A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Íránský státní znak | |
---|---|
Barva íránského znaku je zelená, symbol se však užívá v různých barvách (na státní vlajce je červený, na lodní vlajce žlutý) | |
Informace | |
Subjekty oprávněné užívat znak | Írán |
Přijato | 10. května 1980 |
Heslo | الله (arabsky), česky Alláh, znak je stylizovaným nápisem |
Státní znak Íránu tvoří čtyři malé půlměsíce, obklopující svisle ležící čepel meče, nad kterou je umístěn znak arabského písma nazývaný tašdíd. Barva íránského znaku je zelená.[1][2]
Zelená barva je barva islámu. Kresba znaku je stylizace Alláhova jména (arabsky الله). Pět hlavních prvků znaku symbolizuje pět základních pilířů islámu a jejich svislá poloha naznačuje cestu k jedinému bohu. Čtyři půlměsíce představují fázi jeho narůstání, tak jak roste islámská víra. Meč znamená sílu a statečnost, která je navíc zesílena znakem at-tašdíd. Podoba znaku zároveň evokuje představu zemského glóbu.[2]
Íránský znak byl v roce 1993 přidán do znakové sady Unicode na pozici U+262B (☫) pod jménem „Farsi Symbol“ (perský symbol).[3]
Historie
Tradičním perským symbolem, známým již od roku 1241, je lev a za ním vycházející slunce. Za Tahmáspa I. byl v letech 1524–1576 lev dočasně nahrazen beranem, v jehož znamení se šáh narodil. V roce 1842 se na perských mincích objevil ve lví zdvižené pravé tlapě Alího meč. Ten symbolizoval islám: Alí byl manželem Fátimy, dcery proroka Mohameda.[2]
V roce 1907 byl zaveden nový státní znak (emblém). Za kráčejícím lvem, s mečem ve zdvižené pravé přední tlapě, vycházelo slunce s lidskou tváří. Nad lvem byla královská koruna. Pod ním dvě ratolesti, heraldicky vpravo vavřínová, vlevo dubová, svázané v místě křížení stužkou.[2]
-
Perský znak (1907–1933), neodpovídá zdroji (ratolesti, tvář)
V roce 1921 proběhl v Persii státní převrat, 12. prosince se stal šáhem Rezá Šáh Pahlaví. V roce 1933 byl pozměněn státní znak (emblém). Ze slunce za lvem byla vypuštěna tvář a ratolesti vytvořily věnec.[2]
Zároveň byl zaveden panovnický znak, v literatuře často mylně uváděn jako znak státní. Byl tvořen čtvrceným kulatým štítem s kulatým srdečním štítkem. V prvním poli, modrém, byl tradiční perský lev s mečem a sluncem. Ve druhém poli, tmavě červeném, zlatý faravahar a zlaté slunce. Ve třetím poli, hnědém, zlatě orámovaném, pěticípá zlatá hvězda a zlatý Alího meč. Ve čtvrtém poli, modrém, mytický pták símurg. V modrém srdečním štítku byla zobrazena zlato-stříbrná nejvyšší hora Íránu, sopka Damávand, nad níž vychází slunce s devíti paprsky. Na štít je položená císařská koruna, zhotovená ke korunovaci Rezy Šáha Pahlavího v roce 1926, pod štítem je zavěšen Pahlavího řád a modrá stuha s císařským perským mottem: česky „Nařídil mi, abych byl spravedlivý, a bude mě soudit.” Štítonoši byli zlatí lvi s hlavou odvrácenou od štítu, se stříbrnou zbrojí a červeným jazykem. Každý lev třímal v tlapě stříbrný meč se zlatou záštitou.[2]
21. března 1935 byla Persie přejmenována na Íránské císařství. V roce 1941 šáh odešel do exilu, nástupcem se stal jeho syn Muhammad Rezá Pahlaví. Státní symboly se ale změnily až v roce 1964. Lev na vlajce stál nově na několikrát přeložené stuze, státní znak byl stejný, navíc však doplněný o císařskou korunu v horní části.[2] (není obrázek)
-
Perský znak (1933–1964)
-
Panovnický znak (1933–1979)
16. ledna 1979 byl Muhammad Rezá Pahlaví donucen k exilu a 1. února se z exilu vrátil ájatolláh Chomejní. 5. února byla země přejmenována na Írán, 11. února zrušena monarchie a 1. dubna byla vyhlášena Íránská islámská republika. Již od zrušení monarchie se začaly užívat vlajky bez emblému, jako symbolu monarchie, a byla vyhlášena soutěž na podobu státního znaku. Ten navrhl íránský malíř Sadegh Tabrizi (1939–2017) a přijat byl 30. ledna 1980. Nový znak byl tvořen kruhem, na němž leží další, menší kruh s 15 delšími a 15 kratšími paprsky. Delší paprsky a sedm z kratších měly na koncích pěticípé hvězdy, osm zbylých bylo zakončeno malými kruhovými poli, se stylizovaným motivem zaťatých pěstí.[2]
-
Íránský znak (1980)
-
Černá varianta íránského znaku (1980)
Již 10. května schválil ájatolláh Rúholláh Chomejní nový státní znak. Ten navrhl íránský návrhář Hamid Nadimi a je platný dodnes.[2]
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Státní znak Íránu na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk