A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Sčítání lidu na Ukrajině v roce 2001 bylo první a zatím poslední sčítání lidu, jež se uskutečnilo na nezávislé Ukrajině. Samotné sčítání probíhalo od 5. do 12. prosince 2001. Ukrajina spolu s Irákem, Uzbekistánem a Sýrií patří mezi státy, kde se sčítání lidu provádí nejméně častěji na světě.
Historie
Předehra
Podle zprávy Ekonomické komise OSN pro Evropu z roku 2020 by měl každý stát provádět sčítání lidu alespoň jednou za 10 let.[1] První a poslední sčítání lidu na Ukrajině se však uskutečnilo v roce 2001, hlavními důvody jsou opakující se ekonomické a politické krize, nedostatek financí a ozbrojený konflikt.
Předchozí sčítání lidu se provádělo v roce 1989, kdy žilo na území Ukrajinské SSR cca 51,4 miliony lidí. [2] I když je normou provedení sčítání lidu alespoň jednou za deset let, což by v případě Ukrajiny znamenalo nutnost provést sčítání v roce 1999, došlo k tomu až o dva roky později. Nicméně již v roce 1995 vydala vláda Ukrajiny nařízení №1536, které stanovuje podmínky provedení sčítání lidu v roce 1999.[3] Toto nařízení však pozbylo platnosti v roce 1998, kdy bylo vydáno jiné nařízení o provedení sčítání lidu v roce 2001.[4] V roce 2000 byl schválen zákon № 2058-III „O všeukrajinském sčítání lidu“, který upravoval průběh sčítání. [5] Rozhodným okamžikem se stalo 5. prosince 2001.[6]
Základní informace
Ke dni 5. prosince 2001 žilo podle výsledků sčítání lidu na Ukrajině celkem 48 milionů 457 tisíc osob.[2] Nejlidnatější administrativní jednotky byly Doněcká, Dněpropetrovská a Charkovská oblast, kde žilo 11,3 milionů lidí, což tvořilo takřka čtvrtinu celkové populaceю
32 milionů 574 tisíc lidí (67,2 % všeho obyvatelstva) žilo ve městech, zatímco 15 milionů 883 tisíc osob žilo na venkově.[2] Největší míru urbanizace měly Doněcká, Luhanská a Dněpropetrovská oblasti, kde žilo 29 % všeho městského obyvatelstva země.
Pro Ukrajinu je příznačná střední hustota zalidnění. Hustota zalidnění pro celou zemi byla 80 obyv./km² (Česko tentýž rok mělo hustotu zalidnění 130 obyv./km² [7]). Nejvyšší hodnoty byly na východě země, kde v industriálních oblastech Donbasu dosahovala lidnatost až 183 obyv./km², kdežto nejnižší hodnoty se vyskytovaly na jihu a severu země. Nejnižší lidnatost měla Černihivská oblast, jež měla pouhých 39 obyv./km².[2]
| Administrativní jednotka | Celková populace (tis. osob) |
Městské obyvatelstvo (tis. osob) |
Venkovské obyvatelstvo (tis. osob) |
Rozloha (km²) |
Hustota zalidnění (obyv./km²) |
Míra urbanizace |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Autonomní republika Krym | 2033,7 | 1274,3 | 759,4 | 26 081 | 78,0 | 63 % |
| Vinnycká oblast | 1772,4 | 818,9 | 953,5 | 26 513 | 66,9 | 46 % |
| Volyňská oblast | 1060,7 | 533,2 | 527,5 | 20 143 | 52,7 | 50 % |
| Dněpropetrovská oblast | 3567,6 | 2960,3 | 607,3 | 31 914 | 111,8 | 83 % |
| Doněcká oblast | 4841,1 | 4363,6 | 477,5 | 26 517 | 182,6 | 90 % |
| Žytomyrská oblast | 1389,5 | 775,4 | 614,1 | 29 832 | 46,6 | 56 % |
| Zakarpatská oblast | 1258,3 | 466,0 | 792,3 | 12 777 | 98,5 | 37 % |
| Záporožská oblast | 1929,2 | 1458,2 | 471,0 | 27 180 | 71,0 | 76 % |
| Ivanofrankivská oblast | 1409,8 | 593,0 | 816,8 | 13 928 | 101,2 | 42 % |
| Kyjevská oblast | 1827,9 | 1053,5 | 774,4 | 28 131 | 65,0 | 58 % |
| Kirovohradská oblast | 1133,1 | 682,0 | 451,1 | 24 588 | 46,1 | 60 % |
| Luhanská oblast | 2546,2 | 2190,8 | 355,4 | 26 684 | 95,4 | 86 % |
| Lvovská oblast | 2626,5 | 1558,7 | 1067,8 | 21 833 | 120,3 | 59 % |
| Mykolajivská oblast | 1264,7 | 838,8 | 425,9 | 24 598 | 51,4 | 66 % |
| Oděská oblast | 2469,0 | 1624,6 | 844,4 | 33 310 | 74,1 | 66 % |
| Poltavská oblast | 1630,1 | 956,8 | 673,3 | 28 748 | 56,7 | 59 % |
| Rovenská oblast | 1173,3 | 549,7 | 623,6 | 20 047 | 58,5 | 47 % |
| Sumská oblast | 1299,7 | 842,9 | 456,8 | 23 834 | 54,5 | 65 % |
| Ternopilská oblast | 1142,4 | 485,6 | 656,8 | 13 823 | 82,6 | 43 % |
| Charkovská oblast | 2914,2 | 2288,7 | 625,5 | 31 415 | 92,8 | 79 % |
| Chersonská oblast | 1175,1 | 706,2 | 468,9 | 28 461 | 41,3 | 60 % |
| Chmelnycká oblast | 1430,8 | 729,6 | 701,2 | 20 629 | 69,4 | 51 % |
| Čerkaská oblast | 1402,9 | 753,6 | 649,3 | 20 900 | 67,1 | 54 % |
| Černovická oblast | 922,8 | 373,5 | 549,3 | 8 097 | 114,0 | 40 % |
| Černihivská oblast | 1245,3 | 727,2 | 518,1 | 31 865 | 39,1 | 58 % |
| Kyjev | 2611,3 | 2611,3 | - | 839 | 3112,4 | 100 % |
| Sevastopol | 379,5 | 358,1 | 21,4 | 1 079 | 351,7 | 94 % |
| Ukrajina | 48457,1 | 32574,5 | 15882,6 | 603 628 | 80,3 | 67,2 % |
Pohlavní a věková struktura obyvatelstva
Podle výsledků sčítání lidu žilo v roce 2001 v roce 2001 22,441 milionů mužů (46,3 %) a 26 milionů 16 tisíc žen (53,7 %). Taková asymetrie se vysvětluje jednak vyšší mužskou nadúmrtností: ta byla vyšší než celoevropský průměr. Pro kohortu mužů ve věku 30 – 34 let dokonce platilo, že měli až pětkrát větší úmrtnost než jejich vrstevníci ve vyspělých státech Evropy, [8] jednak nižší střední délkou života, jejíž hodnota byla pro muže rovna 63,3 let, kdežto měly ženy naděj dožití až 73,63 let. [9]
Deformace věkové pyramidy byly způsobeny několika důvody. První příčinou byl Hladomor, jenž si vyžádal kolem pěti milionů životů a měl vliv na prudké snížení porodnosti v období let 1930 – 1936. Druhou příčinou byla Druhá světová válka, během které přišla Ukrajina o více než deset milionů životů Ukrajinců (především mužů), ale také dočasně snížila porodnost v zemi a fakticky donutila miliony žen odložit početí dítěte na lepší časy. Nicméně ani po válce nedošlo k baby boomu: v letech 1946 – 1947 přišel další hladomor, který si vyžádal dalších 1,5 milionů lidí. [10]
V osmdesátých letech 20. století a po rozpadu SSSR došlo ke strmému poklesu celkové plodnosti, což se odrazilo na ustavičném poklesu počtu narozených dětí v období let 1986 – 1999, i když je vidět určitá stabilizace počtu narozených kolem roku 1999.
Národnostní složení
Většinu obyvatelstva země tvoří Ukrajinci, již tvoří více než 3/4 celkového obyvatelstva. Největší národnostní menšinou jsou Rusové, již tvoří skoro čtvrtinu všeho obyvatelstva. Distribuce národností není však nerovnoměrná: zatímco na západě žije přes 90 % Ukrajinců, hlásí se k ukrajinské národnosti na východě pouze přes 50 %, na Krymu dokonce jsou menšinou.