A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Kyjevská oblast Київська область Kyjivska oblasť | |
---|---|
Geografie | |
Hlavní město | Kyjev |
Souřadnice | 50°15′ s. š., 30°30′ v. d. |
Rozloha | 28 131 km² |
Časové pásmo | +3 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 1 795 079 (1. 1. 2022) |
Hustota zalidnění | 63,8 obyv./km² |
Jazyk | ukrajinština |
Národnostní složení | Ukrajinci (92,5 %), Rusové a další |
Náboženství | Pravoslavné křesťanství |
Správa regionu | |
Stát | Ukrajina |
Nadřazený celek | Ukrajina |
Druh celku | oblast |
Podřízené celky | 7 rajónů |
Vznik | 27. února 1932 |
Předseda oblastní administrace | Vasyl Volodin |
Mezinárodní identifikace | |
Označení vozidel | AI a KI |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kyjevská oblast (ukrajinsky Київська область / Kyjivska oblasť, někdy též Київщина / Kyjivščyna) je jednou z 24 samosprávných oblastí na Ukrajině, v její středoseverní části. Jejím hlavním městem je zároveň metropole celé země, Kyjev – ten však není do oblasti zahrnut, největším městem je tak Bila Cerkva. Oblast zahrnuje okolí Kyjeva, na jihu území na řece Ros a na severu část regionu zvaného Polesí, kde sousedí s Běloruskem. V roce 2022 zde žilo 1,79 milionu obyvatel.
Historie
Oblast byla vytvořena jako součást Ukrajinské SSR 27. února 1932, původně však zahrnovala zhruba trojnásobné území. Už 15. října 1932 z ní byla vydělena severovýchodní část (nově vzniklá Černihivská oblast), 22. září 1937 pak západní část (Žytomyrská oblast). 7. ledna 1954 byla z jižní části území vyčleněna Čerkaská oblast.
Současné hranice oblasti byly stanoveny po Černobylské havárii. Tehdy do ni bylo zahrnuto i nově vybudované město Slavutyč, které je exklávou a obklopeno je Černihivskou oblastí. Severovýchod území oblasti dnes tvoří zakázaná zóna v okolí měst Černobyl a Pripjať, kde k havárii došlo.
Na počátku roku 2022 byla oblast částečně obsazena vojsky Ruské federace během ruské invaze na Ukrajinu při snaze o dobytí hlavního města Kyjeva. Začátkem dubna 2022 byla oblast po stažení ruských vojsk opět osvobozena ukrajinskou armádou.[1] Po stažení ruských vojsk z oblasti došlo k odhalení masakru ve městě Buča.
Geografie
Celou oblast tvoří nížiny (s výjimkou mírně pahorkatého jihu), na severu pak močály. Dělena je na západní a východní část řekou Dněpr, nejvýznamnějším tokem, který protéká jak jí, tak i celou Ukrajinou. Ten je nad hlavním městem Kyjevem přehrazen hrází Kyjevské přehrady; velké jezero, které tak vzniklo, je dlouhé více než 100 km a táhne se až k hranicím Běloruska (Homelská oblast). Na jihovýchodě zasahuje do oblasti jezero vytvořené Kanivskou přehradou. Nejdůležitějšími přítoky Dněpru jsou řeky Desna (zleva) a Pripjať, Teteriv, Irpiň a Ros (zprava).
Před rokem 2020 se oblast dále členila na 25 rajónů, poté byl jejich počet zredukován na sedm.[2] Díky poloze v okolí metropole má dobré dopravní spojení s Kyjevem i okolím. V oblasti se těží žula a kaolin, jsou zde také zřídla minerálních vod.
Obyvatelstvo
Se svými 1 789 300 obyvateli (2022) je 9. nejlidnatější oblastí Ukrajiny.
Kyjevská oblast se vyznačuje střední mírou urbanizace: z 1,79 milionů osob žilo ve městech 1,1 milionů lidí (61,7 %), zatímco na venkově jen 686,6 tisíc lidí (38,3 %).
Počet obyvatel v oblasti postupně klesal, nicméně v posledních letech dochází k pozvolnému nárůstu počtu obyvatel. Tabulka níže představuje populační vývoj oblasti.[3]
1990 | 1991 | 1995 | 2000 | 2005 | 2010 | 2015 | 2020 | 2022 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1 947 600 | 1 946 400 | 1 911 600 | 1 861 500 | 1 778 900 | 1 721 800 | 1 729 200 | 1 781 000 | 1 795 100 |
Za rok 2021 se narodilo 12 632 živě narozených dětí, zemřelo však 36 177, z nichž 59 byly děti ve věku do jednoho roku. Na 100 zemřelých připadá jen 35 živě narozených. Celkový přírůstek obyvatel byl 6 549 lidí. Míra kojenecké úmrtnosti tehdy činila 4,7 ‰.[4]
Podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 žilo v oblasti 92,5 % Ukrajinců a 6 % Rusů.[5] 92,3 % všech obyvatel považovalo ukrajinštinu za rodný jazyk, 7,2 % považovalo za svou mateřštinu ruštinu.[6]
Rajóny
Rajón | Sídlo | Počet obyvatel (2021)[7] |
---|---|---|
Bilocerkevský rajón (Білоцерківський район) | Bílá Cerekev | 436 115 |
Boryspilský rajón (Бориспільський район) | Boryspil | 203 273 |
Brovarský rajón (Броварський район) | Brovary | 242 180 |
- Bučský rajón (Бучанський район) | Buča | 362 382 |
Fastivský rajón (Фастівський район) | Fastiv | 183 794 |
Obuchivský rajón (Обухівський район) | Obuchiv | 228 829 |
Vyšhorodský rajón (Вишгородський район) | Vyšhorod | 131 957 |
Dnes je oblast rozdělena do 7 rajónů, před reformou v roce 2020 se v oblasti nacházelo 25 rajónů a 65 hromad. Oblast obsahuje 26 měst, 30 sídel městského typu a přes tisíc vesnic.
Kyjevská oblast také obsahuje dvě exklávy, město Slavutyč, které je enklávou v Černihivské oblasti a sídlo městského typu Kocjubynske, které je exklávou v hlavním městě Kyjevě.
Přehled větších měst
Následující tabulka podává přehled největších a nejvýznamnějších (včetně vysídlených měst Pripjať a Černobyl).[8]
Město | Ukrajinský název | Ruský název | Počet obyvatel k 1. 1. 2022 |
---|---|---|---|
Bila Cerkva | Біла Церква | Белая Церковь | 207 273 |
Brovary | Бровари | Бровары | 109 806 |
Irpiň | Ірпінь | Ирпень | 65 167 |
Boryspil | Бориспіль | Борисполь | 64 117 |
Fastiv | Фастів | Фастов | 44 014 |
Vyšneve | Вишневе | Вишнёвое | 42 983 |
Buča | Буча | Буча | 37 321 |
Vasylkiv | Васильків | Васильков | 37 068 |
Bojarka | Боярка | Боярка | 34 394 |
Obuchiv | Обухів | Обухов | 33 287 |
Vyšhorod | Вишгород | Вышгород | 33 109 |
Perejaslav | Переяслав | Переяслав | 26 273 |
Slavutyč | Славутич | Славутич | 24 464 |
Jahotyn | Яготин | Яготин | 18 995 |
Berezaň | Березань | Березань | 16 047 |
Bohuslav | Богуслав | Богуслав | 15 789 |
Skvyra | Сквира | Сквира | 15 165 |
Černobyl | Чорнобиль | Чернобыль | 0 |
Pripjať | Прип'ять | Припять | 0 |
Reference
- ↑ Průběh ruské invaze na Ukrajinu - analýza událostí den po dni. Armyweb.cz . 2022-03-10 . Dostupné online.
- ↑ Постанова Верховної Ради України «Про утворення та ліквідацію районів» 17. července 2020.
- ↑ Головне управління статистики в Київській області - Населення (1990-2021). kyivobl.ukrstat.gov.ua . . Dostupné online.
- ↑ Головне управління статистики в Київській області - 2022. kyivobl.ukrstat.gov.ua . . Dostupné online.
- ↑ Всеукраїнський перепис населення 2001 – Результати – Основні підсумки – Національний склад населення – Київська область. 2001.ukrcensus.gov.ua . . Dostupné online.
- ↑ Всеукраїнський перепис населення 2001 – Результати – Основні підсумки – Мовний склад населення – Київська область. 2001.ukrcensus.gov.ua . . Dostupné online.
- ↑ Чисельність наявного населення України на 1 січня . Kyjev: ДЕРЖСТАТ УКРАЇНИ / STATISTICS UKRAINE, 2020 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-04-06. (anglicky)
- ↑ "Населення Дніпропетровської області у 2020 році". www.dneprstat.gov.ua . ГОЛОВНЕ УПРАВЛІННЯ СТАТИСТИКИ У ДНІПРОПЕТРОВСЬКІЙ ОБЛАСТІ . Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kyjevská oblast na Wikimedia Commons
- (ukrajinsky) Oficiální stránky administrace Kyjevské oblasti Archivováno 7. 5. 2022 na Wayback Machine.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk