A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Motorová lokomotiva řady 740 (dříve T 448.0) | |
---|---|
Lokomotiva 740.711 dopravce LTE | |
Tovární označení | 1435 Bo´Bo´ 883 |
Řada dle Kryšpína (ČSD) | T 448.0 |
Řada dle UIC (ČR/SR) | 740 |
Základní údaje | |
Výrobce | ČKD |
Výroba v letech | 1973–1989 |
Počet vyrobených kusů | 459 |
Provozovatel | soukromí dopravci |
Období provozu | 1973–dosud |
Hmotnost a rozměry | |
Hmotnost ve službě | 72 000 kg |
Délka přes nárazníky | 13 600 mm |
Minimální poloměr projížděných oblouků | 80 m |
Rozchod | 1 435 mm |
Parametry pohonu | |
Uspořádání pojezdu | Bo´ Bo´ |
Trvalý výkon | 883 kW |
Maximální tažná síla | 216 kN |
Maximální povolená rychlost | 70 km/h |
Typ spalovacího motoru | K 6 S 230 DR |
Přenos výkonu | elektrický stejnosměrný |
Odkazy | |
multimediální obsah na Commons | |
Vysvětlivky pojmů v infoboxu. Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lokomotiva řady 740 (do roku 1987 řada T 448.0) je čtyřnápravová dieselelektrická lokomotiva, vyráběná v letech 1973–1989 lokomotivkou ČKD v Praze pro potřeby vleček československého průmyslu. Obdobné lokomotivy s označením T 448-P byly dodávány také do Polska. Celkovým počtem 620 vyrobených kusů (z toho 161 typu T 448-P) jde o nejvyráběnější vlečkovou lokomotivu v tuzemsku, sloužící v závodové dopravě mnoha průmyslových podniků do současnosti. Z řady 740 byla později odvozena vylehčená řada 742 (T 466.2) pro použití na státních drahách, taktéž vyrobená v mnohasetkusových sériích.
Po roce 2000 se staly stárnoucí lokomotivy řady 740 předmětem celé řady modernizací různého rozsahu, sledujících především snížení provozních nákladů a prodloužení životnosti o další roky prostřednictvím remotorizací a jiných změn. Přestavěné lokomotivy jsou označovány řadami 724, 740.3, 741.5 či 744.7. Další nadbytečné lokomotivy byly prodány dopravcům do zahraničí, často i mimo Evropu.
Vznik a výroba
Lokomotivy konstrukčně vycházejí ze dvou prototypů řady T 475.1 (nyní řada 744.5), které byly vyrobeny v roce 1970 a poté testovány jak u ČSD, tak na vlečkách. Zapracováním připomínek ze zkušebního provozu vznikl projekt nové řady, označené T 448.0. Mezi hlavní změny patřilo zvýšení celkové hmotnosti lokomotivy na 72 t (pro dosažení potřebné adheze) nebo drobné úpravy tvaru kapot. První série, čítající 24 kusů, byla vyrobena na přelomu let 1973/1974 a dodána jednotlivým průmyslovým provozům. Mezi první zákazníky patřily například CHZJD Bratislava (nyní Istrochem), SONP Kladno a další. Díky rostoucímu zájmu o nové lokomotivy byly vyráběny stále další série – poslední, třináctá, byla dokončena v roce 1989 a počet vyrobených strojů pro Československo se tak zastavil na čísle 459. Kromě strojů pro domácí průmysl byly vyráběny i lokomotivy pro Polsko; obdobného typu T 448-P bylo dodáno 161 strojů. Nejvíce lokomotiv (více než 50) odebraly Ostravsko-karvinské doly.
Konstrukce
Jde o čtyřnápravovou lokomotivu – pojezd tvoří dva dvounápravové podvozky, na nichž je pomocí pryžokovových sloupků uložen hlavní rám. Konstrukce uložení byla přizpůsobena projíždění oblouky o malém poloměru, které se na vlečkách často vyskytují. Srdcem pohonného soustrojí je spalovací motor K 6 S 230 DR, spojený s trakčním generátorem TD 805; oba jsou uloženy v předním, větším představku. V zadním malém představku se pak nachází ventilátor a část chladicího okruhu. Pohon dvojkolí zajišťují celkem čtyři tlapové stejnosměrné trakční motory TE 005 E (pro každé dvojkolí jeden) o souhrnném výkonu 780 kW, napájené z generátoru. Lokomotivní skříň je kapotového typu, s jednou kabinou strojvedoucího umístěnou blíže k zadnímu konci lokomotivy.
Využití
Hlavním posláním těchto lokomotiv bylo zajištění provozu na vlečkách průmyslových podniků – především pak posunu se soupravami, přetahy mezi výrobními závody, předávání vozů s hotovými výrobky nebo surovinami na ČSD a další. Několik strojů připadlo i traťové distanci (dnes pod zkratkou TSS) a byly tak využívány k dopravě stavebních vlaků při opravách tratí a mostů. V omezené míře zasahují i do traťové služby; jejich nasazování zde narostlo především po roce 2000, kdy některé lokomotivy odkoupili ze zrušených závodů soukromí dopravci a začali je používat ke svým výkonům. Mezi takovéto firmy patří např. AWT, Unipetrol Doprava, LTE a další.
Vzhledem ke snížení potřeby lokomotiv v Česku a na Slovensku v posledních letech byly některé lokomotivy prodány i do zahraničí. Cílovými destinacemi se stala KLDR, Uruguay, Saúdská Arábie a další, kde po patřičných úpravách (např. pro provoz v pouštních podmínkách) vozí pracovní či nákladní vlaky.
Odvozené typy
Díky celkové úspěšnosti řady 740 z ní byly postupně odvozeny další typy, upravené podle potřeb zákazníka. Kritický nedostatek vhodných traťových lokomotiv v polovině 70. let donutil ČSD k víceméně nouzovému řešení – v ČKD byla narychlo upravena stávající řada 740 a tak vznikl nový typ 742 (tehdy T 466.2). Pro použití na vlacích byla rychlost zvýšena na 90 km/h a zároveň snížena celková hmotnost na 64 tun, aby lokomotivy směly jezdit i po tratích s lehčím svrškem. Přestože mělo původně jít o jakýsi přechodný typ, postupně byly doobjednávány další série a do roku 1986 vyrobeno bylo 452 kusů pro ČSD a navíc 41 pro průmysl a železniční vojsko (tedy dokonce více než původní řady 740). I dnes tak tato řada tvoří jeden ze základních kamenů lokomotivního parku ČD, ČD Cargo i ZSCS.
Atypickou se stala série 10 lokomotiv nové řady 743 (T 466.3), vyrobená v roce 1987 pro ozubnicovou trať Tanvald – Kořenov. Tyto stroje byly vybaveny elektrodynamickou brzdou (EDB), elektronickým regulátorem výkonu (výkon motoru byl proto snížen na 800 kW) a jinými doplňky a staly se tak celkovým vrcholem vývoje tohoto typu lokomotiv.
Modernizace
Po letech provozu původních lokomotiv začala vzrůstat jejich neekonomičnost a celková zastaralost. Šlo především o vysokou spotřebu paliva, nedostatek původních náhradních dílů a další problémy, které komplikovaly udržení strojů v provozním stavu. Hlavním cílem proto byla náhrada originálního motoru ČKD novějším typem – zvolena byla řada motorů americké firmy Caterpillar. Nejstarší modernizací je řada 744.7 z produkce Jihlavské lokomotivní společnosti (dnes jeden ze závodů CZ LOKO). První prototyp byl dokončen v roce 1998 a jeho majitelem se stal Unipetrol Doprava. Zde byl ještě použit starší motor CAT 3512 DI-TA, u dalších rekonstruovaných strojů byl už převážně zastavován typ 3508. V rámci těchto modernizací byly také snižovány kapoty za účelem zlepšení výhledu z lokomotivy (především při posunu), doplňovány deformační prvky na rámu a patřičně upravena i elektrická výzbroj.
Postupně tak vzniklo mnoho rekonstrukcí různého rozsahu – v některých případech byl pouze vyměněn motor a původní vzhled lokomotivy zachován, jinde naopak dosazen i elektronický řídící systém, EDB a další. Jednotlivé rekonstrukce se také liší výkonem motoru; variabilita se pohybuje od cca 400 kW (u lokomotiv pro menší zátěže) až po 900 kW u nejvýkonnějších strojů. Nejčastěji jsou upravené stroje označovány řadami 724, 740.3, 741.5 či 744 a inventárními čísly podle pořadí rekonstrukce.
Odkazy
Literatura
- Bolo, Michael: Lokomotivy ř. 740, 742 (T448.05, T466.2). Archivováno 12. 12. 2007 na Wayback Machine.
- PINDRYČ, Milan. Dieselelektrická lokomotiva T466.2, T448.0. Praha: NADAS, 1988.
- ŽM - atlas vozidel. Motorové lokomotivy v ČR a na Slovensku. Praha: M-Presse, 2009. 256 s.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Lokomotiva 740 na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk