A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Spojený ústav jaderných výzkumů (Объединённый институт ядерных исследований) | |
---|---|
Ředitelství Spojeného ústavu jaderných výzkumů | |
Zkratka | ОИЯИ |
Zakladatel | Georgij Fljorov |
Vznik | 1956 |
Účel | výzkum v oblasti jaderné fyziky |
Sídlo | Dubna (Moskevská oblast), Rusko |
Souřadnice | 56°44′47,12″ s. š., 37°11′21,36″ v. d. |
Úřední jazyk | ruština |
Ředitel | Grigorij Trubnikov |
Ocenění | Řád přátelství mezi národy Řád rudého praporu práce Řád práce Řád přátelství jubilejní odznam k 50. výročí založení SSSR … více na Wikidatech |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Spojený ústav jaderných výzkumů (rusky Объединённый институт ядерных исследований, Objediňonnyj institut jaděrnych issledovanij, ОИЯИ, OIJAI; česky se užívá akronym SÚJV) v Dubně u Moskvy je mezinárodní výzkumné centrum zabývající se jadernou fyzikou a jinými fyzikálními obory. Ústav zaměstnává dohromady 5500 lidí, vědců zde pracuje 1200 – tisícovka z tohoto počtu jsou doktorandi z 17 členských států. Těmito členskými státy jsou: Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Bulharsko, Čína, Kuba, Gruzie, Kazachstán, KLDR, Moldávie, Mongolsko, Polsko, Rumunsko, Rusko, Slovensko, Ukrajina, Uzbekistán a Vietnam. Rovněž zde působí významní vědci z organizací jako je UNESCO, CERN, CLAF a vědci ze států západní Evropy a USA.
Součásti
Ústav je rozdělen na osm specializovaných laboratoří:
- Bogoljubova laboratoř teoretické fyziky
- Vekslerova a Baldinova laboratoř fyziky vysokých energií
- Laboratoř částicové fyziky
- Dželepovova laboratoř jaderných problémů
- Fljorovova laboratoř jaderných reakcí
- Frankova laboratoř neutronové fyziky
- Laboratoř informačních technologií
- Laboratoř radiační biologie
Dále je součástí institutu univerzitní centrum. V těchto laboratořích probíhá výzkum v oborech: Teoretická fyzika, fyzika elementárních částic, relativistická jaderná fyzika, fyzika těžkých iontů, fyzika nízkých a středních energií, neutronová fyzika, fyzika kondenzovaných hmot, radiační biologie, počítačové sítě a vzdělávací programy výpočetní fyziky.
Vybavení
Institut je vybaven částicovým urychlovačem o energii 7 GeV, třemi izochronními cyklotrony o energiích 120, 145 a 650 MeV, fázotronem (680 MeV) a synchrofázotronem (4 MeV). V neutronové laboratoři pak pracuje neutronový pulsní reaktor a 19 přidružených zařízení využívajících neutronové paprsky z tohoto reaktoru.
Historie
Dohoda o založení ústavu byla podepsána 26. května 1946 v Moskvě, u jeho vzniku stáli slavní vědci, například Wang Kan-čchang, významný čínský fyzik, nebo Vladimir Veksler. Ústav vznikl ze dvou institutů sovětské akademie věd – Institutu pro jaderný výzkum a Elektrofyzikální laboratoře. Přestože první výzkumné zařízení bylo vybudováno v Dubně již v roce 1947, teprve se vznikem CERNu v roce 1954 nabyl ústav značného významu, právě jako "východní protipól CERNu".
Česká republika ze spolupráce odstoupila roku 2022 kvůli ruské agresi proti Ukrajině.[1]
Nejdůležitější objevy
V institutu bylo učiněno více než 40 významných objevů, například:
- 1959 – nezářivé přechody v mezoatomech
- 1960 – antisigma-minus hyperon
- 1963 – prvek 102
- 1972 – regenerace buněk po zásahu radiací
- 1973 – zákon zachování počtu kvarků
- 1975 – jev uvěznění pomalých neutronů
- 1988 – pravidelnost v rezonantních formacích muonických molekul v deuteriu
- 1999 – 2005 – těžké prvky 114, 116, 118, 115 a 113
- 2006 – chemická identifikace prvku 112
- 2010 – prvek 117
Ředitelé
- Dmitrij Ivanovič Blochincev (1956–1965)
- Nikolaj Nikolajevič Bogoljubov (1966–1988)
- Dezső Kiss (1989–1991)
- Vladimir Georgijevič Kadyševskij (1992–2005)
- Alexej Norajrovič Sisakjan (2005–2010)
- Michail Grigorjevič Itkis (2010–2011 viceředitel pověřený řízením po smrti A. N. Sisakjana)
- Viktor Anatoljevič Matvejev (2011–2020)
- Grigorij Vladimirovič Trubnikov (od 2021)
V letech 1956–1959 působil v pozici náměstka ředitele prof. Václav Votruba.
Cena SÚJV
Od roku 1961 se uděluje cena SÚJV za mimořádné objevy v oblasti jaderné fyziky. Prvními držiteli byli profesor Wang Kan-čchang a Vladimir Vekseler, kteří objevili antisigma-minus hyperon, v té době ještě považovaný za elementární částici.
Reference
- ↑ Místo, které dalo jméno prvku. Česko kvůli invazi končí ve „východním CERNu“ - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz . . Dostupné online.
Externí odkazy
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk