A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Uzbecký státní znak | |
---|---|
Informace | |
Subjekty oprávněné užívat znak | Uzbekistán |
Přijato | 2. července 1992 |
Heslo | O'ZBEKISTON (uzbecky) (název státu) |
Státní znak Uzbekistánu je emblém, tvořený kresbou zlatého slunce, vycházejícího nad modrými horami, dvěma stříbrnými řekami a zelenou krajinou. Emblém ohraničuje věnec, obsahující na (heraldicky) levé straně zlaté pšeničné klasy, na pravé zelené listy bavlníku s rozevřenými, hnědo-stříbrnými tobolkami. Věnec je ovinut stuhou v barvách uzbecké vlajky se zlatým nápisem O'ZBEKISTON (název státu v uzbečtině) v dolní části. V horní části je, v mezeře věnce, modrá, zlatě lemovaná, osmicípá hvězda ve tvaru islámského symbolu Rub al-Hizb, v jejímž vnitřku je stříbrný půlměsíc s cípy směřujícími doleva a pěticípá hvězda. Uprostřed znaku je stříbrný pták Chumo s roztaženými křídly.[1][2]
Celá kompozice znaku má vyjadřovat touhu uzbeckého lidu po míru, štěstí a prosperitě. Krajina symbolizuje Uzbekistán, řeky představují Syrdarju a Amudarju a symbolizují věčnost. Obilné klasy ve věnci symbolizují prosperitu a bavlna čistotu lidských srdcí a úmyslů a neomezené bohatství. Hvězda ve tvaru Rub al-Hizb je symbolem jednoty země a souhlasu s republikou, půlměsíc a hvězda jsou symboly většinového náboženství, islámu. Legendární pták Chumo představuje štěstí a lásku ke svobodě a je symbolem národního obrození.[1][2]
Historie
Uzbecká SSR
Uzbecká sovětská socialistická republika byla vyhlášena 27. října 1924, v květnu 1925 se připojila k Sovětskému svazu. 22. července 1925 přijal Ústřední výkonný výbor sovětů Uzbecké SSR usnesení č. 67 „O znaku a vlajce Uzbecké SSR”, kterým byl dočasně (do přijetí ústavy) přijat státní znak. Hlavním motivem kruhového znaku (emblému) byly stříbrné, zkřížené urak (místní srp) a kladivo na bílém pozadí ve zlatých slunečních paprscích, obklopených věncem z klasů a bavlníkových ratolestí. Věnec byl převázán červenou stuhou s nápisem UzSSR (v uzbečtině, arabské abecedě a ruštině). Kolem věnce byl opis „Proletáři všech zemí, spojte se!” – nahoře v uzbečtině, dole v ruštině.[3]
30. března 1927 byla II. Všeuzbeckým kongresem sovětů schválena ústava. Na návrh zástupce Tádžické ASSR byly nápisy na znaku ve třech jazycích (doplněna byla tádžičtina).[3]
2. února 1929 přijal, v souvislosti se změnou abecedy, Ústřední výkonný výbor Uzbecké SSR rezoluci o změně státního znaku Uzbecké SSR a 9. května tuto změnu schválil III. Všeuzbecký kongres sovětů v usnesení ústředního výkonného výboru, kterým se změnila ústava. V dolní části byla zkratka státu v uzbečtině, vpravo v tádžičtině, vlevo v ruštině. Heslo o proletářích bylo vpravo v uzbečtině, vlevo v tádžičtině. Zkratka státu byla „ӨZ.Ь.Ş.Ҫ.”[3]
V letech 1934–1935 proběhla reforma uzbecké latinky (byla zrušena písmena Өө, Yy, ьь) – v souvislosti s tím se 14. února 1937 změnilo motto na znaku na „BUTUN DUNJA PROLETARLARI, BIRLAŞIN;IZ!” (původně ...BIRLӘŞIN;IZ) a název státu se začal psát „Ozbekistan” (OzSSR – Ozbekistan Sotsialistik Sovet Respublikas).[3]
V roce 1939 se písmo změnilo na cyrilici a v této souvislosti byl, dle zákona z 8. května 1940, změněn i uzbecký znak. Nová zkratka republiky byla „Ӯз.ССР”. V článku č. 143 Ústavy Uzbecké SSR z roku 1940 je znak popsán následovně: Státní znak Uzbecké sovětské socialistické republiky tvoří na bílém pozadí ve zlatých paprscích vycházejícího slunce obraz stříbrného uraku (srpu) a kladiva, umístěných křížem rukojetí dolů a obklopených věncem z pšeničných klasů vpravo a bavlníkových ratolestí s květy a otevřenými tobolkami vlevo; mezi polovinami věnce je část zeměkoule. Obě poloviny věnce jsou převázány stuhou červené barvy, na níž jsou nápisy: vpravo v uzbeckém jazyce „БУТУН ДУН’Ё ПРОЛЕТАРЛАРИ, БИРЛАШИНГИЗ!” a vlevo v ruském jazyce „ПРОЛЕТАРИИ ВСЕХ СТРАН, СОЕДИНЯЙТЕСЬ!”; na oblouku stuhy jsou zlaté iniciály s nápisem „Ӯз.С.С.Р”; nad stuhou na vrcholu znaku je červená pěticípá hvězda se zlatým okrajem.[3]
V roce 1956 se, podle nových pravopisných pravidel, začala psát zkratka názvu republiky bez teček – „Ӯз.ССР”.[3]
19. dubna 1978 byla, na mimořádném 6. zasedání Nejvyššího sovětu Uzbecké SSR, přijata nová ústava. Nařízení o znaku Uzbecké SSR bylo schváleno vyhláškou PVS Uzbekistánu 30. července 1981 a zákonem ze dne 27. listopadu 1981. Nejvýraznější změnou nového znaku byla změna barvy kladiva a uraku (v popisu je však nazýván srpem) ze stříbrné na zlatou (v popisu ale není barva specifikovaná). Dále se změnil průměr zeměkoule, tvar paprsků slunce nebo hesla po stranách věnce – na pravé straně bylo nově heslo v ruštině a na levé v uzbečtině.[3]
-
Znak Uzbecké SSR (1929–1937)
-
Znak Uzbecké SSR (1937–1939)
-
Znak Uzbecké SSR (1939–1956)
-
Znak Uzbecké SSR (1939–1956)
-
Znak Uzbecké SSR (1956–1981)
-
Znak Uzbecké SSR (1956–1981)
-
Znak Uzbecké SSR (1981–1991)
Nezávislý Uzbekistán
V procesu rozpadu Sovětského svazu vyhlásil Uzbekistán:
- 20.06.1990 – státní suverenitu
- 31.08.1991 – nezávislost na SSSR (Republika Uzbekistán)
- 25.12.1991 – úplnou nezávislost (zánik SSSR)
V létě roku 1991 byla vypsaná soutěž na uzbecký znak. Z velkého množství návrhů jich část zobrazovala ptáka Chuma, který je také nazýván Davlat (česky Pták stát) nebo Kultubulgan (česky Sluneční stát). V lednu 1992 Nejvyšší rada souhlasila s tím, že tento legendární pták bude tvořit základ znaku nového státu. Byla vybrána kresba Anvara Mamadžanova – postoj ptáka s vysoko vzepjatými křídly tak, jakoby objímal celý Uzbekistán, pouze byla upravena kresba hlavy, aby byla hrdě zdvižená. Znak byl doplněn o věnec (podle vzoru znaků z dob Sovětského svazu) a o osmiúhelník z jiného návrhu. Veřejnost poté mohla zvolit ze dvou variant: první s prázdným osmiúhelníkem a v té druhé (které dala přednost) byl osmiúhelník vyplněn půlměsícem a hvězdou. 2. července 1992 byl nový státní znak schválen.[2][4]
-
Uzbecký znak (1992–2010)
Uzbečtina se tradičně zapisovala arabským písmem, od roku 1927 latinkou, od roku 1940 cyrilicí. Od roku 1992 je oficiálním písmem písmo založené na anglické latince, cyrilice se však běžně používá. Po vyhlášení nezávislosti byla užívána verze znaku s nápisem УЗБЕКИСТОН. 24. prosince 2010 byl (podpisem prezidenta Karomiva) změněn zákonem č. ZRU-273 nápis na stuze na současný.[5][6]
Znaky nižších celků
Uzbekistán se člení na hlavní město Taškent, autonomní republiku Karakalpakstán a 12 oblastí. Hlavní město a autonomní republika užívají vlastní znaky (emblémy).
-
Taškent (1)
-
Karakalpakstán (14)
Odkazy
Reference
- ↑ a b Uzbecký znak na heraldik-wiki.de (německy)
- ↑ a b c Zpravodaj Vexilologie č. 87 (XII/1992)
- ↑ a b c d e f g Znaky Uzbecké SSR na heraldicum.ru (rusky)
- ↑ Zákon č. 9, 1992 (rusky)
- ↑ Uzbecký znak na heraldicum.ru (rusky)
- ↑ Zákon ZRU-273, 2010 (rusky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Státní znak Uzbekistánu na Wikimedia Commons
Související články
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk