Jindřich Klečka
Jindřich V. Sálský
Jindřich XXIV. Reuss Ebersdorf
Johann Bernhard Fischer
Johann Nepomuk Kniebandl von Ehrenzweig
Johann Sebastian Bach
John Francis Wade
John Franklin
John George Kemeny
John Goodman
John Walker
Josef Babánek
Josef Beran
Josef Dostál (kajakář)
Josef II.
Josef Kemr
Josef Nesvadba
Josef Scheiwl
Josef Václav Myslbek
Joseph Martin Kraus
Juhani Aho
Jules Verne
Juliana Sasko-Kobursko-Saalfeldská
Julija Pečonkinová
Julius II.
Juraj Králik (diplomat)
Justinián I.
Kókaku
Kanada
Kanoistika na Letních olympijských hrách 2020 – C1 slalom muži
Kapské Město
Karel Černý (scénograf)
Karel Emanuel II. Savojský
Karel František Pitsch
Karel Herfort (1871)
Karel Hromádka (fotbalista)
Karel I. Stuart
Karel III. Španělský
Karel IV.
Karel Kosík
Karel Ludvík Fridrich Bádenský
Karel Sokolář
Karl Korb von Weidenheim
Karolina Brunšvická
Karolina z Ansbachu
Karol Kállay (fotograf)
Kateřina II. Veliká
Kateřina Javůrková
Kateřina Siniaková
Katharine, vévodkyně z Kentu
Kensingtonský palác
Kent
Klášter
Klement Antonín Zahrádka
Klokan quokka
Kmotr
Kočičí oko (mlhovina)
Koncentrační tábor
Koncil
Konflikt v Tigraji 2020
Konstantin Feoktistov
Korunní princ
Kosmický raketoplán
Koupací vůz
Královna
Královna matka
Království Velké Británie
Kristýna Luisa Öttingenská
Kristián VIII.
Krvavé Boží tělo v Kladně
Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic
Kryscina Cimanouská
Kultúra (spoločenské vedy)
Kurt Schwitters
Květa
Květen
Léon Bonnat
Ladislav Pavlovič
Lalibela
Legitimacy of Queen Victoria
Lehká atletika
Leopold Chalupa
Leopold I. Belgický
Leslie Nielsen
Letiště Václava Havla Praha
Letní olympijské hry 2020
Lev Stepanovič Ďomin
Lev Thun-Hohenstein
Liberec
Library of Congress Control Number
Lilek brambor
Lillian Hellman
Lionel Richie
Lipsko
Lisabon
Londýn
Lucie Bílá
Ludvík César, hrabě z Vexin
Ludvík I. Bavorský
Ludvík II. Hornobavorský
Ludvík Rudolf Brunšvicko-Wolfenbüttelský
Ludvík Souček
Ludvík Vaculík
Ludvík XVI.
Luis-Joseph Papineau
Luisa Lehzenová
Luisa Markéta Pruská
Lukáš Krpálek
Lukáš Rohan
Lumír Ševčík
Luna 14
LZ 104
Móric Beňovský
Malíř
Mali
Marceline Desbordes-Valmorová
Marián Čunderlík
Maria, vévodkyně z Gloucesteru a Edinburghu
Maria Walewská
Marie Žofie Helena Beatrice Bourbonská
Marie Alexandrovna Romanovová
Marie Brabantská (1256)
Marie Hannoverská (1776)
Marie Kristina z Kentu
Marie Sasko-Altenburská
Marie z Tecku
Marilyn Monroe
Marina Řecká a Dánská
Markéta Vondroušová
Marko Ristić
Maroko
Mars Odyssey
Maryland
Matyáš František Chorinský z Ledské
Meghan, vévodkyně ze Sussexu
Mel Brooks
Metr
Metro ve Varšavě
Mety
Mezinárodní standardní identifikátor jména
Michel Eugène Chevreul
Milan Šimečka
Milan Jíra (klavírista)
Milan Lasica
Milan Paumer
Milavče
Milenka
Miles Davis
Miloš Vacek
Miroslav Fiedler
Miroslav Jindra
Miroslav Lamač
Misionář
Mistrovství světa v atletice 2013
Mistrovství světa v atletice 2015
Mojang Studios
Mombasa
Monika zu Solms-Laubach
Mont Blanc
Moravský zemský sněm
Morton Feldman
Moses Mendelssohn
Moskva
Murray Rothbard
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní konvent
Následnictví
Němčina
Německo
Nacismus
Nadace Wikimedia
Napoleon Bonaparte
Narození
Nathaniel Wallich
Neal Cassady
Neapol
Neapolská operní škola
Neděle
Nemecko
Neteř
Neutronová bomba
New York
Nicole Kidmanová
Nikolaj Borisovič Delone
Nizozemci
Nobelova cena za fyziologii a lékařství
Nobelova cena za literatúru
Nový svět
Ojmiakon
Olbram Zoubek
Olympijské hry
Ontario (provincie)
Organizace spojených národů
Osecký klášter
Osmanská říše
Oswald Mathias Ungers
Othenio Abel
Pět neděl v balóně
Pařížská observatoř
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Papež
Paríž
Parlament
Patricia Nealová
Paul Berg
Pavel Hobl
Pavol Viboch
Peking
Peter Lax
Petr III. Portugalský
Petr Kolář (zpěvák)
Petr Rada (textař)
Pierre-Henri Cami
Pierre Méchain
Pius VI.
Ploutvonožci
Poledník
Polské království
Polsko
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Monarchie
Portál:Náboženství
Portál:Novověk
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Politika
Portál:Spojené království
Portál:Sport
Portugalsko
Pražská univerzita
Praha
Premiéra TV
Prima (televizní stanice)
Princ
Princess Royal
Princezna Diana
Princ z Walesu
Pruské království
Prvovýstup
Q58067
Q58067#identifiers
Q58067#identifiers|Editovat na Wikidatech
Radek Šlouf
Radek Dosoudil
Rakousko
Ralph David Abernathy
Ralph Waite
Regent
René Goscinny
Request for Comments
Richard Kaufmann
Robert Creeley
Robert Fogel
Robert King
Rok
Rudolf Jelínek
Rudolf Nováček
Rudolf Richter
Rudolf Turek
Rudolf Vrba
Ruské impérium
Rusko
Samson Rafael Hirsch
Sarah, vévodkyně z Yorku
SARS-CoV-2
Sasko
Sekretář (administrativa)
Senegal
Severní Amerika
Severný pól
Seznam britských králů
Seznam byzantských císařů
Seznam hlav ruského státu
Seznam představitelů Belgie
Seznam světového dědictví v Africe#Etiopie
Siegfried Lenz
Siloš Pohanka (hudobník)
Slalom na divoké vodě
Slovensko
SNAC
Socialistická federativní republika Jugoslávie
Sofie Řecká a Dánská
Sophie, hraběnka z Wessexu
Soubor:2019 ICF Canoe slalom World Championships 092 - Lukáš Rohan.jpg
Soubor:Caroline Bardua - Bildnis des Komponisten Carl Maria von Weber.jpg
Soubor:Duchknt.jpg
Soubor:Frederick Wilhelm II.png
Soubor:Friedrich Zweite Alt.jpg
Soubor:John Goodman by David Shankbone.jpg
Soubor:Lampard chelsea2.jpg
Soubor:LionelRichie0995-1000.jpg
Soubor:Lucie Bila.jpg
Soubor:Lukáš Krpálek - Rio 2016.jpg
Soubor:Nicole kidman3cropped.jpg
Soubor:Sir John Conroy, 1st Bt by Henry William Pickersgill.jpg
Soubor:Victoria duchess of Kent.jpeg
Soubor:Victoria Duchess of Kent 1861.jpg
Soubor:XB-36 first flight.jpg
Soubor:Zuzana Hejnová Moscow 2013.jpg
Sovětský svaz
Sovietsky zväz
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Spojené státy americké
Spoločnosť národov
Srážka vlaků u Milavčí
Stanislav II. August Poniatowski
Stanislav Vávra
Starověký Řím
Storočie
Story Musgrave
STS-6
Světová zdravotnická organizace
Svatá říše římská
Svatý Marek (Florencie)
Svatba
Tadeus Reichstein
Tallinn
Televize
Tenis na Letních olympijských hrách 2020
Tenis na Letních olympijských hrách 2020 – ženská čtyřhra
Tenis na Letních olympijských hrách 2020 – ženská dvouhra
Teodor Münz
Terry Cooper
Theodor Svedberg
Theo Adam
Thyra Dánská (1853–1933)
Thyra von Westernhagen
Tibor Šalát
Tigrajská lidově osvobozenecká fronta
Tikrít
Tomáš Fryčaj
Tomáš G. Masaryk
Tomáš Garrigue Masaryk
Tomáš Josef Povondra
Tovaryšstvo Ježíšovo
Turecko
Tycho de Brahe
Tympány
UNESCO
Univerzita Karlova
Uranienborg
Václavské náměstí
Václav Budovec z Budova
Václav Kalous
Václav Schuster
Václav Valeš (politik)
Vídeň
Výchova
Výstup do vesmíru
Vakcína proti covidu-19
Valéry Giscard d’Estaing
Vasco da Gama
Velha Goa
Velký pátek
Velkokníže
Vesuv
Viet Minh
Viktorie (britská královna)
Viktorie Adléta Šlesvicko-Holštýnská
Viktorie Luisa Pruská
Viktorie Sasko-Koburská
Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská
Viktor Stretti
Vilém IV. Britský
Vilém Weiss
Vilemína Ernestina Dánská
Virgil Ivan Grissom
Virtual International Authority File
Vital Šyšov
Vivian Maierová
Vladimír Beneš (1921)
Vladimir Osipovič Bogomolov
Vladko Maček
Vojtech Adamec
Vojtech Mihálik
Vysílač Konstantynow
Vzducholoď
Vzducholoď Norge
Washington, D.C.
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikimedia Foundation
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Wilhelm Gesenius
Wilhelm Grimm
William Duesbury
William George Horner
William Herschel
William R. King
Windsor
Wolfgang Amadeus Mozart
WorldCat
Západní Virginie
Zápalka (dřívko)
Zdeněk Netopil
Zikmund III. Vasa
Znojmo
Zoznam nositeľov Nobelovej ceny za chémiu
Zoznam nositeľov Nobelovej ceny za fyziku
Zoznam nositeľov Nobelovej ceny za fyziológiu alebo medicínu
Zoznam nositeľov Nobelovej ceny za literatúru
Zoznam nositeľov Nobelovej ceny za mier
Zuzana Hejnová




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk