A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
prof. Ing. Ivan Wilhelm, CSc., dr. h. c. mult. | |
---|---|
Ivan Wilhelm (2017) | |
4. předseda České konference rektorů | |
Ve funkci: 25. února 2000 – 31. ledna 2006 | |
Předchůdce | Jan Hron |
Nástupce | Petr Sáha |
506. rektor Univerzity Karlovy v Praze | |
Ve funkci: 1. února 2000 – 31. ledna 2006 | |
Předchůdce | Karel Malý |
Nástupce | Václav Hampl |
Prorektor Univerzity Karlovy pro rozvoj | |
Ve funkci: 1994 – 2000 | |
Předchůdce | Jaroslav Mihule |
Nástupce | Petr Widimský |
náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy ČR | |
Ve funkci: 1. června 2011 – 31. srpna 2012 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | KSČ (1965-1969) |
Nestraník | |
do EP | za EDS (2009) |
Narození | 1. května 1942 (82 let) Trnava Slovensko |
Choť | Ludmila Wilhelmová |
Děti | dcera Barbora |
Alma mater | ČVUT v Praze Univerzita Karlova v Praze |
Ocenění | čestný doktor |
Commons | Ivan Wilhelm |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ivan Wilhelm (* 1. května 1942 Trnava) je český jaderný fyzik a vysokoškolský pedagog, bývalý rektor Univerzity Karlovy a první svobodně zvolený předseda Akademického senátu UK.
Od června 2011 do srpna 2012 působil jako náměstek pro vysoké školy na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ČR pod vedením Josefa Dobeše a Petra Fialy.[1]
Život
Vystudoval na Fakultě technické a jaderné fyziky ČVUT v Praze obor jaderná fyzika a posléze zde do roku 1967 vyučoval. V tomto roce byl vyslán do Ústavu jaderných výzkumů v Dubně na studijní pobyt. Po svém návratu koncem roku 1971 pracoval na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, avšak nebyla mu umožněna přímá účast na výuce. Věnoval se proto jen vědecké práci, zejména v rámci laboratoře van de Graaffova urychlovače iontů, kterou založil a vedl. Po roce 1989 se ujal pedagogické práce, v roce 1994 se habilitoval a v roce 1999 byl jmenován profesorem pro obor fyzika.
Působil jako předseda Akademického senátu UK a od roku 1994 jako prorektor pro rozvoj univerzity. Roku 2000 byl zvolen rektorem UK a znovu v roce 2003. V letech 2000 až 2006 byl také předsedou České konference rektorů. Jako rektor musel řešit choulostivou otázku nezákonné volby děkana a krizi vedení Katolické teologické fakulty a za úspěšné vyřešení byl vyznamenán papežským Řádem sv. Řehoře Velikého. Zastával i další veřejné funkce, byl jmenován rytířem francouzského Řádu akademických palem a obdržel další vyznamenání.
V roce 2003 byl navržen jako vhodný kandidát-nestraník na funkci prezidenta ČR, avšak kandidaturu nakonec odmítl.[2][3] Obával se, že by se musel ucházet i o hlasy komunistů, kdežto jiní by mu vyčítali, že sám v letech 1965-1969 byl členem strany.[4][5]
Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2009 kandidoval na 4. místě kandidátní listiny Evropské demokratické strany[6], ale neuspěl (EDS se do EP nedostala).
Od roku 2015 pracuje na projektu mezinárodního laserového centra ELI Beamlines v Dolních Břežanech jako manažer vnějších vztahů.
Je ženatý (manželka Ludmila) a má dceru Barboru.[7]
Vzdělání
- 1956–1959 – 1. jedenáctiletá střední škola v Trnavě
- 1959–1964 – Fakulta technická a jaderné fyziky ČVUT v Praze
Vědecká příprava
- 1972 – titul CSc. – MFF UK v Praze
- 1994 – docent exp. fyziky – MFF UK v Praze
- 1999 – profesor exp. fyziky – UK v Praze
Zaměstnání
- 1964–1967 – odborný asistent na FTJF ČVUT v Praze
- 1967–2000 – odb. asistent, odb. pracovník, věd. pracovník, docent, profesor na MFF UK v Praze
- 1994–2000 – prorektor UK v Praze
- 2000–2006 – rektor Univerzity Karlovy v Praze.[8]
- od roku 2006 znovu pokračoval jako profesor na MFF UK v Praze[7]
- 1. června 2011 nastoupil na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, kde vystřídal Jana Kouckého na pozici náměstka pro vysoké školy. Josef Dobeš si od osobnosti Ivana Wilhelma na této pozici sliboval úspěšný průběh reformy vysokého školství[1], kterou ministerstvo připravovalo.[9] Ve funkci náměstka pokračoval i za ministra Petra Fialy, avšak v srpnu 2012 na svou pozici rezignoval.[10]
Zahraniční stáže
- 1967–1970 – SÚJV v Dubně, Sovětský svaz
- 1990 (3 týdny) – Max Planck Institute v Heidelbergu, Německo
Další aktivity
- předseda České konference rektorů 2000–2006
- člen Výboru Evropské univerzitní asociace v Bruselu 2000–2006
- člen Sněmu AV ČR od 1998
- člen Rady vlády ČR pro výzkum a vývoj od 2004 do 2006, nyní stálý host
- člen Výboru pro koordinaci spolupráce ČR s SÚJV v Dubně
- člen Výboru pro koordinaci spolupráce ČR s CERN v Ženevě
- předseda Vědecké rady SÚJV v Dubně
- člen řídícího výboru International Association of Universities v Paříži
Vyznamenání a ceny
- 1. cena Sboru vládních zmocněnců v SÚJV Dubna za rok 1970
- čestný doktorát (dr. h. c.), Université Claude Bernard Lyon 1
- čestný doktorát Univerzity Komenského v Bratislavě
- Rytířský Řád akademických palem – Francouzská republika
- Rytířský Řád sv. Řehoře Velikého – Vatikán
- Gratias Agit – cena udělovaná ministerstvem zahraničí ČR za šíření dobrého jména České republiky v cizině[11]
- Medaile Josefa Hlávky (2009)[12]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Dobeš odvolal svého náměstka. Reformu VŠ povede Wilhelm – zpravodajství Českého rozhlasu, 31. 5. 2011
- ↑ Jařab s kandidaturou souhlasí, vládní strany ho zatím neoslovily. www.radio.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2005-05-14.
- ↑ Ve hře o prezidenta jsou tři lidé
- ↑ Illnerová ani Wilhelm na Hrad nechtějí. tiscali.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2005-04-04.
- ↑ Bývalý rektor UK chce do europarlamentu
- ↑ Volby do Evropského parlamentu konané na území České republiky ve dnech 05.06. – 06.06.2009, Jmenné seznamy, Strana: Evropská demokratická strana . Český statistický úřad, 2009 . Dostupné online.
- ↑ a b Medailon Ivana Wilhelma na stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy
- ↑ Univerzitu Karlovu nadále povede Ivan Wilhelm – zpráva na stránkách Českého rozhlasu, 30. 10. 2002
- ↑ Ministr školství představí jednotlivé fáze pracovního návrhu vysokoškolského zákona zpráva na stránkách Českého rozhlasu, 31. 5. 2011
- ↑ Fiala mění náměstky. Na ministerstvu končí Wilhelm a Němec . lidovky.cz, 2012-08-19 . Dostupné online.
- ↑ Ocenění za šíření dobrého jména Česka v zahraničí získalo 22 osobností a institucí – zpráva na stránkách Českého rozhlasu, 4. 5. 2006
- ↑ http://www.hlavkovanadace.cz/nositele_medaile.php
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ivan Wilhelm na Wikimedia Commons
- Osoba Ivan Wilhelm ve Wikicitátech
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk