Oldřich Starý (lékař) - Zákldné pojmy z elektrotechniky

Prof. MUDr. Oldřich Starý, DrSc.
Prof. MUDr. Oldřich Starý, DrSc.
	Busta Oldřicha Starého v pražském Karolinu
Narození	15. června 1914 nebo 15. června 1916; Plzeň ; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	14. ledna 1983; Bratislava ; Československo
Alma mater	1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
Povolání	lékař, pedagog, neurolog a výzkumník
Funkce	rektor Univerzity Karlovy (1966–1969)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oldřich Starý (15. června 1914, Plzeň^[1] – 14. ledna 1983, Bratislava) byl český lékař specializující se v oboru neurologie, vysokoškolský pedagog a v letech 1966–1969 rektor Univerzity Karlovy.

Narodil se jako prvorozené dvojče (bratr Rudolf Karel přišel na svět o 10 minut později) do rodiny architekta a profesora státní průmyslové školy v Plzni Oldřicha Starého, syna c. k. vládního rady Václava Starého, a jeho manželky Emilie, roz. Mayrové, dcery císařského rady Karla Mayra. Pokřtěn byl jmény Oldřich Václav.

Působil jako přednosta Neurologické kliniky FVL UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Byl profesorem neurologie Univerzity Karlovy.

V lednu 1969 spoluorganizoval pohřeb upáleného studenta univerzity Jana Palacha a ve smuteční řeči jeho čin označil za akt „čistého srdce a neobyčejné lásky k pravdě, svobodě a demokracii.“^[2] Podle vyjádření tehdejšího prorektora Zdeňka Dienstbiera musel v roce 1969 z funkce odejít, respektive nekandidovat opět na nejvyšší univerzitní post.^[3]

Reference

↑ Matriční záznam o narození a křtu
↑ Jan Palach - živé pochodně, TOTALITA.cz
↑ PACNER, Karel. Významní čeští lékaři 1. Praha: BRÁNA, 2008. 256 s. ISBN 978-80-7243-369-8. Kapitola Jiří Dienstbier, s. 60.

Externí odkazy

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Oldřich Starý (lékař)

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Oldřich_Starý_(lékař)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[matrika-1] Matriční záznam o narození a křtu

[2] Jan Palach - živé pochodně, TOTALITA.cz

[3] PACNER, Karel. Významní čeští lékaři 1. Praha: BRÁNA, 2008. 256 s. ISBN 978-80-7243-369-8. Kapitola Jiří Dienstbier, s. 60.

[1]

[2]

[3]

Rektoři Univerzity Karlovy

1882–1920 (česká Karlo-Ferdinandova univerzita)	1882–1883: Václav Vladivoj Tomek • 1883–1884: Antonín Randa • 1884–1885: Jan Streng • 1885–1886: Václav Vladivoj Tomek • 1886–1887: Emil Ott • 1887–1888: Vilém Weiss • 1888–1889: František Josef Studnička • 1889–1890: Matouš Talíř • 1890–1891: Vladimír Tomsa • 1891–1892: Antonín Frič • 1892–1893: Jiří Pražák • 1893–1894: František Xaver Kryštůfek • 1894–1895: Arnold Spina • 1895–1896: Karel Vrba • 1896–1897: Jaromír Hanel • 1897–1898: Eugen Kadeřávek • 1898–1899: Josef Reinsberg • 1889–1900: Jan Gebauer • 1900–1901: Josef Stupecký • 1901–1902: Jan Ladislav Sýkora • 1902–1903: Ivan Horbaczewski • 1903–1904: Čeněk Strouhal • 1904–1905: František Storch • 1905–1906: Antonín Vřešťál • 1906–1907: Jaroslav Hlava • 1907–1908: Jaroslav Goll • 1908–1909: Leopold Heyrovský • 1909–1910: Josef Král • 1910–1911: Jan Janošík • 1911–1912: Jaromír Čelakovský • 1912–1913: František Vejdovský • 1913–1914: František Mareš • 1914–1915: Kamil Henner • 1915–1916: Rudolf Dvořák • 1916–1917: Vítězslav Janovský • 1917–1918: Gabriel Pecháček • 1918–1919: Karel Hermann-Otavský • 1919–1920: Josef Zubatý

od 1920 (Univerzita Karlova)	1920–1921: František Mareš • 1921–1922: Bohumil Němec • 1922–1923: Cyril Horáček • 1923–1924: František Pastrnek • 1924–1925: Otakar Kukula • 1925–1926: Karel Petr • 1926–1927: Josef Vančura • 1927–1928: Lubor Niederle • 1928–1929: Vladimír Slavík • 1929–1930: Jindřich Matiegka • 1930–1931: August Miřička • 1931–1932: Josef Pekař • 1932–1933: Rudolf Kimla • 1933–1934: Karel Domin • 1934–1935: Josef Drachovský • 1935–1936: Gustav Friedrich • 1936–1937: Karel Weigner • 1937–1938: František Slavík • 1938–1939: Vilém Funk • 1939–1939: Bedřich Hrozný • 1945–1946: Jan Bělehrádek • 1946–1947: Bohumil Bydžovský • 1947–1948: Karel Engliš • 1948–1954: Jan Mukařovský • 1954–1958: Miroslav Katětov • 1958–1966: Jaroslav Procházka • 1966–1969: Oldřich Starý • 1969–1970: Josef Charvát • 1970–1976: Bedřich Švestka • 1976–1990: Zdeněk Češka • 1990–1994: Radim Palouš • 1994–1999: Karel Malý • 2000–2006: Ivan Wilhelm • 2006–2014: Václav Hampl • 2014–2022: Tomáš Zima • od 2022: Milena Králíčková

Prof. MUDr. Oldřich Starý, DrSc.
Busta Oldřicha Starého v pražském Karolinu
Narození	15. června 1914 nebo 15. června 1916 Plzeň Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	14. ledna 1983 Bratislava Československo Československo
Alma mater	1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
Povolání	lékař, pedagog, neurolog a výzkumník
Funkce	rektor Univerzity Karlovy (1966–1969)
Některá data mohou pocházet z datové položky.