A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Černovická oblast Чернівецька область Černivecka oblasť Regiunea Cernăuți | |
---|---|
Geografie | |
Hlavní město | Černovice |
Souřadnice | 48°16′48″ s. š., 26°0′36″ v. d. |
Rozloha | 8 097 km² |
Časové pásmo | +3 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 890 457 (1. 1. 2022) |
Hustota zalidnění | 110 obyv./km² |
Jazyk | ukrajinština, rumunština, ruština |
Národnostní složení | Ukrajinci 75 %, Rumuni a Moldavané 20 %, mnoho malých menšin |
Náboženství | pravoslavné křesťanství |
Správa regionu | |
Stát | Ukrajina |
Nadřazený celek | Ukrajina |
Druh celku | oblast |
Podřízené celky | 3 rajóny |
Vznik | 7. srpna 1940 |
Předseda oblastní administrace | Serhij Osačuk |
Mezinárodní identifikace | |
ISO 3166-2 | UA-77 |
Telefonní předvolba | +380-37 |
Označení vozidel | CE |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Černovická oblast (ukrajinsky Чернівецька область / Černivecka oblasť; rumunsky Regiunea Cernăuți) je nejmenší z 24 samosprávných oblastí Ukrajiny. Rozkládá se v západní části země pod Karpatským pohořím a je utvořena ze starých moldavských území: severní Bukoviny, severní Besarábie a malého území zvaného Herca mezi nimi. Na jihu sousedí s Rumunskem a Moldavskem, na severu s historickými zeměmi Halič a Podolí, resp. s Ivanofrankivskou, Ternopilskou, Chmelnyckou a Vinnyckou oblastí.
V současné době zde žije přes 890 000 lidí, převážně Ukrajinců a Rumunů. Sídlem správy jsou Černovice, historické centrum Bukoviny.
Dějiny
Černovická oblast byla ustavena v rámci tehdejší Ukrajinské SSR 7. srpna 1940 poté, co severní část Bukoviny, celou Besarábii (z jejíž větší části byla vytvořena Moldavská SSR, dnešní Moldávie/Moldova) a malou část severního Moldavska (oblast okolo Hercy) z historických, etnických a strategických důvodů zabral Sovětský svaz na úkor Rumunska, jemuž území patřilo v letech 1918–1940. Rumunsko je pak dočasně získalo zpět (1941–1944); tehdy byla prakticky rozprášena zdejší početná židovská menšina. Poté se území opět stalo součástí Ukrajiny, jíž nepřetržitě náleží dosud.
Obyvatelstvo a města
Základní informace
K 1. lednu 2022 žilo v oblasti 890 457 obyvatel. Černovická oblast je nejmenší oblast podle počtu obyvatel na Ukrajině.
Oblast se vyznačuje nízkou mírou urbanizace: z 890,5 tisíc osob žilo ve městech jen 386 tisíc lidí (43,3 %), zatímco na venkově 504,5 tisíc lidí (56,6 %).
Počet obyvatel v oblasti postupně klesá, byť ve druhé dekádě došlo k dočasnému celkovému přírůstku obyvatel. Tabulka níže představuje populační vývoj oblasti.[1]
1990 | 1991 | 1995 | 2000 | 2005 | 2010 | 2015 | 2020 | 2022 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
938 500 | 938 600 | 945 400 | 932 300 | 911 500 | 904 400 | 910 000 | 901 600 | 890 500 |
Za rok 2021 se narodilo 7 836 živě narozených dětí, zemřelo však 14 376 lidí, z nichž 57 byly děti ve věku do jednoho roku. Na 100 zemřelých připadalo jen 55 živě narozených. Celkový úbytek obyvatel byl 6 109 lidí. Míra kojenecké úmrtnosti tehdy činila 7,3 ‰.[1]
Národnostní složení
Přestože etnická rozrůzněnost během 2. světové války a krátce po ní klesla, dodnes je oblast domovem pro mnoho národností.
Podle rumunského sčítání lidu roku 1930 žilo na území dnešní Černovické oblasti 805 642 obyvatel, z toho 47,6 % tvořili Ukrajinci, 28,2 % Rumuni, 11 % Židé, 5,7 % Rusové, 4 % Němci a okolo 1,5 % Poláci a Maďaři. V roce 2001 bylo národnostní složení následující: z 923 000 obyvatel tvořili 75,0 % Ukrajinci, 12,5 % Rumuni, 7,3 % Moldavané (tedy Rumuni a Moldavané celkem 19,8 %), 4,1 % Rusové, 0,4 % Poláci a 0,2 % Židé.[2] Nejvíce Rumunů žije v trojúhelníku kolem Hercy, kde jejich podíl dosahuje 93 %. 75 % obyvatel oblasti uvedlo ukrajinštinu jak rodný jazyk, ruštinu uvedlo jen 5,3 % všech obyvatel, ostatní jazyky, mezi nimiž se v první řadě řadí rumunština či moldavština a maďarština, jsou mateřštinou pro 19,1 % celkového obyvatelstva. [3]
Města a obce
Tabulka předkládá přehled větších sídel Černovické oblasti; celkem se na jejím území nachází 11 měst, z toho dvě byla do roku 2020 městy oblastního významu (tučně), 8 obcí městského typu (kurzívou), 252 obcí.[4]
Město | Ukrajinský název | Ruský název | Rumunský název | Obyvatel 1. 1. 2022 |
---|---|---|---|---|
Černovice (Černivci) | Чернівці | Черновцы | Cernăuți | 264 298 |
Storožynec | Сторожинець | Стородинец | Storojineț | 14 077 |
Novodnistrovsk | Новодністровськ | Новоднестровск | — [5] | 10 463 |
Krasnojilsk | Красноïльськ | Красноильск | Crasna Ilschii | 10 444 |
Hlyboka | Глибока | Глыбокая | Adâncata | 9 226 |
Chotim (Chotyn) | Хотин | Хотин | Hotin | 8 936 |
Sokyrjany | Сокиряни | Сокиряны | Secureni Târg | 8 547 |
Zastavna | Заставна | Заставна | Zastavna | 7 750 |
Berehomet | Берегомет | Берегомет | Berhomete pe Siret | 7 514 |
Novoselycja | Новоселиця | Новоселица | Noua Suliță | 7 399 |
Kelmenci | Кельменці | Кельменцы | Chelmenți | 6 985 |
Kicmaň | Кіцмань | Кицмань | Cozmeni | 6 049 |
Vaškivci | Вашківці | Вашковцы | Vășcăuți | 5 215 |
Vyžnycja | Вижница | Вижниця | Vijnița | 3 803 |
Herca | Герца | Герца | Herța | 2 097 |
Poznámky
- ↑ a b ГУС у Чернівецькій області. www.cv.ukrstat.gov.ua . . Dostupné online.
- ↑ Результати / Основні підсумки / Національний склад населення / Чернівецька область. 2001.ukrcensus.gov.ua . . Dostupné online.
- ↑ Результати / Основні підсумки / Мовний склад населення / Чернівецька область. 2001.ukrcensus.gov.ua . . Dostupné online.
- ↑ Ukrajinský statistický úřad. Статистичний збірник/Statistical Publication "Чисельність наявного населення України"/"Number of Present Population of Ukraine" . . Dostupné online.
- ↑ Sídlo bylo založeno teprve roku 1973, a nemá tedy tradiční rumunský název.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Černovická oblast na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky oblastní rady
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk