A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Tádžická sovětská socialistická republika Республикаи Советии Социалистии Тоҷикистон
| |||||||
Hymna Surudi Milli | |||||||
Motto Пролетарҳои ҳамаи мамлакатҳо, як шавед! (Proletáři všech zemí, spojte se!) | |||||||
Geografie
| |||||||
Obyvatelstvo | |||||||
Národnostní složení
|
|||||||
Tádžičtina, Ruština (úřední)
| |||||||
Státní útvar | |||||||
Státní útvary a území | |||||||
|
Tádžická sovětská socialistická republika, tádžicky Республикаи Советии Социалистии Тоҷикистон – Respublikai Sovetii Socialistii Tojikiston – rusky Таджикская Советская Социалистическая Республика – Tadžikskaja Sovetskaja Socialističeskaja Respublika, byla svazovou republikou SSSR ve střední Asii. Měla rozlohu 143 100 km². V r. 1985 měla 4,5 mil. obyvatel, z toho 58,8 % Tádžikové a 22,9 % Uzbekové, dále Rusové a Kyrgyzové. Hlavní město bylo Dušanbe.
Tádžická SSR hraničila na severu s Kyrgyzskou SSR, na západě s Uzbeckou SSR, na východě s ČLR a na jihu s Afghánistánem.
Tádžická SSR, původně od roku 1924 sovětská autonomní oblast, byla ustavena sovětskou svazovou republikou v roce 1929. Nezávislost získal Tádžikistán po rozpadu SSSR v roce 1991.
Ekonomika
Tádžická SSR byla charakterizována jako země, která se během socialistické výstavby stala průmyslovou republikou s rozvinutým kolektivním zemědělstvím. Průmysl těžební (neželezné kovy, rtuť, ropa, zemní plyn, uhlí), energetický (hydroelektrárny), chemický, průmyslových hnojiv, textilní, papíru a celulózy, strojírenský, potravinářský, vinařský, stavebních hmot. V zemědělství důležité zavodňování, obděláno 6 % ploch. Pěstování bavlníku, obilnin, rýže, olejnin, tabáku, vinné révy, ovoce a zeleniny. Chov ovcí a koz (3,15 mil. ks v r. 1985), skotu (1,3 mil. ks v r. 1985), prasat, drůbeže a koní. Chov bource morušového.
Stručný historický přehled
- 6.–4. st. př. n. l. součást achaimenovské říše
- 329–327 př. n. l. dobyto Alexandrem Makedonským
- 3.–2. st. př. n. l. součást Baktrie
- 1. st. př. n. l. – 4. st. n. l. součást říše Kušánů
- pol. 8. st. dobyto Araby, islamizace
- 9.–13. st. postupně součást říše Samánovců, karachánovského státu a Chorezmu
- 13. st. vpád Mongolů
- 14.–15. st. součást tímúrovské říše
- 16.–19. st. součást bucharského chanátu
- 1868 sever připojen k Rusku, Buchara ruským vazalem
- listopad 1917–únor 1918 ustavení sovětské moci
- 1918–1923 zápas sovětské moci s odpůrci
- od 1918 součást Turkestánské ASSR
- 1920–1924 Bucharská lidová sovětská republika
- 1921–1922 zemědělská a vodní reforma
- 27. 10. 1924 Tádžická ASSR v rámci Uzbecké SSR
- 1925–1927 zemědělská a vodní reforma
- 16. 10. 1929 Tádžická SSR
- 5. 12. 1929 svazovou republikou SSSR
- 24. 8. 1990 vyhlášena státní suverenita
- 9. 9. 1991 vyhlášení nezávislosti
- 25. 12. 1991 úplná nezávislost – rozpad SSSR
Přehled představitelů
Pro období 1918–1925 viz Uzbecká sovětská socialistická republika.
16. 12. 1926–28. 12. 1933 – Nusratulla Maksum Lutfullayev – předseda Ústředního výkonného výboru; KPT
28. 12. 1933–prosinec 1936 – Shirinsho Shotemor – předseda Ústředního výkonného výboru; KPT
prosinec 1936–září 1937 – Abdullo Rakhimbayevich Rakhimbayev – předseda Ústředního výkonného výboru; KPT
září 1937–13. 7. 1938 – Munavar Shagadayev – předseda Ústředního výkonného výboru; KPT
13. 7. 1938–15. 7. 1938 – N. Ashurov – předseda Nejvyššího sovětu; KPT
15. 7. 1938–29. 7. 1950 – Munavar Shagadayev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPT
29. 7. 1950–24. 5. 1956 – Nazarsho Dodkhudoyev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPT
24. 5. 1956–28. 3. 1963 – Mirzo Rakhmatov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPT
28. 3. 1963–leden 1984 – Makhmadullo Kholovich Kholov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPT
leden 1984–17. 2. 1984 – Nizoramo Zaripovová a Vladimir Yakovlevich Oplanchuk – úřadující spolupředsedové prezídia Nejvyššího sovětu; KPT
17. 2. 1984–12. 4. 1990 – Gaibnasar Pallayevich Pallayev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPT
12. 4. 1990–30. 11. 1990 – Kakhar Makhkamovich Makhkamov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPT
30. 11. 1990–31. 8. 1991 – Kakhar Makhkamovich Makhkamov – prezident; KPT
31. 8. 1991–23. 9. 1991 – Kadreddin Aslonovich Aslonov – úřadující prezident; KPT
23. 9. 1991–6. 10. 1991 – Rakhmon Nabiyevich Nabiyev – prezident; bezp.
6. 10. 1991–2. 12. 1991 – Akbarsho Iskandarovich Iskandarov – úřadující prezident; bezp.
2. 12. 1991–25. 12. 1991 (–7.9.1992) – Rakhmon Nabiyevich Nabiyev – prezident; KPT
Administrativní členění
Tádžická SSR se členila na 1 autonomní oblast, 3 oblasti a 45 rajonů.
Autonomní oblast
Název | Rozloha v km2 | Počet obyvatel (1985) | Administrativní středisko |
---|---|---|---|
Hornobadachšanská autonomní oblast | 63.700 | 146.000 | Chorog |
Oblasti
Název | Rozloha v km2 | Počet obyvatel (1985) | Administrativní středisko |
---|---|---|---|
Kuljabská | 12.000 | 529.000 | Kuljab |
Kurgantjubská | 12.600 | 911.000 | Kurgan-Tjube |
Leninabadská | 26.100 | 1.402.000 | Leninabad |
Odkazy
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Tádžická sovětská socialistická republika na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk