A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Vainutas žemaitsky Vainuots | |
---|---|
Kostel sv. Jana Křtitele ve Vainutu na pravém břehu Šyšalė | |
Poloha | |
Souřadnice | 55°21′54″ s. š., 21°51′52″ v. d. |
Nadmořská výška | 62 m n. m. |
Stát | Litva |
Kraj | Klaipėdský |
Okres | Šilutė |
Vainutas | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 993 (2001) |
Správa | |
Starosta | Vitalijus Mockus (*1959) |
Oficiální web | silute |
PSČ | LT-99431 (městský úřad), LT-99069 (pošta) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vainutas je městys v západní části Litvy, v jihozápadním Žemaitsku, v Klajpedském kraji, ve východní části okresu Šilutė.
Nachází se na soutoku bezejmenného potoka (který v městečku protéká rybníkem Vainuto tvenkinys o rozloze 3 ha) s říčkou Šyšalė, která přitéká od východu a pokračuje směrem jižním. Leží na silnici č. 165 Šilutė – Šilalė, v městečku z ní odbočuje silnice č. 199 směr Tauragė, z městečka také vedou dvě různé cesty do Girininků, dále cesta do Degučiů a cesta k soutoku Šyšalė s Šyšou.
Ve Vainutu na pravém břehu Šyšalė je katolický kostel Sv. Jana Křtitele, postavený roku 1869 jako v pořadí již čtvrtý (první kostel byl ve Vainutu postaven roku 1606). Dále je ve Vainutu střední škola (od roku 1954, první byla farní škola při prvém kostelu postaveném roku 1606), dále školní vlastivědné muzeum, knihovna (od roku 1937), ambulance, městský úřad, požární zbrojnice, správa polesí, pobočka Šilutské spořitelny, pošta (PSČ: LT-99069), sběrna mléka, na místním hřbitově je několik etnograficky cenných pomníků, troje boží muka (lit.: koplytstulpis; z roku 1989).
Minulost městečka
Vainutas byl poprvé zmíněn roku 1506 – byl zde dvůr a městečko. Roku 1606 byl postaven dřevěný kostel a při něm byla farní škola. V roce 1640 zde bylo 29 rodin. Na začátku 18. století (za Severní války) městečko vyhořelo. Roku 1711 zde nebyl ani jeden obyvatel. V roce 1738 tu bylo 6 obydlí. V roce 1744 získalo městečko tržní a jarmareční práva (v roce 1754 opakovaně a téhož roku i Magdeburská práva, která byla potvrzena roku 1792). V roce 1770 byl opět postaven kostel. V roce 1816 ve Vainutu žilo 18 židovských rodin (116 lidí). Roku 1834 byla založena základní škola. V roce 1853 Vainutas opět vyhořel. V roce 1856 byl postaven nevelký kostel, který biskup Motiejus Valančius zkritizoval a nakázal postavit kostel pořádný, zděný, slíbil zařídit projekt. Výstavba kostela začala roku 1860. Za povstání v roce 1863 se však projekt inženýra Dambrauska ztratil. Po různých peripetiích bylo v roce 1866 povoleno stavbu dokončit (dokončena roku 1869). Uvnitř jsou 3 oltáře. Pozemek je obehnán zdí. V letech 1936–1945 zde působila základní škola, v letech 1945–1949 progymnázium, 1949–1954 sedmiletka, od roku 1954 – střední škola. V letech 1952–1966 zde byla nemocnice. Za sovětů byl Vainutas střediskem sovchozu. Dekretem ze dne 7. prosince 2006 prezident Litvy potvrdil nový znak města Vainutas.
Obyvatelstvo
1788 | 1833 | 1862 | 1897 | 1923 | 1959 | 1970 | 1979 | 1983 | 1987 | 1997 | 2001 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
264 | 317 | 753 | 1 192 | 1 291 | 1 083 | 891 | 1 121 | 1 084 | 1 066 | 1 110 | 993 |
Slavní rodáci
- Stasys Balčytis (1893–1973), člen Zakládajícího Seimu (1920–21)
- Pranciškus Gustaitis (1910–1946), farář, 1946 zavražděn KGB
- Anastazija Mažeikaitė–Tamošaitienė (1910–1991), lidová umělkyně
- Povilas Almis Mažeika (1915–2004), doktor oceánografických věd, námořník, spisovatel
- Zosė Petraitienė (1928–1982), lékařka, zemřela při výkonu povolání
- Janina Birutė Pužaitė-Venckienė, knihovnice, lidová umělkyně
- Zacharijus Nemčevskis (1766–1820), matematik, docent na Vilniuské univerzitě
- Zigmas Venckus (* 1924), muzikolog, skladatel
- Augustas Timpa (1892–1975), vypravěč a další
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vainutas na litevské Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vainutas na Wikimedia Commons
- Vainutas. Mūsų Lietuva (Naše Litva), Díl 4. – Boston: Lietuvių enciklopedijos leidykla, 1968, str. 237
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk