A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Saské vévodství Hartogdom Sassen (nds) Herzogtum Sachsen (de) ᚼᛅᚱᛐᚮᚵᛐᚢᛗ ᛊᚨᚼᛊᛁᚾ (runy)
| ||||||
Geografie
| ||||||
žádné
| ||||||
Obyvatelstvo | ||||||
Národnostní složení
|
||||||
Státní útvar | ||||||
saský tolar
| ||||||
Vznik
|
804 – konec saských válek
| |||||
Zánik
|
||||||
Státní útvary a území | ||||||
Saské vévodství (dolnoněmecky Hartogdom Sassen, psáno v runách: ᚼᛅᚱᛐᚮᚵᛐᚢᛗ ᛊᚨᚼᛊᛁᚾ, německy Herzogtum Sachsen) bylo středověké kmenové vévodství existující do roku 1296 a rozkládající se především na území současné německé spolkové země Dolní Sasko, ale zasahovalo i na území Saska-Anhaltska a Severního Porýní-Vestfálska, Šlesvicka-Holštýnska a okrajových oblastí severního Durynska a Hesenska.[1] Roku 1296 se vévodství definitivně rozpadlo na Sasko-Wittenbersko a Sasko-Lauenbursko.
Historie
Starší kmenové vévodství
Po smlouvě z Verdunu (843) připadlo téměř celé Sasko Východofranské říši. V polovině 9. století zde vzniklo silné kmenové vévodství, jehož prvním známým vévodou byl Liudolf, zmiňovaný v pramenech k roku 850. Za vlády jeho syna Oty Osvíceného pak Sasové ovládli Durynsko. Jeho syn, Jindřich I. Ptáčník, se stal roku 919 králem Východofranské říše a Sasko jádrem vznikajícího císařství.
Mladší kmenové vévodství
Po nástupu Oty I. (936–973) na německý trůn bylo Saské vévodství v roce 960 uděleno lénem Heřmanu Billungovi (odtud také další název Saska Země Billungů), přičemž nejdůležitější opěrné body zůstaly v držení krále. Zároveň výboji na východ vznikla Billunžská marka. Od konce 10. století a v 11. století postupně zanikla jednota vévodství, které se rozpadlo na řadu hrabství. V roce 1106 vymřel rod Billungů smrtí vévody Magnuse Saského, a Sasko získal Lothar Supplinburský, zvolený v roce 1125 římským králem jako Lothar III. Ten Sasko v roce 1137 převedl na svého zetě, vévodu Jindřicha Pyšného (Heinricha der Stolze) z Bavorska, za jehož života byla Míšeňská marka nakrátko opanována Welfy (1137–1138).
Jindřich Lev (1142–1180)
Po sesazení Jindřicha Pyšného obdržel Saské vévodství Albrecht I. Medvěd z rodu Askánců, který je zpětně převedl v roce 1142 na Jindřichova syna, proslulého Jindřicha Lva, za což obdržel Braniborské markrabství. Jindřich Lev z rodu Welfů rozšířil území Saska především vítěznými boji s polabskými Slovany na východním a severovýchodním pomezí (zde získal roku 1160 Meklenbursko, které se pak roku 1170 zase plně osamostatnilo jako říšské knížectví) a získal i Bavorské vévodství.
Roku 1180 poráží Jindřicha Lva císař Fridrich I. Barbarossa, který mu většinu držav zabavil a vévodství bylo rozděleno, čímž také de facto zaniklo.
Askánské období (1180–1423)
Bernhard, hrabě askánský, získal titul vévody a rodové državy, k nimž si ještě vydobyl Wittenbersko a Lauenbursko; arcibiskup kolínský pak Vestfálsko (jako vévodství); pomořanská knížata byla v roce 1181 povýšena na vévody; lankrabě durynský Herman I. obdržel Saskou Falc (Saské falckrabství, založené Jindřichem I. Ptáčníkem); Lübeck byl v roce 1182 povýšen na říšské město; a Jindřichu Lvu zůstaly pouze část Engern a Ostfálsko (z těchto zemí pak vzniklo roku 1235 Brunšvicko)
V roce 1260 si Bernhardovi vnuci rozdělili jeho území mezi sebe a to tak, že Johann získal Sasko-Lauenbursko a Albrecht Sasko-Wittenbersko. Obě linie spolu soupeřili o zisk kurfiřtského hlasu, který byl v roce 1356 přiřčen císařem Karlem IV. Rudolfu I. (1297–1356), vévodovi sasko-wittenberskému společně s úřadem říšského vikariátu.
Když v roce 1423 vymřela wittenberská linie sasko-askánského domu, obdržel kurfiřtský titul a zároveň přeneseně i titul vévodů saských míšeňský markrabě Fridrich IV. (I.) Bojovný z rodu Wettinů. Wittenberg se pak stal hlavním městem Saského kurfiřtství.
Symbolika
-
znak přisuzovaný Billungům na základě jejich mincí
-
znak Welfů (modrý lev na zlatém poli)
-
znak Askánců kolem roku 1000
-
znak vzniklý až ve 14. století a přisuzovaný zpětně Sasku
Odkazy
Reference
- ↑ viz mapa (Archivováno 8. 7. 2006 na Wayback Machine.)
Související články
- Seznam saských panovníků
- Dolní Sasko
- Severní Porýní-Vestfálsko
- Sasko-Anhaltsko
- Vestfálsko
- Vestfálské vévodství
- Saská falc
- Sasko-lauenburské vévodství
- Sasko-wittenberské vévodství
- Ernestinská vévodství
- Askánie
- Brunšvicko
- Meklenbursko
- Míšeňské markrabství
- Braniborsko
- Durynsko
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Saské vévodství na Wikimedia Commons
- Sasko[nedostupný zdroj
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk